Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

1. Do 8. září 2024 vydá interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost zřízený podle článku 10 po konzultaci s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a po obdržení pokynů od CERT-EU pokyny pro subjekty Unie k provedení počátečního přezkumu kybernetické bezpečnosti a zřízení vnitřního rámce pro řízení, správu a kontrolu kybernetických bezpečnostních rizik podle článku 6, pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti podle článku 7, pro přijetí opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik podle článku 8 a pro přijetí plánu kybernetické bezpečnosti podle článku 9.

2. Při provádění článků 6 až 9 zohlední subjekty Unie pokyny a doporučení přijaté podle článků 11 a 14.

Článek 11

Úkoly výboru IICB

Při výkonu svých povinností výbor IICB zejména:

a)	poskytuje strategické pokyny vedoucímu CERT-EU;

b)	účinně sleduje a dohlíží na provádění tohoto nařízení a podporuje subjekty Unie při posilování jejich kybernetické bezpečnosti, a případně v této souvislosti také požaduje od subjektů Unie a CERT-EU zprávy ad hoc;

c)	v návaznosti na strategickou diskusi přijímá víceletou strategii pro zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti v subjektech Unie, pravidelně, v každém případě však jednou za pět let, tuto strategii posuzuje a v případě potřeby tuto strategii upravuje;

stanovuje metodiku a organizační aspekty pro provádění dobrovolných vzájemných hodnocení subjekty Unie s cílem čerpat ze sdílených zkušeností, posílit vzájemnou důvěru, dosáhnout vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti a posílit schopnosti subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž zajistí, aby tato vzájemná hodnocení prováděli odborníci na kybernetickou bezpečnost jmenovaní jiným subjektem Unie, než je subjekt Unie, který je předmětem přezkumu, a aby tato metodika vycházela z článku 19 směrnice (EU) 2022/2555 a byla případně subjektům Unie přizpůsobena;

e)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční pracovní program CERT-EU a sleduje jeho provádění;

f)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje katalog služeb CERT-EU a všechny jeho aktualizace;

g)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční finanční plán příjmů a výdajů, včetně personálního obsazení, pro činnosti CERT-EU;

h)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje postupy pro uzavírání smluv o poskytování služeb;

i)	přezkoumává a schvaluje roční zprávu vypracovanou vedoucím CERT-EU, jež se zabývá činností CERT-EU a řízením jejích finančních prostředků;

j)	schvaluje a sleduje klíčové ukazatele výkonnosti pro CERT-EU stanovené na základě návrhu vedoucího CERT-EU;

k)	schvaluje ujednání o spolupráci, smlouvy o poskytování služeb nebo smlouvy mezi CERT-EU a dalšími subjekty podle článku 18;

l)	přijímá pokyny a doporučení na základě návrhu CERT-EU v souladu s článkem 14 a ukládá CERT-EU, aby vydala, stáhla nebo upravila návrh pokynů nebo doporučení nebo výzvu k přijetí opatření;

m)	zřizuje technické poradní skupiny se zvláštními úkoly na podporu činnosti výboru IICB, schvaluje jejich mandát a určuje jejich předsedy;

n)	přijímá a posuzuje dokumenty a zprávy předložené subjekty Unie podle tohoto nařízení, jako jsou hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti;

o)	za účelem výměny osvědčených postupů a informací v souvislosti s prováděním tohoto nařízení usnadňuje zřízení neformální skupiny místních referentů pro kybernetickou bezpečnost subjektů Unie, podporované ENISA;

p)	s ohledem na informace o zjištěných kybernetických bezpečnostních rizicích a poznatky poskytnuté CERT-EU sleduje přiměřenost opatření týkajících se propojení mezi prostředími IKT subjektů Unie a poskytuje poradenství ohledně možných zlepšení; no, myslí se tím propojenost na technické úrovni;

