search


keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2023/2841 CS cercato: 'příslušných' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index příslušných:


whereas příslušných:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1160

 

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„subjekty Unie“ orgány, instituce, a jiné subjekty zřízené Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii nebo na základě uvedených smluv;

2)

„sítí a informačním systémem“ síť a informační systémy ve smyslu čl. 6 bodu 1 směrnice (EU) 2022/2555;

3)

„bezpečností sítí a informačních systémů“ bezpečnost sítí a informačních systémů ve smyslu čl. 6 bodu 2 směrnice (EU) 2022/2555;

4)

„kybernetickou bezpečností“ kybernetická bezpečnost ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2019/881;

5)

„nejvyšší úrovní vedení“ vedoucí, vedoucí orgán nebo koordinační orgán a orgán dohledu odpovědný za fungování subjektu Unie na nejvyšší správní úrovni, který má pravomoc přijímat nebo schvalovat rozhodnutí v souladu s opatřeními pro řízení na vysoké úrovni uvedeného subjektu Unie, aniž je dotčena formální odpovědnost jiných úrovní vedení za dodržování pravidel a řízení kybernetických rizik v jejich příslušných oblastech působnosti;

6)

„významnou událostí“ významná událost ve smyslu čl. 6 bodu 5 směrnice (EU) 2022/2555;

7)

„incidentem“ incident ve smyslu čl. 6 bodu 6 směrnice (EU) 2022/2555;

8)

„závažným incidentem“ incident, který způsobí míru narušení, která přesahuje schopnost subjektu Unie a CERT-EU reagovat na tento incident, nebo který má významný dopad na nejméně dva subjekty Unie;

9)

„rozsáhlým kybernetickým bezpečnostním incidentem“ rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident ve smyslu čl. 6 bodu 7 směrnice (EU) 2022/2555;

10)

„řešením incidentu“ řešení incidentu ve smyslu čl. 6 bodu 8 směrnice (EU) 2022/2555;

11)

„kybernetickou hrozbou“ kybernetická hrozba ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2019/881;

12)

„významnou kybernetickou hrozbou“ významná kybernetická hrozba ve smyslu čl. 6 bodu 11 směrnice (EU) 2022/2555;

(13)

„zranitelností“ zranitelnost ve smyslu čl. 6 bodu 15 směrnice (EU) 2022/2555;

14)

„kybernetickým bezpečnostním rizikem“ riziko ve smyslu čl. 6 bodu 9 směrnice (EU) 2022/2555;

15)

„službou cloud computingu“ služba cloud computingu ve smyslu čl. 6 bodu 30 směrnice (EU) 2022/2555.

Článek 8

Opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik

1.   Každý subjekt Unie pod dohledem své nejvyšší úrovně vedení bezodkladně a nejpozději do 8. září 2025 přijme odpovídající a přiměřená technická, operační a organizační opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zjištěných v rámci a k prevenci dopadů incidentů nebo jejich minimalizaci. S ohledem na nejnovější technologický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy zajistí tato opatření k řízení rizik takovou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celém prostředí IKT, která je úměrná hrozícím kybernetickým bezpečnostním rizikům. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření se náležitě zohlední míra expozice subjektu Unie kybernetickým bezpečnostním rizikům, jeho velikost, pravděpodobnost výskytu incidentů a jejich závažnost, včetně jejich společenského, hospodářského a interinstitucionálního dopadu.

2.   Subjekty Unie se při provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zaměřují alespoň na tyto oblasti:

a)

politiku kybernetické bezpečnosti, včetně opatření potřebných k dosažení cílů a priorit uvedených v čl. 6 odst. 3 tohoto článku;

b)

politiku analýzy kybernetických bezpečnostních rizik a politiku bezpečnosti informačních systémů;

c)

cíle politiky týkající se využívání služeb cloud computingu;

d)

případně audit kybernetické bezpečnosti, který může zahrnovat posouzení kybernetických bezpečnostních rizik, zranitelností a kybernetických hrozeb a pravidelné penetrační testování prováděné důvěryhodným soukromým poskytovatelem;

e)

provádění doporučení vyplývajících z auditů kybernetické bezpečnosti uvedených v písmenu d) prostřednictvím aktualizace systému a politiky kybernetické bezpečnosti;

f)

organizaci systému kybernetické bezpečnosti, včetně vymezení úloh a odpovědnosti;

