keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

1.   Do 8. dubna 2025 poté, co provede počáteční přezkum kybernetické bezpečnosti, jako je audit, zřídí každý subjekt Unie vnitřní rámec pro řízení, správu a kontrolu kybernetických bezpečnostních rizik (dále je „rámec“). Na zřízení rámce dohlíží nejvyšší úroveň vedení subjektu Unie a nese za něj odpovědnost.

2.   Rámec zahrnuje celé neutajované prostředí IKT dotčeného subjektu Unie, včetně jakéhokoli prostředí IKT a sítí funkčních technologií v jeho prostorách, externě zajišťovaných aktiv a služeb v prostředí cloud computingu nebo hostovaných třetími stranami, mobilních zařízení, podnikových sítí, obchodních sítí nepřipojených k internetu a jakýchkoli zařízení připojených k těmto prostředím (dále jen „prostředí IKT“). Rámec je založen na přístupu zohledňujícím všechna rizika.

3.   Rámec zajišťuje vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti. Rámec stanovuje vnitřní politiky kybernetické bezpečnosti, včetně cílů a priorit, pro bezpečnost sítí a informačních systémů a úlohy a povinnosti zaměstnanců subjektu Unie, jejichž úkolem je zajistit účinné provádění tohoto nařízení. Rámec rovněž zahrnuje mechanismy pro měření účinnosti provádění.

4.   Rámec je pravidelně přezkoumáván v kontextu měnících se kybernetických bezpečnostních rizik, nejméně však jednou za čtyři roky. Rámec subjektu Unie může být v případě potřeby a v návaznosti na žádost interinstitucionálního výboru pro kybernetickou bezpečnost zřízeného podle článku 10 aktualizován na základě pokynů CERT-EU týkajících se zjištěných incidentů nebo možných nedostatků v provádění tohoto nařízení.

5.   Nejvyšší úroveň vedení každého subjektu Unie odpovídá za provádění tohoto nařízení a dohlíží na to, zda jeho organizace povinnosti související s rámcem plní.

6.   V případě potřeby, a aniž je dotčena jeho odpovědnost za provádění tohoto nařízení, může nejvyšší úroveň vedení každého subjektu Unie přenést určité povinnosti podle tohoto nařízení na vyšší vedoucí pracovníky ve smyslu čl. 29 odst. 2 služebního řádu nebo jiné úředníky na rovnocenné úrovni v rámci dotčeného subjektu Unie. Bez ohledu na takové přenesení pravomoci může být nejvyšší úroveň vedení činěna odpovědnou za porušení tohoto nařízení dotčeným subjektem Unie.

7.   Každý subjekt Unie má zaveden účinný mechanismus zajišťující, že přiměřená část rozpočtu na IKT bude vynaložena na kybernetickou bezpečnost. Při stanovování tohoto procentního podílu se náležitě zohlední rámec.

8.   Každý subjekt Unie jmenuje místního referenta pro kybernetickou bezpečnost nebo osobu vykonávající rovnocennou funkci, kteří působí jako jediné kontaktní místo ve vztahu ke všem aspektům kybernetické bezpečnosti. Místní referent pro kybernetickou bezpečnost usnadňuje provádění tohoto nařízení a o stavu provádění pravidelně přímo informuje nejvyšší úroveň vedení. Aniž je dotčena skutečnost, že místní referent pro kybernetickou bezpečnost je v každém subjektu Unie jediným kontaktním místem, může subjekt Unie přenést některé úkoly místního referenta pro kybernetickou bezpečnost, pokud jde o provádění tohoto nařízení, na CERT-EU, a to na základě smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi tímto subjektem Unie a CERT-EU, nebo tyto úkoly může sdílet několik subjektů Unie. Pokud jsou tyto úkoly přeneseny na CERT-EU, rozhodne interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost zřízený podle článku 10, zda bude tato služba poskytována jako součást základních služeb CERT-EU, a to s přihlédnutím k lidským a finančním zdrojům dotčeného subjektu Unie. Každý subjekt Unie oznámí CERT-EU neprodleně jmenovaného místního referenta pro kybernetickou bezpečnost a veškeré jeho následné změny.

CERT-EU zřídí a vede aktuální seznam jmenovaných místních referentů pro kybernetickou bezpečnost.