q)	vypracuje plán řešení kybernetických krizí s cílem podpořit na operativní úrovni koordinované řízení závažných incidentů s dopadem na subjekty Unie a přispět k pravidelné výměně příslušných informací, zejména pokud jde o dopady a závažnost závažných incidentů a možné způsoby jejich zmírnění;

r)	koordinuje přijímání plánů jednotlivých subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí uvedených v čl. 9 odst. 2;

s ohledem na výsledky koordinovaného posouzení rizik kritických dodavatelských řetězců na úrovni Unie uvedených v článku 22 směrnice (EU) 2022/2555 přijímá doporučení v oblasti bezpečnosti dodavatelského řetězce podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. m) na podporu subjektů Unie při přijímání účinných a přiměřených opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik.

Článek 12

Dodržování povinností

1. Výbor IICB v souladu s čl. 10 odst. 2 a článkem 11 účinně sleduje provádění tohoto nařízení a přijatých pokynů, doporučení a výzev k přijetí opatření ze strany subjektů Unie. Výbor IICB si může od subjektů Unie vyžádat informace nebo dokumentaci, které jsou pro tento účel nezbytné. Pokud je dotčený subjekt Unie přímo ve výboru IICB zastoupen, nemá pro účely přijetí opatření k zajištění plnění povinností podle tohoto článku hlasovací práva.

2. Pokud výbor IICB zjistí, že některý subjekt Unie toto nařízení nebo pokyny, doporučení či výzvy k přijetí opatření vydané podle tohoto nařízení účinně neprovedl, aniž by byly dotčeny interní postupy dotčeného subjektu Unie, a poté, co subjektu Unie umožní přednést jeho připomínky, může:

a)	předložit dotčenému subjektu Unie odůvodněné stanovisko se zjištěnými nedostatky při uplatňování tohoto nařízení;

b)	poskytnout dotčenému subjektu Unie po konzultaci se CERT-EU pokyny s cílem zajistit, aby jeho rámec, opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik, plán kybernetické bezpečnosti a podávání zpráv byly ve stanovené lhůtě v souladu s tímto nařízením;

c)	vydat varování s cílem řešit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě, včetně doporučení ke změně opatření přijatých dotčeným subjektem Unie na základě tohoto nařízení;

d)	vydat dotčenému subjektu Unie odůvodněné oznámení v případě, že nedostatky uvedené ve varování vydaném podle písmene c) nebyly ve stanovené lhůtě dostatečně vyřešeny;

vydat:

i)	doporučení k provedení auditu, nebo

ii)	žádost, aby audit provedl auditní útvar třetí strany;

f)	v příslušných případech informovat Účetní dvůr v rámci jeho mandátu o údajném nedodržení povinností;

g)	vydat doporučení, aby všechny členské státy a subjekty Unie dočasně pozastavily datové toky do dotčeného subjektu Unie.

Pro účely prvního pododstavce písm. c), je-li to nezbytné s ohledem na kybernetické bezpečnostní riziko, je počet příjemců varování přiměřeně omezen.

Varování a doporučení vydaná podle prvního pododstavce jsou určena nejvyšší úrovni vedení dotčeného subjektu Unie.

3. Pokud výbor IICB přijal opatření podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) až g), dotčený subjekt Unie podrobně informuje o opatřeních a krocích, které k řešení údajných nedostatků zjištěných výborem IICB přijal. Tyto podrobné informace subjekt Unie podá v přiměřené lhůtě dohodnuté s výborem IICB.

4. Pokud se výbor IICB domnívá, že subjekt Unie trvale porušuje toto nařízení a že toto porušování vyplývá přímo z jednání nebo opomenutí úředníka nebo jiného zaměstnance Unie, a to i na nejvyšší úrovni vedení, požádá výbor IICB dotčený subjekt Unie, aby přijal příslušná opatření, přičemž jej může požádat i o to, aby zvážil přijetí opatření disciplinární povahy v souladu s pravidly a postupy stanovenými ve služebním řádu a jakýmikoli dalšími platnými pravidly a postupy. Za tímto účelem výbor IICB předá dotčenému subjektu Unie nezbytné informace.