g)

správu aktiv, včetně seznamu aktiv v oblasti IKT a mapování sítí IKT;

h)

bezpečnost lidských zdrojů a kontrolu přístupu;

i)

bezpečnost operací;

j)

bezpečnost komunikací;

k)

akvizici, vývoj a údržbu systému, včetně politiky zveřejňování informací o zranitelností a jejich řešení;

l)

případné politiky v oblasti transparentnosti zdrojového kódu;

m)

bezpečnost dodavatelského řetězce včetně aspektů souvisejících s bezpečností, které se týkají vztahů mezi každým subjektem Unie a jeho přímými dodavateli nebo poskytovateli služeb;

n)

řešení incidentů a spolupráci se CERT-EU, jako je zajištění bezpečnostního monitorování a vedení protokolů bezpečnosti;

o)

řízení kontinuity provozu, jako je správa zálohování a obnova provozu po havárii, a krizové řízení a

p)

podporu a rozvoj vzdělávání, dovedností, zvyšování povědomí, cvičebních programů a programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Pro účely prvního pododstavce písm. m) subjekty Unie zohlední zranitelnosti specifické pro každého přímého dodavatele a poskytovatele služeb a celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti svých dodavatelů a poskytovatelů služeb, včetně jejich postupů bezpečného vývoje.

3.   Subjekty Unie přijmou alespoň tato konkrétní opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik:

a)

technická opatření umožňující a podporující práci z domova;

b)

konkrétní kroky pro přechod k zásadám nulové důvěry;

c)

používání vícefaktorového ověřování jako normy u sítí a informačních systémů;

d)

používání kryptografie a šifrování, a zejména šifrování mezi koncovými body, a bezpečného digitálního podpis

e)

případné zavedení zabezpečené hlasové, obrazové a textové komunikace a zabezpečených systémů tísňové komunikace v rámci subjektu Unie;

f)

proaktivní opatření pro odhalování a odstraňování malwaru a špionážního softwaru;

g)

zabezpečení softwarového dodavatelského řetězce prostřednictvím kritérií pro bezpečný vývoj a hodnocení softwaru;

h)

vytvoření a zavedení programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti odpovídajících úkolům a předpokládaným schopnostem nejvyšší úrovně vedení a zaměstnanců subjektu Unie pověřených zajištěním účinného provádění tohoto nařízení;

i)

pravidelné školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti;

j)

příslušných případech účast na analýzách rizik vzájemného propojení mezi subjekty Unie;

k)

posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem usnadnit dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti prostřednictvím:

i)

odstranění smluvních překážek, které omezují sdílení informací ohledně incidentů, zranitelností a kybernetických hrozeb obdržených od poskytovatelů služeb IKT se CERT-EU,

ii)

smluvní povinnosti hlásit incidenty, zranitelnosti a kybernetické hrozby a disponovat vhodnými mechanismy reakce na incidenty a jejich monitorování.

Článek 11

Úkoly výboru IICB

Při výkonu svých povinností výbor IICB zejména:

a)

poskytuje strategické pokyny vedoucímu CERT-EU;

b)

účinně sleduje a dohlíží na provádění tohoto nařízení a podporuje subjekty Unie při posilování jejich kybernetické bezpečnosti, a případně v této souvislosti také požaduje od subjektů Unie a CERT-EU zprávy ad hoc;

c)

v návaznosti na strategickou diskusi přijímá víceletou strategii pro zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti v subjektech Unie, pravidelně, v každém případě však jednou za pět let, tuto strategii posuzuje a v případě potřeby tuto strategii upravuje;

d)

stanovuje metodiku a organizační aspekty pro provádění dobrovolných vzájemných hodnocení subjekty Unie s cílem čerpat ze sdílených zkušeností, posílit vzájemnou důvěru, dosáhnout vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti a posílit schopnosti subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž zajistí, aby tato vzájemná hodnocení prováděli odborníci na kybernetickou bezpečnost jmenovaní jiným subjektem Unie, než je subjekt Unie, který je předmětem přezkumu, a aby tato metodika vycházela z článku 19 směrnice (EU) 2022/2555 a byla případně subjektům Unie přizpůsobena;

e)

na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční pracovní program CERT-EU a sleduje jeho provádění;

f)

na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje katalog služeb CERT-EU a všechny jeho aktualizace;

g)