9.   Vyšší vedoucí pracovníci ve smyslu čl. 29 odst. 2 služebního řádu nebo jiní úředníci na rovnocenné úrovni v rámci dotčeného subjektu Unie, jakož i všichni příslušní pracovníci pověření prováděním opatření a plněním povinností v oblasti řízení kybernetických bezpečnostních rizik stanovených v tomto nařízení pravidelně absolvují zvláštní školení s cílem získat dostatečné znalosti a dovednosti posouzení a vyhodnocení postupů v oblasti kybernetických bezpečnostních rizik a jejich dopadu na provoz subjektu Unie.

1.   Každý subjekt Unie pod dohledem své nejvyšší úrovně vedení bezodkladně a nejpozději do 8. září 2025 přijme odpovídající a přiměřená technická, operační a organizační opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zjištěných v rámci a k prevenci dopadů incidentů nebo jejich minimalizaci. S ohledem na nejnovější technologický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy zajistí tato opatření k řízení rizik takovou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celém prostředí IKT, která je úměrná hrozícím kybernetickým bezpečnostním rizikům. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření se náležitě zohlední míra expozice subjektu Unie kybernetickým bezpečnostním rizikům, jeho velikost, pravděpodobnost výskytu incidentů a jejich závažnost, včetně jejich společenského, hospodářského a interinstitucionálního dopadu.

2.   Subjekty Unie se při provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zaměřují alespoň na tyto oblasti:

a)	politiku kybernetické bezpečnosti, včetně opatření potřebných k dosažení cílů a priorit uvedených v čl. 6 odst. 3 tohoto článku;

b)	politiku analýzy kybernetických bezpečnostních rizik a politiku bezpečnosti informačních systémů;

c)	cíle politiky týkající se využívání služeb cloud computingu;

d)	případně audit kybernetické bezpečnosti, který může zahrnovat posouzení kybernetických bezpečnostních rizik, zranitelností a kybernetických hrozeb a pravidelné penetrační testování prováděné důvěryhodným soukromým poskytovatelem;

e)	provádění doporučení vyplývajících z auditů kybernetické bezpečnosti uvedených v písmenu d) prostřednictvím aktualizace systému a politiky kybernetické bezpečnosti;

f)	organizaci systému kybernetické bezpečnosti, včetně vymezení úloh a odpovědnosti;

g)	správu aktiv, včetně seznamu aktiv v oblasti IKT a mapování sítí IKT;

h)	bezpečnost lidských zdrojů a kontrolu přístupu;

i)	bezpečnost operací;

j)	bezpečnost komunikací;

k)	akvizici, vývoj a údržbu systému, včetně politiky zveřejňování informací o zranitelností a jejich řešení;

l)	případné politiky v oblasti transparentnosti zdrojového kódu;

m)	bezpečnost dodavatelského řetězce včetně aspektů souvisejících s bezpečností, které se týkají vztahů mezi každým subjektem Unie a jeho přímými dodavateli nebo poskytovateli služeb;

n)	řešení incidentů a spolupráci se CERT-EU, jako je zajištění bezpečnostního monitorování a vedení protokolů bezpečnosti;

o)	řízení kontinuity provozu, jako je správa zálohování a obnova provozu po havárii, a krizové řízení a

p)	podporu a rozvoj vzdělávání, dovedností, zvyšování povědomí, cvičebních programů a programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Pro účely prvního pododstavce písm. m) subjekty Unie zohlední zranitelnosti specifické pro každého přímého dodavatele a poskytovatele služeb a celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti svých dodavatelů a poskytovatelů služeb, včetně jejich postupů bezpečného vývoje.

3.   Subjekty Unie přijmou alespoň tato konkrétní opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik:

a)	technická opatření umožňující a podporující práci z domova;

b)	konkrétní kroky pro přechod k zásadám nulové důvěry;

c)	používání vícefaktorového ověřování jako normy u sítí a informačních systémů;

d)	používání kryptografie a šifrování, a zejména šifrování mezi koncovými body, a bezpečného digitálního podpis

e)	případné zavedení zabezpečené hlasové, obrazové a textové komunikace a zabezpečených systémů tísňové komunikace v rámci subjektu Unie;

f)	proaktivní opatření pro odhalování a odstraňování malwaru a špionážního softwaru;

g)	zabezpečení softwarového dodavatelského řetězce prostřednictvím kritérií pro bezpečný vývoj a hodnocení softwaru;

h)	vytvoření a zavedení programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti odpovídajících úkolům a předpokládaným schopnostem nejvyšší úrovně vedení a zaměstnanců subjektu Unie pověřených zajištěním účinného provádění tohoto nařízení;

i)	pravidelné školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti;

j)	v příslušných případech účast na analýzách rizik vzájemného propojení mezi subjekty Unie;

k)

posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem usnadnit dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti prostřednictvím: i) odstranění smluvních překážek, které omezují sdílení informací ohledně incidentů, zranitelností a kybernetických hrozeb obdržených od poskytovatelů služeb IKT se CERT-EU, ii) smluvní povinnosti hlásit incidenty, zranitelnosti a kybernetické hrozby a disponovat vhodnými mechanismy reakce na incidenty a jejich monitorování.