5. Pokud subjekty Unie oznámí, že nejsou schopny dodržet lhůty stanovené v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1, může výbor IICB v řádně odůvodněných případech a s ohledem na velikost subjektu Unie povolit prodloužení těchto lhůt.

KAPITOLA IV

CERT-EU

Článek 14

pokyny, doporučení a výzvy k přijetí opatření

1. CERT-EU podporuje provádění tohoto nařízení vydáváním:

a)	výzev k přijetí opatření popisujících naléhavá bezpečnostní opatření, jejichž přijetí ve stanovené lhůtě je vyžadováno od subjektů Unie;

b)	návrhů pokynů určených všem subjektům Unie nebo jejich části, které předkládá výboru IICB;

c)	návrhů doporučení určených jednotlivým subjektům Unie, které předkládá výboru IICB.

Pokud jde o první pododstavec písm. a), dotčený subjekt Unie bez zbytečného odkladu po obdržení výzvy k přijetí opatření informuje CERT-EU o tom, jak byla naléhavá bezpečnostní opatření uplatněna.

2. pokyny a doporučení mohou obsahovat:

společné metodiky a model pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti subjektů Unie, včetně odpovídajících měřítek nebo klíčových ukazatelů výkonnosti, které slouží jako reference na podporu soustavného zlepšování kybernetické bezpečnosti ve všech subjektech Unie a usnadňují stanovení priorit pro oblasti kybernetické bezpečnosti a opatření s ohledem na stav subjektů z hlediska kybernetické bezpečnosti;

b)	postupy pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik a opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik nebo jejich vylepšení;

c)	postupy pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti a postupy pro plány kybernetické bezpečnosti;

d)	případně využití společných technologií, architektury, otevřených zdrojů a souvisejících osvědčených postupů s cílem dosáhnout interoperability a společných norem, včetně koordinovaného přístupu k bezpečnosti dodavatelského řetězce;

e)	případné informace k usnadnění používání nástrojů kolaborativního zadávání veřejných zakázek pro nákup příslušných služeb a produktů v oblasti kybernetické bezpečnosti od dodavatelů, kteří jsou třetími stranami;

f)	ujednání o sdílení informací podle článku 20.

Článek 20

Ujednání o sdílení informací o kybernetické bezpečnosti

1. Subjekty Unie mohou dobrovolně oznamovat CERT-EU incidenty, kybernetické hrozby, významné události a zranitelnosti, které se jich týkají, a poskytovat o nich informace. CERT-EU zajistí, aby v zájmu usnadnění sdílení informací se subjekty Unie byly k dispozici účinné komunikační prostředky s vysokou úrovní sledovatelnosti, důvěrnosti a spolehlivosti. Při zpracování oznámení může CERT-EU upřednostnit zpracování povinných oznámení před dobrovolnými oznámeními. Aniž je dotčen článek 12, při dobrovolném oznámení nemohou být oznamujícímu subjektu Unie uloženy žádné další povinnosti než ty, které by mu byly uloženy, kdyby toto oznámení neučinil.

2. K plnění svého poslání a úkolů svěřených podle článku 13 může CERT-EU požádat subjekty Unie o poskytnutí informací z příslušných soupisů jejich systémů IKT, včetně informací o kybernetických hrozbách, významných událostech, zranitelnostech, indikátorech narušení, varováních při ohrožení kybernetické bezpečnosti a doporučeních týkajících se konfigurace nástrojů kybernetické bezpečnosti určených k odhalování kybernetických incidentů. Dožádaný subjekt Unie bez zbytečného odkladu předá požadované informace a všechny jejich následné aktualizace.