na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční finanční plán příjmů a výdajů, včetně personálního obsazení, pro činnosti CERT-EU;

h)

na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje postupy pro uzavírání smluv o poskytování služeb;

i)

přezkoumává a schvaluje roční zprávu vypracovanou vedoucím CERT-EU, jež se zabývá činností CERT-EU a řízením jejích finančních prostředků;

j)

schvaluje a sleduje klíčové ukazatele výkonnosti pro CERT-EU stanovené na základě návrhu vedoucího CERT-EU;

k)

schvaluje ujednání o spolupráci, smlouvy o poskytování služeb nebo smlouvy mezi CERT-EU a dalšími subjekty podle článku 18;

l)

přijímá pokyny a doporučení na základě návrhu CERT-EU v souladu s článkem 14 a ukládá CERT-EU, aby vydala, stáhla nebo upravila návrh pokynů nebo doporučení nebo výzvu k přijetí opatření;

m)

zřizuje technické poradní skupiny se zvláštními úkoly na podporu činnosti výboru IICB, schvaluje jejich mandát a určuje jejich předsedy;

n)

přijímá a posuzuje dokumenty a zprávy předložené subjekty Unie podle tohoto nařízení, jako jsou hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti;

o)

za účelem výměny osvědčených postupů a informací v souvislosti s prováděním tohoto nařízení usnadňuje zřízení neformální skupiny místních referentů pro kybernetickou bezpečnost subjektů Unie, podporované ENISA;

p)

s ohledem na informace o zjištěných kybernetických bezpečnostních rizicích a poznatky poskytnuté CERT-EU sleduje přiměřenost opatření týkajících se propojení mezi prostředími IKT subjektů Unie a poskytuje poradenství ohledně možných zlepšení; no, myslí se tím propojenost na technické úrovni;

q)

vypracuje plán řešení kybernetických krizí s cílem podpořit na operativní úrovni koordinované řízení závažných incidentů s dopadem na subjekty Unie a přispět k pravidelné výměně příslušných informací, zejména pokud jde o dopady a závažnost závažných incidentů a možné způsoby jejich zmírnění;

r)

koordinuje přijímání plánů jednotlivých subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí uvedených v čl. 9 odst. 2;

s)

s ohledem na výsledky koordinovaného posouzení rizik kritických dodavatelských řetězců na úrovni Unie uvedených v článku 22 směrnice (EU) 2022/2555 přijímá doporučení v oblasti bezpečnosti dodavatelského řetězce podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. m) na podporu subjektů Unie při přijímání účinných a přiměřených opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik.

Článek 12

Dodržování povinností

1.   Výbor IICB v souladu s čl. 10 odst. 2 a článkem 11 účinně sleduje provádění tohoto nařízení a přijatých pokynů, doporučení a výzev k přijetí opatření ze strany subjektů Unie. Výbor IICB si může od subjektů Unie vyžádat informace nebo dokumentaci, které jsou pro tento účel nezbytné. Pokud je dotčený subjekt Unie přímo ve výboru IICB zastoupen, nemá pro účely přijetí opatření k zajištění plnění povinností podle tohoto článku hlasovací práva.

2.   Pokud výbor IICB zjistí, že některý subjekt Unie toto nařízení nebo pokyny, doporučení či výzvy k přijetí opatření vydané podle tohoto nařízení účinně neprovedl, aniž by byly dotčeny interní postupy dotčeného subjektu Unie, a poté, co subjektu Unie umožní přednést jeho připomínky, může:

a)

předložit dotčenému subjektu Unie odůvodněné stanovisko se zjištěnými nedostatky při uplatňování tohoto nařízení;

b)

poskytnout dotčenému subjektu Unie po konzultaci se CERT-EU pokyny s cílem zajistit, aby jeho rámec, opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik, plán kybernetické bezpečnosti a podávání zpráv byly ve stanovené lhůtě v souladu s tímto nařízením;

c)

vydat varování s cílem řešit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě, včetně doporučení ke změně opatření přijatých dotčeným subjektem Unie na základě tohoto nařízení;

d)

vydat dotčenému subjektu Unie odůvodněné oznámení v případě, že nedostatky uvedené ve varování vydaném podle písmene c) nebyly ve stanovené lhůtě dostatečně vyřešeny;

e)

vydat:

i)

doporučení k provedení auditu, nebo

ii)

žádost, aby audit provedl auditní útvar třetí strany;

f)

příslušných případech informovat Účetní dvůr v rámci jeho mandátu o údajném nedodržení povinností;

g)

vydat doporučení, aby všechny členské státy a subjekty Unie dočasně pozastavily datové toky do dotčeného subjektu Unie.