1.   Zřizuje se interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „výbor IICB“).

2.   Výbor IICB je povinen:

a)	sledovat a podporovat provádění tohoto nařízení subjekty Unie;

b)	dohlížet na plnění obecných priorit a cílů CERT-EU a poskytovat CERT-EU strategické řízení.

3.   Výbor IICB sestává z:

a)

jednoho zástupce jmenovaného každým z těchto subjektů: i) Evropský parlament; ii) Evropská rada; iii) Rada Evropské unie; iv) Komise; v) Soudní dvůr Evropské unie; vi) Evropská centrální banka; vii) Účetní dvůr; viii) Evropská služba pro vnější činnost; ix) Evropský hospodářský a sociální výbor; x) Evropský výbor regionů; xi) Evropská investiční banka; xii) Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost; xiii) ENISA; xiv) Evropský inspektor ochrany údajů; xv) Agentura Evropské unie pro kosmický program;

b)	tří zástupců jmenovaných sítí agentur EU (EUAN) na návrh jejího poradního výboru pro IKT, aby zastupovali zájmy orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, které provozují své vlastní prostředí IKT a které nejsou uvedeny v písmenu a).

Subjekty Unie zastoupené ve výboru IICB usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů mezi jmenovanými zástupci.

4.   Členům výboru IICB mohou být nápomocni náhradníci. Další zástupci subjektů Unie uvedených v odstavci 3 nebo jiných subjektů Unie mohou být předsedou pozváni k účasti na zasedáních výboru IICB bez hlasovacích práv.

5.   Vedoucí CERT-EU a předsedové skupiny pro spolupráci, sítě týmů CSIRT a sítě EU-CyCLONe zřízených podle článků 14, 15 a 16 směrnice (EU) 2022/2555 nebo jejich náhradníci se mohou zasedání výboru IICB účastnit jako pozorovatelé. Ve výjimečných případech a v souladu se svým jednacím řádem může výbor IICB rozhodnout jinak.

6.   Výbor IICB přijímá svůj jednací řád.

7.   Výbor IICB v souladu s jednacím řádem určuje z řad svých členů předsedu na období tří let. Náhradník předsedy se na stejnou dobu stává plným členem výboru IICB.

8.   Výbor IICB se schází alespoň třikrát za rok z podnětu svého předsedy, na žádost CERT-EU nebo na žádost kteréhokoli ze svých členů.

9.   Každý člen výboru IICB má jeden hlas. Rozhodnutí výboru IICB se přijímají prostou většinou, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak. Předseda výboru IICB nehlasuje, kromě případů rovnosti hlasů, kdy může odevzdat rozhodující hlas.

10.   Výbor IICB může jednat zjednodušeným písemným postupem zahájeným v souladu se svým jednacím řádem. Na základě tohoto postupu se příslušné rozhodnutí považuje za schválené ve lhůtě stanovené předsedou, s výjimkou případů, kdy některý z členů vznese námitku.

11.   Funkci sekretariátu výboru IICB zajišťuje Komise a sekretariát je odpovědný předsedovi výboru IICB.

12.   Zástupci nominovaní sítí EUAN předávají rozhodnutí výboru IICB členům sítě EUAN. Jakýkoli člen sítě EUAN je oprávněn se obrátit na tyto zástupce nebo předsedu výboru IICB s jakoukoli záležitostí, o níž se domnívají, že by na ni výbor IICB měl být upozorněn.

13.   Výbor IICB může zřídit výkonný výbor, aby mu pomáhal v jeho práci, a přenést na něj některé své úkoly a pravomoci. Výbor IICB stanoví jednací řád výkonného výboru, včetně jeho úkolů a pravomocí a funkčního období jeho členů.

14.   Do 8. ledna 2025 a poté každoročně předkládá výbor IICB Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž je podrobně popsán pokrok dosažený při provádění tohoto nařízení, a zejména upřesněn rozsah spolupráce CERT-EU s jeho vnitrostátními protějšky v jednotlivých členských státech. Tato zpráva je podkladem pro dvouletou zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Unii přijatou podle článku 18 směrnice (EU) 2022/2555.