3. CERT-EU si může se subjekty Unie vyměňovat informace týkající se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost subjektu Unie, jehož se incident týká, pouze se souhlasem tohoto subjektu. Pokud subjekt Unie odmítne udělit svůj souhlas, poskytne CERT-EU důvody svého rozhodnutí.

4. Subjekty Unie na požádání sdílejí s Evropským parlamentem a Radou informace o dokončení plánů kybernetické bezpečnosti.

5. Výbor IICB nebo případně CERT-EU na požádání sdílí s Evropským parlamentem a Radou pokyny, doporučení a výzvy k přijetí opatření.

6. Povinnosti související se sdílením informací stanovené v tomto článku se nevztahují na:

a)	utajované informace EU;

b)	informace, jejichž další šíření bylo vyloučeno viditelným označením, pokud jejich sdílení se CERT-EU nebylo výslovně povoleno..

Článek 21

Oznamovací povinnosti

1. Incident se považuje za závažný, pokud:

a)	způsobil nebo může způsobit vážné provozní narušení fungování subjektu Unie nebo finanční ztrátu pro dotčený subjekt Unie;

b)	způsobil nebo může způsobit jiným fyzickým nebo právnickým osobám značnou hmotnou nebo nehmotnou újmu.

2. Subjekty Unie předloží CERT-EU:

a)	bez zbytečného odkladu a v každém případě do 24 hodin po zjištění významného incidentu, včasné varování, v němž případně uvedou, zda se domnívají, že byl významného incident způsoben nezákonným nebo nepřátelským jednáním nebo že by mohl mít dopad na různé subjekty nebo přeshraniční dopad;

b)	bez zbytečného odkladu a v každém případě do 72 hodin po zjištění významného incidentu, oznámení incidentu, v němž případně aktualizují informace uvedené v písmenu a) a předloží počáteční posouzení významného incidentu včetně jeho závažnosti a dopadu a, pokud jsou k dispozici, indikátory narušení;

c)	na žádost CERT-EU průběžnou zprávu o příslušném aktuálním vývoji situace;

nejpozději do jednoho měsíce od předložení oznámení incidentu podle písmene b) závěrečnou zprávu zahrnující:

i)	podrobný popis incidentu včetně jeho závažnosti a dopadu;

ii)	druh hrozby nebo základní příčinu, která incident pravděpodobně spustila;

iii)	učiněná a probíhající opatření ke zmírnění následků;

iv)	případně přeshraniční dopad incidentu nebo dopad na různé subjekty;

e)	v případě, že v době předložení závěrečné zprávy podle písmene d) incident stále trvá, zprávu o pokroku k danému okamžiku a závěrečnou zprávu do jednoho měsíce od vyřešení incidentu.

3. Subjekt Unie bez zbytečného odkladu a v každém případě do 24 hodin od okamžiku, kdy se o významnému incidentu dozvěděl, informuje všechny příslušné protějšky z členských států uvedené v čl. 17 odst. 1 v členském státě, v němž se nachází, o tom, že došlo k významnému incidentu.

4. Subjekty Unie oznámí mimo jiné veškeré informace, které CERT-EU umožní určit jakýkoli dopad na všechny subjekty, dopad na hostitelský členský stát nebo přeshraniční dopad významného incidentu. Aniž je dotčen článek 12, pouhé oznámení nepředstavuje pro subjekt Unie vyšší míru právní odpovědnosti.

5. V příslušných případech subjekty Unie bez zbytečného odkladu sdělí uživatelům dotčených sítí a informačních systémů nebo jiných složek prostředí IKT, kteří jsou potenciálně dotčeni významným incidentem nebo významnou kybernetickou hrozbou a případně potřebují přijmout zmírňující opatření, jakákoli opatření nebo nápravná opatření, která mohou být v reakci na uvedený incident nebo hrozbu přijata. Subjekty Unie případně informují tyto uživatele o samotné významné kybernetické hrozbě.