Pro účely prvního pododstavce písm. c), je-li to nezbytné s ohledem na kybernetické bezpečnostní riziko, je počet příjemců varování přiměřeně omezen.

Varování a doporučení vydaná podle prvního pododstavce jsou určena nejvyšší úrovni vedení dotčeného subjektu Unie.

3.   Pokud výbor IICB přijal opatření podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) až g), dotčený subjekt Unie podrobně informuje o opatřeních a krocích, které k řešení údajných nedostatků zjištěných výborem IICB přijal. Tyto podrobné informace subjekt Unie podá v přiměřené lhůtě dohodnuté s výborem IICB.

4.   Pokud se výbor IICB domnívá, že subjekt Unie trvale porušuje toto nařízení a že toto porušování vyplývá přímo z jednání nebo opomenutí úředníka nebo jiného zaměstnance Unie, a to i na nejvyšší úrovni vedení, požádá výbor IICB dotčený subjekt Unie, aby přijal příslušná opatření, přičemž jej může požádat i o to, aby zvážil přijetí opatření disciplinární povahy v souladu s pravidly a postupy stanovenými ve služebním řádu a jakýmikoli dalšími platnými pravidly a postupy. Za tímto účelem výbor IICB předá dotčenému subjektu Unie nezbytné informace.

5.   Pokud subjekty Unie oznámí, že nejsou schopny dodržet lhůty stanovené v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1, může výbor IICB v řádně odůvodněných případech a s ohledem na velikost subjektu Unie povolit prodloužení těchto lhůt.

KAPITOLA IV

CERT-EU

Článek 14

Pokyny, doporučení a výzvy k přijetí opatření

1.   CERT-EU podporuje provádění tohoto nařízení vydáváním:

a)

výzev k přijetí opatření popisujících naléhavá bezpečnostní opatření, jejichž přijetí ve stanovené lhůtě je vyžadováno od subjektů Unie;

b)

návrhů pokynů určených všem subjektům Unie nebo jejich části, které předkládá výboru IICB;

c)

návrhů doporučení určených jednotlivým subjektům Unie, které předkládá výboru IICB.

Pokud jde o první pododstavec písm. a), dotčený subjekt Unie bez zbytečného odkladu po obdržení výzvy k přijetí opatření informuje CERT-EU o tom, jak byla naléhavá bezpečnostní opatření uplatněna.

2.   Pokyny a doporučení mohou obsahovat:

a)

společné metodiky a model pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti subjektů Unie, včetně odpovídajících měřítek nebo klíčových ukazatelů výkonnosti, které slouží jako reference na podporu soustavného zlepšování kybernetické bezpečnosti ve všech subjektech Unie a usnadňují stanovení priorit pro oblasti kybernetické bezpečnosti a opatření s ohledem na stav subjektů z hlediska kybernetické bezpečnosti;

b)

postupy pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik a opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik nebo jejich vylepšení;

c)

postupy pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti a postupy pro plány kybernetické bezpečnosti;

d)

případně využití společných technologií, architektury, otevřených zdrojů a souvisejících osvědčených postupů s cílem dosáhnout interoperability a společných norem, včetně koordinovaného přístupu k bezpečnosti dodavatelského řetězce;

e)

případné informace k usnadnění používání nástrojů kolaborativního zadávání veřejných zakázek pro nákup příslušných služeb a produktů v oblasti kybernetické bezpečnosti od dodavatelů, kteří jsou třetími stranami;

f)

ujednání o sdílení informací podle článku 20.

Článek 20

Ujednání o sdílení informací o kybernetické bezpečnosti

1.   Subjekty Unie mohou dobrovolně oznamovat CERT-EU incidenty, kybernetické hrozby, významné události a zranitelnosti, které se jich týkají, a poskytovat o nich informace. CERT-EU zajistí, aby v zájmu usnadnění sdílení informací se subjekty Unie byly k dispozici účinné komunikační prostředky s vysokou úrovní sledovatelnosti, důvěrnosti a spolehlivosti. Při zpracování oznámení může CERT-EU upřednostnit zpracování povinných oznámení před dobrovolnými oznámeními. Aniž je dotčen článek 12, při dobrovolném oznámení nemohou být oznamujícímu subjektu Unie uloženy žádné další povinnosti než ty, které by mu byly uloženy, kdyby toto oznámení neučinil.