1.   Posláním CERT-EU je přispívat k bezpečnosti neutajovaného IKT prostředí všech subjektů Unie, a to tak, že jim poskytuje poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti, pomáhá jim předcházet incidentům, odhalovat incidenty, řešit incidenty, zmírňovat incidenty, reagovat na incidenty a zotavovat se z incidentů a působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty.

2.   CERT-EU shromažďuje, spravuje, analyzuje a sdílí se subjekty Unie informace o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a incidentech týkajících se infrastruktury IKT pro neutajované informace. Koordinuje reakce na incidenty na interinstitucionální úrovni a na úrovni jednotlivých subjektů Unie, a to i poskytováním specializované operativní pomoci či koordinací jejího poskytování.

3.   CERT-EU vykonává pro subjekty Unie tyto úkoly:

a)	podporuje je při provádění tohoto nařízení a přispívá ke koordinaci provádění tohoto nařízení prostřednictvím opatření uvedených v čl. 14 odst. 1 nebo prostřednictvím ad hoc zpráv vyžádaných výborem IICB;

b)	nabízí standardní služby týmu CSIRT všem subjektům Unie prostřednictvím souboru služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti popsaných v jeho katalogu služeb (dále jen „základní služby“);

c)	udržuje vzájemnou a partnerskou síť pro podporu služeb popsaných v článcích 17 a 18;

d)	upozorňuje výbor IICB na jakýkoli problém týkající se provádění tohoto nařízení a provádění pokynů, doporučení a výzev k přijetí opatření;

e)	na základě informací uvedených v odstavci 2 přispívá v úzké spolupráci s ENISA k informovanosti Unie o aktuální kybernetické situaci;

f)	koordinuje řízení závažných incidentů;

g)	jedná jako specializovaný koordinátor subjektů Unie pro účely koordinovaného zpřístupňování informací o zranitelností podle čl. 12 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555;

h)	na žádost subjektu Unie poskytuje proaktivní a nerušivé skenování veřejně přístupných sítí a informačních systémů daného subjektu Unie.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. e) se v případě potřeby sdílejí s výborem IICB, sítí týmů CSIRT a Střediskem Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN), a to při dodržování patřičných podmínek zachování důvěrnosti.

4.   CERT-EU může v souladu s článkem 17 nebo případně 18 spolupracovat s příslušnými komunitami v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii a jejích členských státech, mimo jiné v těchto oblastech:

a)	připravenost, koordinace při řešení incidentů, výměna informací a reakce na krize na technické úrovni v případech souvisejících se subjekty Unie;

b)	operativní spolupráce týkající se sítě týmů CSIRT, včetně vzájemné pomoci;

c)	zpravodajské informace o kybernetických hrozbách, včetně informovanosti o aktuální situaci;

d)	ohledně jakéhokoli tématu vyžadujícího technické odborné znalosti CERT-EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.

5.   CERT-EU se v rámci své působnosti zapojuje do strukturované spolupráce s ENISA v oblasti budování kapacit, operativní spolupráce a dlouhodobých strategických analýz kybernetických hrozeb v souladu s nařízením (EU) 2019/881. CERT-EU může spolupracovat a vyměňovat si informace s Evropským centrem Europolu pro boj proti kyberkriminalitě.

6.   CERT-EU může poskytovat tyto služby, které nejsou popsány v jejím katalogu služeb (dále jen „zpoplatněné služby“):

a)

služby, které podporují kybernetickou bezpečnost prostředí IKT subjektů Unie, jiné než služby uvedené v odstavci 3, na základě smluv o poskytování služeb a s výhradou dostupných zdrojů, zejména širokospektrální monitorování sítě, včetně nepřetržitého monitorování v první linii v případě vysoce rizikových kybernetických hrozeb;

b)	služby, které podporují operace nebo projekty subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, jiné než služby na ochranu jejich prostředí IKT, na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB;

c)	na požádání proaktivní skenování sítí a informačních systémů dotčeného subjektu Unie s cílem odhalit zranitelnosti s potenciálním významným dopadem;

d)	služby, které podporují bezpečnost prostředí IKT jiných organizací než subjektů Unie, které úzce spolupracují se subjekty Unie například tak, že jim byly uloženy úkoly nebo povinnosti podle práva Unie, a to na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB.