6. Pokud se významný incident nebo významná kybernetická hrozba dotýká sítě a informačního systému nebo složky prostředí IKT subjektu Unie, která je úmyslně propojena s prostředím IKT jiného subjektu Unie, vydá CERT-EU příslušné bezpečnostní varování.

7. Subjekty Unie na žádost CERT-EU a bez zbytečného odkladu poskytnou CERT-EU digitální informace vytvořené pomocí elektronických zařízení zapojených do příslušných incidentů. CERT-EU může poskytnout další podrobnosti o typech informací, které pro účely situačního přehledu a reakce na incident požaduje.

8. CERT-EU předkládá každé tři měsíce výboru IICB, ENISA, EU INTCEN a síti týmů CSIRT souhrnnou zprávu obsahující anonymizované a agregované údaje o významných incidentech, incidentech, kybernetických hrozbách, významných událostech a zranitelnostech podle článku 20, a významných incidentech oznámených podle odstavce 2 tohoto článku. Souhrnná zpráva je podkladem pro dvouletou zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Unii přijatou podle článku 18 směrnice (EU) 2022/2555.

9. Výbor IICB do 8. července 2024 vydá pokyny nebo doporučení, v nichž blíže upřesní způsoby, formát a obsah oznamování podle tohoto článku. Při přípravě těchto pokynů nebo doporučení výbor IICB zohlední veškeré prováděcí akty přijaté podle čl. 23 odst. 11 směrnice (EU) 2022/2555, které blíže stanoví druh informací, formát a postup oznámení. CERT-EU šíří vhodné technické údaje s cílem umožnit aktivní odhalování incidentů, reakci na incidenty nebo opatření ke zmírnění dopadů incidentů ze strany subjektů Unie.

10. Oznamovací povinnosti stanovené v tomto článku se nevztahují na:

a)	utajované informace EU;

b)	informace, jejichž další šíření bylo vyloučeno viditelným označením, pokud jejich sdílení se CERT-EU nebylo výslovně povoleno.

Článek 22

Koordinace a spolupráce v rámci reakce na incidenty

1. CERT-EU, která působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty, usnadňuje výměnu informací o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech mezi:

a)	subjekty Unie;

b)	protějšky uvedenými v článcích 17 a 18.

2. CERT-EU, případně v úzké spolupráci s ENISA, usnadňuje koordinaci reakcí subjektů Unie na incidenty, včetně:

a)	přispívání k jednotné vnější komunikaci;

b)	vzájemné podpory, jako je sdílení informací relevantních pro subjekty Unie nebo poskytování pomoci, je-li to relevantní, přímo na místě;

c)	optimálního využití operativních zdrojů;

d)	koordinace s dalšími mechanismy reakce na krizové situace na úrovni Unie.

3. CERT-EU v úzké spolupráci s ENISA podporuje subjekty Unie v oblasti situačního povědomí o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech, jakož i ve sdílení relevantního vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

4. Výbor IICB do 8. ledna 2025 přijme na základě návrhu CERT-EU pokyny nebo doporučení pro koordinaci reakcí na incidenty a pro spolupráci při významných incidentech. Pokud existuje podezření, že incident má povahu trestného činu, poskytne CERT-EU bez zbytečného odkladu poradenství k tomu, jak oznámit tento incident donucovacím orgánům.

5. Na základě konkrétní žádosti členského státu a se souhlasem dotčených subjektů Unie může CERT-EU vyzvat odborníky ze seznamu uvedeného v čl. 23 odst. 4, aby přispěli k reakci na závažný incident, který má v daném členském státě dopad, nebo na rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. g) směrnice (EU) 2022/2555. Zvláštní pravidla pro přístup k technickým odborníkům ze subjektů Unie a jejich využívání schvaluje výbor IICB na základě návrhu CERT-EU.

whereas

keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

Cyber Resilience Act 2023/2841 CS