Digital Governance Act 2022/0868 CS

1)	„daty“ veškeré digitální záznamy jednání, skutečností nebo informací a všechny soubory takových jednání, skutečností nebo informací, včetně záznamů v podobě zvukové, vizuální nebo audiovizuální nahrávky;

„opakovaným použitím“ použití dat v držení subjektů veřejného sektoru fyzickými nebo právnickými osobami pro komerční nebo nekomerční účely jiné, než je původní účel v rámci veřejného úkolu, pro který byla data vytvořena, kromě výměny dat mezi subjekty veřejného sektoru výhradně při plnění jejich veřejných úkolů;

3)	„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

4)	„neosobními údaji“ údaje jiné než osobní údaje;

5)	„souhlasem“ souhlas ve smyslu čl. 4 bodu 11 nařízení (EU) 2016/679;

6)	„svolením“ udělení svolení uživatelům dat ke zpracování neosobních údajů;

7)	„subjektem údajů“ subjekt údajů ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

„držitelem dat“ právnická osoba, včetně subjektů veřejného sektoru a mezinárodních organizací, nebo fyzická osoba, která není subjektem údajů ve vztahu k daným konkrétním údajům a která má v souladu s příslušnými unijními nebo vnitrostátními právními předpisy právo umožnit přístup k určitým osobním údajům nebo neosobním údajům nebo je sdílet;

9)	„uživatelem dat“ fyzická nebo právnická osoba, která má oprávněný přístup k určitým osobním nebo neosobním údajům a je oprávněna, v případě osobních údajů na základě nařízení (EU) 2016/679, použít tyto údaje pro komerční či nekomerční účely;

10)

„sdílením dat“ poskytování dat uživateli dat subjektem údajů nebo držitelem dat za účelem společného či individuálního použití takovýchto dat na základě dobrovolných dohod nebo unijních či vnitrostátních právních předpisů, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zprostředkovatele, například na základě otevřených nebo komerčních licencí bezplatně nebo za úplatu;

11)

„službou zprostředkování dat“ služba, jejímž cílem je prostřednictvím technických, právních a jiných prostředků zakládat obchodní vztahy za účelem sdílení dat mezi neurčeným počtem subjektů údajů a držitelů dat na jedné straně a uživateli dat na straně druhé, a to i pro účely výkonu práv subjektů údajů ve vztahu k osobním údajům, s výjimkou alespoň těchto služeb:

a)	služby, které získávají data od držitelů dat a tato data shromažďují, obohacují nebo transformují za účelem podstatného zvýšení jejich hodnoty a udělují uživatelům dat licence na používání výsledných dat, aniž by vznikl obchodní vztah mezi držiteli dat a uživateli dat;

b)	služby, které se zaměřují na zprostředkování obsahu chráněného autorským právem;

služby, které používá výhradně jeden držitel dat s cílem umožnit využívání dat, která má držitel dat v držení, nebo která používá více právních subjektů v uzavřené skupině, včetně vztahů s dodavateli nebo se zákazníky nebo smluvně stanovených forem spolupráce, zejména s těmi, jejichž hlavním cílem je zajišťování funkčnosti objektů a zařízení připojených k internetu věcí;

d)	služby sdílení dat nabízené subjekty veřejného sektoru, které neusilují o navázání obchodních vztahů za účelem sdílení dat;

12)	„zpracováním“ zpracování ve smyslu čl. 4 bodu 2 nařízení (EU) 2016/679 ve vztahu k osobním údajům nebo zpracování ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) 2018/1807 ve vztahu k neosobním údajům;

13)	„přístupem“ užívání dat v souladu se zvláštními technickými, právními nebo organizačními požadavky, aniž by to nutně znamenalo předání nebo stažení dat;

14)	„hlavní provozovnou“ právnické osoby provozovna právnické osoby v místě její ústřední správy v Unii;

15)

„službami datových družstev“ služby zprostředkování dat nabízené organizační strukturou tvořenou subjekty údajů nebo jednočlennými společnostmi nebo malými a středními podniky, které jsou členy této struktury, jejichž hlavními cíli je podporovat své členy při výkonu jejich práv ve vztahu k určitým datům, a to i pokud jde o přijímání informovaných rozhodnutí před udělením souhlasu se zpracováním údajů, výměna názorů ohledně účelů pro zpracování údajů a podmínek, které by nejlépe zastupovaly zájmy jejich členů ve vztahu k jejich údajům a sjednávání podmínek pro zpracování údajů jménem těchto členů před udělením svolení ke zpracování neosobních údajů nebo před tím, než udělí souhlas se zpracováním osobních údajů;