2.   K plnění svého poslání a úkolů svěřených podle článku 13 může CERT-EU požádat subjekty Unie o poskytnutí informací z příslušných soupisů jejich systémů IKT, včetně informací o kybernetických hrozbách, významných událostech, zranitelnostech, indikátorech narušení, varováních při ohrožení kybernetické bezpečnosti a doporučeních týkajících se konfigurace nástrojů kybernetické bezpečnosti určených k odhalování kybernetických incidentů. Dožádaný subjekt Unie bez zbytečného odkladu předá požadované informace a všechny jejich následné aktualizace.

3.   CERT-EU si může se subjekty Unie vyměňovat informace týkající se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost subjektu Unie, jehož se incident týká, pouze se souhlasem tohoto subjektu. Pokud subjekt Unie odmítne udělit svůj souhlas, poskytne CERT-EU důvody svého rozhodnutí.

4.   Subjekty Unie na požádání sdílejí s Evropským parlamentem a Radou informace o dokončení plánů kybernetické bezpečnosti.

5.   Výbor IICB nebo případně CERT-EU na požádání sdílí s Evropským parlamentem a Radou pokyny, doporučení a výzvy k přijetí opatření.

6.   Povinnosti související se sdílením informací stanovené v tomto článku se nevztahují na:

a)

utajované informace EU;

b)

informace, jejichž další šíření bylo vyloučeno viditelným označením, pokud jejich sdílení se CERT-EU nebylo výslovně povoleno..

Článek 21

Oznamovací povinnosti

1.   Incident se považuje za závažný, pokud:

a)

způsobil nebo může způsobit vážné provozní narušení fungování subjektu Unie nebo finanční ztrátu pro dotčený subjekt Unie;

b)

způsobil nebo může způsobit jiným fyzickým nebo právnickým osobám značnou hmotnou nebo nehmotnou újmu.

2.   Subjekty Unie předloží CERT-EU:

a)

bez zbytečného odkladu a v každém případě do 24 hodin po zjištění významného incidentu, včasné varování, v němž případně uvedou, zda se domnívají, že byl významného incident způsoben nezákonným nebo nepřátelským jednáním nebo že by mohl mít dopad na různé subjekty nebo přeshraniční dopad;

b)

bez zbytečného odkladu a v každém případě do 72 hodin po zjištění významného incidentu, oznámení incidentu, v němž případně aktualizují informace uvedené v písmenu a) a předloží počáteční posouzení významného incidentu včetně jeho závažnosti a dopadu a, pokud jsou k dispozici, indikátory narušení;

c)

na žádost CERT-EU průběžnou zprávu o příslušném aktuálním vývoji situace;

d)

nejpozději do jednoho měsíce od předložení oznámení incidentu podle písmene b) závěrečnou zprávu zahrnující:

i)

podrobný popis incidentu včetně jeho závažnosti a dopadu;

ii)

druh hrozby nebo základní příčinu, která incident pravděpodobně spustila;

iii)

učiněná a probíhající opatření ke zmírnění následků;

iv)

případně přeshraniční dopad incidentu nebo dopad na různé subjekty;

e)

v případě, že v době předložení závěrečné zprávy podle písmene d) incident stále trvá, zprávu o pokroku k danému okamžiku a závěrečnou zprávu do jednoho měsíce od vyřešení incidentu.

3.   Subjekt Unie bez zbytečného odkladu a v každém případě do 24 hodin od okamžiku, kdy se o významnému incidentu dozvěděl, informuje všechny příslušné protějšky z členských států uvedené v čl. 17 odst. 1 v členském státě, v němž se nachází, o tom, že došlo k významnému incidentu.

4.   Subjekty Unie oznámí mimo jiné veškeré informace, které CERT-EU umožní určit jakýkoli dopad na všechny subjekty, dopad na hostitelský členský stát nebo přeshraniční dopad významného incidentu. Aniž je dotčen článek 12, pouhé oznámení nepředstavuje pro subjekt Unie vyšší míru právní odpovědnosti.

