search

keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

 BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2023/2841 CS cercato: 'smyslu' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index smyslu:


whereas smyslu:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 387

 

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„subjekty Unie“ orgány, instituce, a jiné subjekty zřízené Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii nebo na základě uvedených smluv;

2)

„sítí a informačním systémem“ síť a informační systémy ve smyslu čl. 6 bodu 1 směrnice (EU) 2022/2555;

3)

„bezpečností sítí a informačních systémů“ bezpečnost sítí a informačních systémů ve smyslu čl. 6 bodu 2 směrnice (EU) 2022/2555;

4)

„kybernetickou bezpečností“ kybernetická bezpečnost ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2019/881;

5)

„nejvyšší úrovní vedení“ vedoucí, vedoucí orgán nebo koordinační orgán a orgán dohledu odpovědný za fungování subjektu Unie na nejvyšší správní úrovni, který má pravomoc přijímat nebo schvalovat rozhodnutí v souladu s opatřeními pro řízení na vysoké úrovni uvedeného subjektu Unie, aniž je dotčena formální odpovědnost jiných úrovní vedení za dodržování pravidel a řízení kybernetických rizik v jejich příslušných oblastech působnosti;

6)

„významnou událostí“ významná událost ve smyslu čl. 6 bodu 5 směrnice (EU) 2022/2555;

7)

„incidentem“ incident ve smyslu čl. 6 bodu 6 směrnice (EU) 2022/2555;

8)

„závažným incidentem“ incident, který způsobí míru narušení, která přesahuje schopnost subjektu Unie a CERT-EU reagovat na tento incident, nebo který má významný dopad na nejméně dva subjekty Unie;

9)

„rozsáhlým kybernetickým bezpečnostním incidentem“ rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident ve smyslu čl. 6 bodu 7 směrnice (EU) 2022/2555;

10)

„řešením incidentu“ řešení incidentu ve smyslu čl. 6 bodu 8 směrnice (EU) 2022/2555;

11)

„kybernetickou hrozbou“ kybernetická hrozba ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2019/881;

12)

„významnou kybernetickou hrozbou“ významná kybernetická hrozba ve smyslu čl. 6 bodu 11 směrnice (EU) 2022/2555;

(13)

„zranitelností“ zranitelnost ve smyslu čl. 6 bodu 15 směrnice (EU) 2022/2555;

14)

„kybernetickým bezpečnostním rizikem“ riziko ve smyslu čl. 6 bodu 9 směrnice (EU) 2022/2555;

15)

„službou cloud computingu“ služba cloud computingu ve smyslu čl. 6 bodu 30 směrnice (EU) 2022/2555.

Článek 6

Rámec pro řízení, správu a kontrolu kybernetických bezpečnostních rizik

1.   Do 8. dubna 2025 poté, co provede počáteční přezkum kybernetické bezpečnosti, jako je audit, zřídí každý subjekt Unie vnitřní rámec pro řízení, správu a kontrolu kybernetických bezpečnostních rizik (dále je „rámec“). Na zřízení rámce dohlíží nejvyšší úroveň vedení subjektu Unie a nese za něj odpovědnost.

2.   Rámec zahrnuje celé neutajované prostředí IKT dotčeného subjektu Unie, včetně jakéhokoli prostředí IKT a sítí funkčních technologií v jeho prostorách, externě zajišťovaných aktiv a služeb v prostředí cloud computingu nebo hostovaných třetími stranami, mobilních zařízení, podnikových sítí, obchodních sítí nepřipojených k internetu a jakýchkoli zařízení připojených k těmto prostředím (dále jen „prostředí IKT“). Rámec je založen na přístupu zohledňujícím všechna rizika.

3.   Rámec zajišťuje vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti. Rámec stanovuje vnitřní politiky kybernetické bezpečnosti, včetně cílů a priorit, pro bezpečnost sítí a informačních systémů a úlohy a povinnosti zaměstnanců subjektu Unie, jejichž úkolem je zajistit účinné provádění tohoto nařízení. Rámec rovněž zahrnuje mechanismy pro měření účinnosti provádění.

4.   Rámec je pravidelně přezkoumáván v kontextu měnících se kybernetických bezpečnostních rizik, nejméně však jednou za čtyři roky. Rámec subjektu Unie může být v případě potřeby a v návaznosti na žádost interinstitucionálního výboru pro kybernetickou bezpečnost zřízeného podle článku 10 aktualizován na základě pokynů CERT-EU týkajících se zjištěných incidentů nebo možných nedostatků v provádění tohoto nařízení.

5.   Nejvyšší úroveň vedení každého subjektu Unie odpovídá za provádění tohoto nařízení a dohlíží na to, zda jeho organizace povinnosti související s rámcem plní.

6.   V případě potřeby, a aniž je dotčena jeho odpovědnost za provádění tohoto nařízení, může nejvyšší úroveň vedení každého subjektu Unie přenést určité povinnosti podle tohoto nařízení na vyšší vedoucí pracovníky ve smyslu čl. 29 odst. 2 služebního řádu nebo jiné úředníky na rovnocenné úrovni v rámci dotčeného subjektu Unie. Bez ohledu na takové přenesení pravomoci může být nejvyšší úroveň vedení činěna odpovědnou za porušení tohoto nařízení dotčeným subjektem Unie.

7.   Každý subjekt Unie má zaveden účinný mechanismus zajišťující, že přiměřená část rozpočtu na IKT bude vynaložena na kybernetickou bezpečnost. Při stanovování tohoto procentního podílu se náležitě zohlední rámec.

8.   Každý subjekt Unie jmenuje místního referenta pro kybernetickou bezpečnost nebo osobu vykonávající rovnocennou funkci, kteří působí jako jediné kontaktní místo ve vztahu ke všem aspektům kybernetické bezpečnosti. Místní referent pro kybernetickou bezpečnost usnadňuje provádění tohoto nařízení a o stavu provádění pravidelně přímo informuje nejvyšší úroveň vedení. Aniž je dotčena skutečnost, že místní referent pro kybernetickou bezpečnost je v každém subjektu Unie jediným kontaktním místem, může subjekt Unie přenést některé úkoly místního referenta pro kybernetickou bezpečnost, pokud jde o provádění tohoto nařízení, na CERT-EU, a to na základě smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi tímto subjektem Unie a CERT-EU, nebo tyto úkoly může sdílet několik subjektů Unie. Pokud jsou tyto úkoly přeneseny na CERT-EU, rozhodne interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost zřízený podle článku 10, zda bude tato služba poskytována jako součást základních služeb CERT-EU, a to s přihlédnutím k lidským a finančním zdrojům dotčeného subjektu Unie. Každý subjekt Unie oznámí CERT-EU neprodleně jmenovaného místního referenta pro kybernetickou bezpečnost a veškeré jeho následné změny.

CERT-EU zřídí a vede aktuální seznam jmenovaných místních referentů pro kybernetickou bezpečnost.

9.   Vyšší vedoucí pracovníci ve smyslu čl. 29 odst. 2 služebního řádu nebo jiní úředníci na rovnocenné úrovni v rámci dotčeného subjektu Unie, jakož i všichni příslušní pracovníci pověření prováděním opatření a plněním povinností v oblasti řízení kybernetických bezpečnostních rizik stanovených v tomto nařízení pravidelně absolvují zvláštní školení s cílem získat dostatečné znalosti a dovednosti posouzení a vyhodnocení postupů v oblasti kybernetických bezpečnostních rizik a jejich dopadu na provoz subjektu Unie.


whereas
keyboard_arrow_down