S ohledem na první pododstavec písm. d) může CERT-EU ve výjimečných případech s předchozím souhlasem výboru IICB uzavřít smlouvy o poskytování služeb s jinými subjekty než se subjekty Unie.

7.   CERT-EU organizuje, a může se účastnit cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo doporučovat účast na stávajících cvičeních, a to případně v úzké spolupráci s ENISA, za účelem testování úrovně kybernetické bezpečnosti subjektů Unie.

8.   CERT-EU může poskytovat pomoc subjektům Unie v souvislosti s incidenty v sítích a informačních systémech nakládajících s utajovanými informacemi EU, pokud o to dotyčné subjekty Unie výslovně požádají, v souladu s jejich příslušnými postupy. Poskytnutím pomoci CERT-EU podle tohoto odstavce nejsou dotčena platná pravidla týkající se ochrany utajovaných informací.

9.   CERT-EU informuje subjekty Unie o svých postupech a procesech pro řešení incidentů.

10.   CERT-EU poskytne s vysokou úrovní důvěrnosti a spolehlivosti prostřednictvím vhodných mechanismů spolupráce a oznamování relevantní a anonymizované informace o závažných incidentech a o způsobu, jakým byly řešeny. Tyto informace se zahrnou do zprávy uvedené v čl. 10 odst. 14.

11.   CERT-EU ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů podpoří dotčené subjekty Unie při řešení incidentů, v jejichž důsledku došlo k porušení ochrany osobních údajů, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly tohoto inspektora podle nařízení (EU) 2018/1725.

12.   CERT-EU může v případě, že jej o to výslovně požádají odborné sekce subjektů Unie, poskytovat technické poradenství nebo informace týkající se příslušné oblasti.

1.   CERT-EU podporuje provádění tohoto nařízení vydáváním:

a)	výzev k přijetí opatření popisujících naléhavá bezpečnostní opatření, jejichž přijetí ve stanovené lhůtě je vyžadováno od subjektů Unie;

b)	návrhů pokynů určených všem subjektům Unie nebo jejich části, které předkládá výboru IICB;

c)	návrhů doporučení určených jednotlivým subjektům Unie, které předkládá výboru IICB.

Pokud jde o první pododstavec písm. a), dotčený subjekt Unie bez zbytečného odkladu po obdržení výzvy k přijetí opatření informuje CERT-EU o tom, jak byla naléhavá bezpečnostní opatření uplatněna.

2.   Pokyny a doporučení mohou obsahovat:

a)

společné metodiky a model pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti subjektů Unie, včetně odpovídajících měřítek nebo klíčových ukazatelů výkonnosti, které slouží jako reference na podporu soustavného zlepšování kybernetické bezpečnosti ve všech subjektech Unie a usnadňují stanovení priorit pro oblasti kybernetické bezpečnosti a opatření s ohledem na stav subjektů z hlediska kybernetické bezpečnosti;

b)	postupy pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik a opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik nebo jejich vylepšení;

c)	postupy pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti a postupy pro plány kybernetické bezpečnosti;

d)	případně využití společných technologií, architektury, otevřených zdrojů a souvisejících osvědčených postupů s cílem dosáhnout interoperability a společných norem, včetně koordinovaného přístupu k bezpečnosti dodavatelského řetězce;

e)	případné informace k usnadnění používání nástrojů kolaborativního zadávání veřejných zakázek pro nákup příslušných služeb a produktů v oblasti kybernetické bezpečnosti od dodavatelů, kteří jsou třetími stranami;

f)	ujednání o sdílení informací podle článku 20.

1.   CERT-EU bez zbytečného odkladu spolupracuje s protějšky z členských států, zejména týmy CSIRT určenými nebo zřízenými podle článku 10 směrnice (EU) 2022/2555, nebo případně s příslušnými orgány a jednotnými kontaktními místy určenými nebo zřízenými podle článku 8 uvedené směrnice a vyměňuje si s nimi informace ohledně incidentů, kybernetických hrozeb, zranitelností, významných událostí, možných protiopatření, jakož i o osvědčených postupech, a o veškerých záležitostech, které mají význam pro zlepšení ochrany prostředí IKT subjektů Unie, a to i prostřednictvím sítě týmů CSIRT zřízené podle článku 15 směrnice (EU) 2022/2555. CERT-EU podporuje Komisi v rámci sítě EU-CyCLONe zřízené podle článku 16 o koordinovaném řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí ve směrnici (EU) 2022/2555.