16)

„datový altruismus“ dobrovolné sdílení dat na základě souhlasu uděleného subjekty údajů ke zpracovávání osobních údajů, které se jich týkají, nebo svolení jiných držitelů dat, jež umožňuje použití jejich neosobních údajů, aniž by byla vyžadována nebo obdržena odměna, která přesahuje náhradu nákladů spojených se zpřístupněním těchto dat, pro cíle obecného zájmu stanovené v příslušných případech v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jako jsou zdravotní péče, boj proti změně klimatu, zlepšení mobility, usnadnění vývoje, tvorby a šíření oficiálních statistik, zlepšení poskytování veřejných služeb, tvorba veřejné politiky nebo účely vědeckého výzkumu ve veřejném zájmu;

17)	„subjektem veřejného sektoru“ stát, regionální nebo místní orgán, veřejnoprávní subjekt nebo sdružení tvořené jedním nebo více takovými orgány nebo jedním nebo více takovými veřejnoprávními subjekty;

18)

„veřejnoprávními subjekty“ subjekty s těmito vlastnostmi:

a)	jsou založeny za zvláštním účelem spočívajícím v naplňování potřeb veřejného zájmu a nemají průmyslovou nebo obchodní povahu;

b)	mají právní osobnost; a

jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo podléhají řídicímu dohledu těchto orgánů nebo subjektů; nebo v jejichž správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty;

19)

„veřejným podnikem“ jakýkoli podnik, nad nímž mohou subjekty veřejného sektoru přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na základě vlastnictví takového podniku, své finanční účasti v něm nebo pravidel, jimiž je řízen; pro účely této definice se rozhodující vliv ze strany subjektů veřejného sektoru předpokládá tehdy, pokud v kterémkoli z níže uvedených případů tyto subjekty přímo či nepřímo:

a)	drží většinu upsaného kapitálu podniku;

b)	disponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z akcií vydaných podnikem;

c)	mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku;

20)

„bezpečným zpracovatelským prostředím“ fyzické nebo virtuální prostředí a organizační prostředky k zajištění souladu s právem Unie, jako je nařízení (EU) 2016/679, zejména s právy subjektů údajů, právy duševního vlastnictví a obchodním tajemstvím a statistickou důvěrností, integritou a přístupností údajů, jakož i k zajištění souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, které subjektu poskytujícímu bezpečné zpracovatelské prostředí umožňuje určit a kontrolovat veškeré činnosti zpracování dat, včetně zobrazování, uchovávání, stahování, exportu dat a výpočtu odvozených dat pomocí výpočetních algoritmů;

21)

„právním zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, výslovně pověřená k tomu, aby jednala jménem poskytovatele služeb zprostředkování dat nebo subjektu shromažďujícího data pro cíle obecného zájmu zpřístupněné fyzickými nebo právnickými osobami na základě datového altruismu, jenž v Unii usazen není, přičemž příslušné orgány pro služby zprostředkování dat a příslušné orgány pro registraci organizací pro datový altruismus mohou se zástupcem jednat namísto daného poskytovatele služby zprostředkování dat nebo subjektu, nebo souběžně s nimi, pokud jde o povinnosti podle tohoto nařízení, a to včetně zahájení donucovacího řízení proti poskytovateli služeb zprostředkování dat nebo subjektu, kteří nedodržují předpisy a nejsou usazeni v Unii.

KAPITOLA II

Opakované použití určitých kategorií chráněných dat v držení subjektů veřejného sektoru

Článek 15

Výjimky

Tato kapitola se nevztahuje na uznané organizace pro datový altruismus nebo jiné neziskové subjekty, pokud jejich činnost spočívá ve sběru údajů pro cíle obecného zájmu zpřístupněné fyzickými nebo právnickými osobami na základě datového altruismu, ledaže je cílem těchto organizací a subjektů zakládat obchodní vztahy mezi neurčeným počtem subjektů údajů a držitelů dat na jedné straně a uživateli dat na straně druhé.

KAPITOLA IV

Datový altruismus

Článek 16

Vnitrostátní opatření pro datový altruismus

Členské státy mohou zavést organizační nebo technická opatření k usnadnění datového altruismu. Za tímto účelem mohou členské státy stanovovat vnitrostátní politiky v oblasti datového altruismu. Tyto vnitrostátní politiky mohou zejména poskytovat podporu subjektům údajů při dobrovolném zpřístupňování osobních údajů, které se jich týkají a které jsou v držení subjektů veřejného sektoru, pro účely datového altruismu a stanovit nezbytné informace, které musí být subjektům údajů poskytnuty ohledně opakovaného použití jejich údajů v obecném zájmu.