5.   V příslušných případech subjekty Unie bez zbytečného odkladu sdělí uživatelům dotčených sítí a informačních systémů nebo jiných složek prostředí IKT, kteří jsou potenciálně dotčeni významným incidentem nebo významnou kybernetickou hrozbou a případně potřebují přijmout zmírňující opatření, jakákoli opatření nebo nápravná opatření, která mohou být v reakci na uvedený incident nebo hrozbu přijata. Subjekty Unie případně informují tyto uživatele o samotné významné kybernetické hrozbě.

6.   Pokud se významný incident nebo významná kybernetická hrozba dotýká sítě a informačního systému nebo složky prostředí IKT subjektu Unie, která je úmyslně propojena s prostředím IKT jiného subjektu Unie, vydá CERT-EU příslušné bezpečnostní varování.

7.   Subjekty Unie na žádost CERT-EU a bez zbytečného odkladu poskytnou CERT-EU digitální informace vytvořené pomocí elektronických zařízení zapojených do příslušných incidentů. CERT-EU může poskytnout další podrobnosti o typech informací, které pro účely situačního přehledu a reakce na incident požaduje.

8.   CERT-EU předkládá každé tři měsíce výboru IICB, ENISA, EU INTCEN a síti týmů CSIRT souhrnnou zprávu obsahující anonymizované a agregované údaje o významných incidentech, incidentech, kybernetických hrozbách, významných událostech a zranitelnostech podle článku 20, a významných incidentech oznámených podle odstavce 2 tohoto článku. Souhrnná zpráva je podkladem pro dvouletou zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Unii přijatou podle článku 18 směrnice (EU) 2022/2555.

9.   Výbor IICB do 8. července 2024 vydá pokyny nebo doporučení, v nichž blíže upřesní způsoby, formát a obsah oznamování podle tohoto článku. Při přípravě těchto pokynů nebo doporučení výbor IICB zohlední veškeré prováděcí akty přijaté podle čl. 23 odst. 11 směrnice (EU) 2022/2555, které blíže stanoví druh informací, formát a postup oznámení. CERT-EU šíří vhodné technické údaje s cílem umožnit aktivní odhalování incidentů, reakci na incidenty nebo opatření ke zmírnění dopadů incidentů ze strany subjektů Unie.

10.   Oznamovací povinnosti stanovené v tomto článku se nevztahují na:

a)

utajované informace EU;

b)

informace, jejichž další šíření bylo vyloučeno viditelným označením, pokud jejich sdílení se CERT-EU nebylo výslovně povoleno.

Článek 23

Řešení závažných incidentů

1.   S cílem podpořit koordinované řešení závažných incidentů na operační úrovni, které mají dopad na subjekty Unie, a přispět k pravidelné výměně relevantních informací mezi subjekty Unie a s členskými státy vypracuje výbor IICB v úzké spolupráci se CERT-EU a ENISA plán řešení kybernetické krize na základě činností uvedených v čl. 22 odst. 2. Plán řešení kybernetické krize obsahuje alespoň tyto prvky:

a)

postupy týkající se koordinace a toku informací mezi subjekty Unie za účelem řešení závažných incidentů na operační úrovni;

b)

společné standardní operační postupy (SOP);

c)

společné názvosloví pro závažnost závažných incidentů a spouštěcí body krize;

d)

pravidelná cvičení;

e)

zabezpečené komunikační kanály, jež mají být používány.

2.   Na základě plánu řešení kybernetické krize vypracovaného podle odstavce 1 tohoto článku, a aniž je dotčen čl. 16 odst. 2 první pododstavec směrnice (EU) 2022/2555, je zástupce Komise ve výboru IICB kontaktním místem pro sdílení příslušných informací týkajících se závažných incidentů se sítí EU-CyCLONe.

3.   CERT-CE koordinuje subjekty Unie při řešení závažných incidentů. Vede seznam dostupných technických odborných znalostí, které by v případě závažných incidentů byly potřebné pro reakci, a pomáhá výboru IICB při koordinaci plánů subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí v případě závažných incidentů uvedených v čl. 9 odst. 2.

4.   Subjekty Unie přispívají k seznamu technických odborných znalostí tím, že poskytují každoročně aktualizovaný seznam odborníků, kteří jsou k dispozici v rámci jejich příslušných organizací, s podrobným uvedením jejich konkrétních technických dovedností.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ


whereas









keyboard_arrow_down