2.   Pokud se CERT-EU dozví o významném incidentu, k němuž dojde na území členského státu, neprodleně informuje všechny příslušné protějšky v daném členském státě v souladu s odstavcem 1.

3.   Je-li v souladu s právem Unie na ochranu osobních údajů zajištěna ochrana osobních údajů, CERT-EU si s vnitrostátními protějšky v členských státech bez zbytečného odkladu vymění příslušné informace týkající se konkrétních incidentů, které mohou usnadnit odhalování obdobných kybernetických hrozeb nebo incidentů nebo přispět k analýze incidentu, a to bez povolení dotčeného subjektu Unie. CERT-EU vyměňuje informace týkající se konkrétních incidentů, které odhalují totožnost cíle kybernetického bezpečnostního incidentu, pouze pokud nastane některý u z těchto případů:

a)	dotčený subjekt Unie udělil svůj souhlas;

b)	dotčený subjekt Unie neudělil svůj souhlas, jak je stanoveno v písmenu a), ale zveřejnění totožnosti dotčeného subjektu Unie by zvýšilo pravděpodobnost, že se zabrání incidentům v jiných oblastech nebo se zmírní jejich následky;

c)	dotčený subjekt Unie již zveřejnil, že byl obětí incidentu.

Rozhodnutí o výměně informací týkajících se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost cíle incidentu podle prvního pododstavce písm. b), schvaluje vedoucí CERT-EU. Před vydáním takového rozhodnutí kontaktuje CERT-EU dotčený subjekt Unie písemně a jasně vysvětlí, jak by zveřejnění jeho totožnosti pomohlo zabránit incidentům v jiných oblastech nebo je zmírnit. Vedoucí CERT-EU poskytne vysvětlení a výslovně požádá subjekt Unie, aby ve stanovené lhůtě uvedl, zda souhlasí. Vedoucí CERT-EU rovněž informuje subjekt Unie o tom, že si s ohledem na poskytnuté vysvětlení vyhrazuje právo informace zveřejnit i bez souhlasu. Dotčený subjekt Unie je informován před zveřejněním informací.

1.   Subjekty Unie a CERT-EU musejí dodržovat povinnost zachování profesního tajemství v souladu s článkem 339 Smlouvy o fungování EU nebo s rovnocennými použitelnými rámci.

2.   V souvislosti se žádostmi o přístup veřejnosti k dokumentům v držení CERT-EU se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (10), včetně povinnosti podle uvedeného nařízení konzultovat jiné subjekty Unie nebo případně členskými státy, pokud se žádost týká jejich dokumentů.

3.   Nakládání s informacemi ze strany subjektů Unie a CERT-EU musí být v souladu s platnými pravidly o zajištění bezpečnosti informací.

1.   Subjekty Unie mohou dobrovolně oznamovat CERT-EU incidenty, kybernetické hrozby, významné události a zranitelnosti, které se jich týkají, a poskytovat o nich informace. CERT-EU zajistí, aby v zájmu usnadnění sdílení informací se subjekty Unie byly k dispozici účinné komunikační prostředky s vysokou úrovní sledovatelnosti, důvěrnosti a spolehlivosti. Při zpracování oznámení může CERT-EU upřednostnit zpracování povinných oznámení před dobrovolnými oznámeními. Aniž je dotčen článek 12, při dobrovolném oznámení nemohou být oznamujícímu subjektu Unie uloženy žádné další povinnosti než ty, které by mu byly uloženy, kdyby toto oznámení neučinil.

2.   K plnění svého poslání a úkolů svěřených podle článku 13 může CERT-EU požádat subjekty Unie o poskytnutí informací z příslušných soupisů jejich systémů IKT, včetně informací o kybernetických hrozbách, významných událostech, zranitelnostech, indikátorech narušení, varováních při ohrožení kybernetické bezpečnosti a doporučeních týkajících se konfigurace nástrojů kybernetické bezpečnosti určených k odhalování kybernetických incidentů. Dožádaný subjekt Unie bez zbytečného odkladu předá požadované informace a všechny jejich následné aktualizace.

3.   CERT-EU si může se subjekty Unie vyměňovat informace týkající se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost subjektu Unie, jehož se incident týká, pouze se souhlasem tohoto subjektu. Pokud subjekt Unie odmítne udělit svůj souhlas, poskytne CERT-EU důvody svého rozhodnutí.

4.   Subjekty Unie na požádání sdílejí s Evropským parlamentem a Radou informace o dokončení plánů kybernetické bezpečnosti.

5.   Výbor IICB nebo případně CERT-EU na požádání sdílí s Evropským parlamentem a Radou pokyny, doporučení a výzvy k přijetí opatření.

6.   Povinnosti související se sdílením informací stanovené v tomto článku se nevztahují na:

a)	utajované informace EU;

b)	informace, jejichž další šíření bylo vyloučeno viditelným označením, pokud jejich sdílení se CERT-EU nebylo výslovně povoleno..

1.   Incident se považuje za závažný, pokud:

a)	způsobil nebo může způsobit vážné provozní narušení fungování subjektu Unie nebo finanční ztrátu pro dotčený subjekt Unie;

b)	způsobil nebo může způsobit jiným fyzickým nebo právnickým osobám značnou hmotnou nebo nehmotnou újmu.

2.   Subjekty Unie předloží CERT-EU:

a)	bez zbytečného odkladu a v každém případě do 24 hodin po zjištění významného incidentu, včasné varování, v němž případně uvedou, zda se domnívají, že byl významného incident způsoben nezákonným nebo nepřátelským jednáním nebo že by mohl mít dopad na různé subjekty nebo přeshraniční dopad;

b)	bez zbytečného odkladu a v každém případě do 72 hodin po zjištění významného incidentu, oznámení incidentu, v němž případně aktualizují informace uvedené v písmenu a) a předloží počáteční posouzení významného incidentu včetně jeho závažnosti a dopadu a, pokud jsou k dispozici, indikátory narušení;

c)	na žádost CERT-EU průběžnou zprávu o příslušném aktuálním vývoji situace;

d)

nejpozději do jednoho měsíce od předložení oznámení incidentu podle písmene b) závěrečnou zprávu zahrnující: i) podrobný popis incidentu včetně jeho závažnosti a dopadu; ii) druh hrozby nebo základní příčinu, která incident pravděpodobně spustila; iii) učiněná a probíhající opatření ke zmírnění následků; iv) případně přeshraniční dopad incidentu nebo dopad na různé subjekty;

e)	v případě, že v době předložení závěrečné zprávy podle písmene d) incident stále trvá, zprávu o pokroku k danému okamžiku a závěrečnou zprávu do jednoho měsíce od vyřešení incidentu.

3.   Subjekt Unie bez zbytečného odkladu a v každém případě do 24 hodin od okamžiku, kdy se o významnému incidentu dozvěděl, informuje všechny příslušné protějšky z členských států uvedené v čl. 17 odst. 1 v členském státě, v němž se nachází, o tom, že došlo k významnému incidentu.

4.   Subjekty Unie oznámí mimo jiné veškeré informace, které CERT-EU umožní určit jakýkoli dopad na všechny subjekty, dopad na hostitelský členský stát nebo přeshraniční dopad významného incidentu. Aniž je dotčen článek 12, pouhé oznámení nepředstavuje pro subjekt Unie vyšší míru právní odpovědnosti.

5.   V příslušných případech subjekty Unie bez zbytečného odkladu sdělí uživatelům dotčených sítí a informačních systémů nebo jiných složek prostředí IKT, kteří jsou potenciálně dotčeni významným incidentem nebo významnou kybernetickou hrozbou a případně potřebují přijmout zmírňující opatření, jakákoli opatření nebo nápravná opatření, která mohou být v reakci na uvedený incident nebo hrozbu přijata. Subjekty Unie případně informují tyto uživatele o samotné významné kybernetické hrozbě.

6.   Pokud se významný incident nebo významná kybernetická hrozba dotýká sítě a informačního systému nebo složky prostředí IKT subjektu Unie, která je úmyslně propojena s prostředím IKT jiného subjektu Unie, vydá CERT-EU příslušné bezpečnostní varování.

7.   Subjekty Unie na žádost CERT-EU a bez zbytečného odkladu poskytnou CERT-EU digitální informace vytvořené pomocí elektronických zařízení zapojených do příslušných incidentů. CERT-EU může poskytnout další podrobnosti o typech informací, které pro účely situačního přehledu a reakce na incident požaduje.

8.   CERT-EU předkládá každé tři měsíce výboru IICB, ENISA, EU INTCEN a síti týmů CSIRT souhrnnou zprávu obsahující anonymizované a agregované údaje o významných incidentech, incidentech, kybernetických hrozbách, významných událostech a zranitelnostech podle článku 20, a významných incidentech oznámených podle odstavce 2 tohoto článku. Souhrnná zpráva je podkladem pro dvouletou zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Unii přijatou podle článku 18 směrnice (EU) 2022/2555.

9.   Výbor IICB do 8. července 2024 vydá pokyny nebo doporučení, v nichž blíže upřesní způsoby, formát a obsah oznamování podle tohoto článku. Při přípravě těchto pokynů nebo doporučení výbor IICB zohlední veškeré prováděcí akty přijaté podle čl. 23 odst. 11 směrnice (EU) 2022/2555, které blíže stanoví druh informací, formát a postup oznámení. CERT-EU šíří vhodné technické údaje s cílem umožnit aktivní odhalování incidentů, reakci na incidenty nebo opatření ke zmírnění dopadů incidentů ze strany subjektů Unie.

10.   Oznamovací povinnosti stanovené v tomto článku se nevztahují na:

a)	utajované informace EU;

b)	informace, jejichž další šíření bylo vyloučeno viditelným označením, pokud jejich sdílení se CERT-EU nebylo výslovně povoleno.

1.   CERT-EU, která působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty, usnadňuje výměnu informací o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech mezi:

a)	subjekty Unie;

b)	protějšky uvedenými v článcích 17 a 18.

2.   CERT-EU, případně v úzké spolupráci s ENISA, usnadňuje koordinaci reakcí subjektů Unie na incidenty, včetně:

a)	přispívání k jednotné vnější komunikaci;

b)	vzájemné podpory, jako je sdílení informací relevantních pro subjekty Unie nebo poskytování pomoci, je-li to relevantní, přímo na místě;

c)	optimálního využití operativních zdrojů;

d)	koordinace s dalšími mechanismy reakce na krizové situace na úrovni Unie.

3.   CERT-EU v úzké spolupráci s ENISA podporuje subjekty Unie v oblasti situačního povědomí o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech, jakož i ve sdílení relevantního vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

4.   Výbor IICB do 8. ledna 2025 přijme na základě návrhu CERT-EU pokyny nebo doporučení pro koordinaci reakcí na incidenty a pro spolupráci při významných incidentech. Pokud existuje podezření, že incident má povahu trestného činu, poskytne CERT-EU bez zbytečného odkladu poradenství k tomu, jak oznámit tento incident donucovacím orgánům.

5.   Na základě konkrétní žádosti členského státu a se souhlasem dotčených subjektů Unie může CERT-EU vyzvat odborníky ze seznamu uvedeného v čl. 23 odst. 4, aby přispěli k reakci na závažný incident, který má v daném členském státě dopad, nebo na rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. g) směrnice (EU) 2022/2555. Zvláštní pravidla pro přístup k technickým odborníkům ze subjektů Unie a jejich využívání schvaluje výbor IICB na základě návrhu CERT-EU.

1.   S cílem podpořit koordinované řešení závažných incidentů na operační úrovni, které mají dopad na subjekty Unie, a přispět k pravidelné výměně relevantních informací mezi subjekty Unie a s členskými státy vypracuje výbor IICB v úzké spolupráci se CERT-EU a ENISA plán řešení kybernetické krize na základě činností uvedených v čl. 22 odst. 2. Plán řešení kybernetické krize obsahuje alespoň tyto prvky:

a)	postupy týkající se koordinace a toku informací mezi subjekty Unie za účelem řešení závažných incidentů na operační úrovni;

b)	společné standardní operační postupy (SOP);

c)	společné názvosloví pro závažnost závažných incidentů a spouštěcí body krize;

d)	pravidelná cvičení;

e)	zabezpečené komunikační kanály, jež mají být používány.

2.   Na základě plánu řešení kybernetické krize vypracovaného podle odstavce 1 tohoto článku, a aniž je dotčen čl. 16 odst. 2 první pododstavec směrnice (EU) 2022/2555, je zástupce Komise ve výboru IICB kontaktním místem pro sdílení příslušných informací týkajících se závažných incidentů se sítí EU-CyCLONe.

3.   CERT-CE koordinuje subjekty Unie při řešení závažných incidentů. Vede seznam dostupných technických odborných znalostí, které by v případě závažných incidentů byly potřebné pro reakci, a pomáhá výboru IICB při koordinaci plánů subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí v případě závažných incidentů uvedených v čl. 9 odst. 2.

4.   Subjekty Unie přispívají k seznamu technických odborných znalostí tím, že poskytují každoročně aktualizovaný seznam odborníků, kteří jsou k dispozici v rámci jejich příslušných organizací, s podrobným uvedením jejich konkrétních technických dovedností.