Pokud členský stát takové vnitrostátní politiky vypracuje, oznámí je Komisi.

Článek 18

obecné požadavky na registraci

Aby byl subjekt způsobilý pro registraci ve veřejném vnitrostátním rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus, musí:

a)	vykonávat činnosti v oblasti datového altruismu;

b)	být právnickou osobou zřízenou podle vnitrostátního práva za účelem plnění cílů obecného zájmu stanovených v příslušných případech v souladu s vnitrostátním právem;

c)	působit na neziskovém základě a být právně nezávislý na jakémkoli subjektu, který usiluje o zisk;

d)	vykonávat činnosti v oblasti datového altruismu prostřednictvím struktury, jež je funkčně oddělena od jeho ostatních činností;

e)	dodržovat soubor pravidel přijatý v souladu s čl. 22 odst. 1, a to nejpozději 18 měsíců ode dne vstupu aktů v přenesené pravomoci uvedených ve zmíněném odstavci v platnost.

Článek 19

Registrace uznaných organizací pro datový altruismus

1. Subjekt, který splňuje požadavky uvedené v článku 18, může podat žádost o registraci ve veřejném vnitrostátním rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus v členském státě, v němž je usazen.

2. Subjekt, který splňuje požadavky článku 18 a má provozovny ve více než jednom členském státě, může podat žádost o registraci ve veřejném vnitrostátním rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus v členském státě, v němž se nachází jeho hlavní provozovna.

3. Subjekt, který splňuje požadavky uvedené v článku 18, avšak který není usazen v Unii, jmenuje právního zástupce v jednom z členských států, v nichž jsou služby datového altruismu nabízeny.

Za účelem zajištění souladu s tímto nařízením pověří subjekt tohoto právního zástupce, aby se na něj buď spolu se subjektem, nebo namísto něj obracely příslušné orgány pro registraci organizací pro datový altruismus nebo subjekty údajů a držitelé dat ve všech otázkách týkajících se těchto subjektů. Právní zástupce spolupracuje s příslušnými orgány pro registraci organizací pro datový altruismus a na požádání jim komplexně prokáže opatření a ustanovení přijatá subjektem k zajištění souladu s tímto nařízením.

Má se za to, že subjekt spadá do pravomoci členského státu, v němž se nachází právní zástupce. Tento subjekt může požádat o zápis do veřejného vnitrostátního rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus v daném členském státě. Tím, že subjekt jmenuje svého právního zástupce, nejsou dotčeny právní kroky, které by mohly být podniknuty proti subjektu samotnému.

4. Žádosti o registraci uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 musí obsahovat tyto informace:

a)	název subjektu;

b)	právní postavení a právní formu subjektu a, je-li registrován ve veřejném vnitrostátním rejstříku, jeho registrační číslo;

c)	případně stanovy subjektu;

d)	zdroje příjmů subjektu;

e)	adresu hlavní provozovny subjektu v Unii, pokud existuje, a případně i jakékoli vedlejší pobočky v jiném členském státě nebo právního zástupce;

f)	veřejné internetové stránky, na nichž jsou uvedeny úplné a aktuální informace o subjektu a jeho činnosti, včetně alespoň informací uvedených v písmenech a), b), d), e) a h);

g)	kontaktní osoby a kontaktní údaje subjektu;

h)	cíle obecného zájmu, které má v úmyslu při sběru údajů podporovat;

i)	povahu údajů, které hodlá subjekt kontrolovat nebo zpracovávat, a v případě osobních údajů uvedení kategorií osobních údajů;

j)	jakékoli jiné dokumenty, které prokazují splnění požadavků uvedených v článku 18.

5. Pokud subjekt poskytl veškeré potřebné informace podle odstavce 4 a poté, kdy příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus posoudil žádost a dospěl k závěru, že dotyčný subjekt splňuje požadavky stanovené v článku 18, zaregistruje jej ve veřejném vnitrostátním rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus do 12 týdnů ode dne obdržení žádosti o registraci. Registrace je platná ve všech členských státech.

Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus oznámí každou registraci Komisi. Komise tuto registraci zanese do veřejného rejstříku Unie obsahujícího uznané organizace pro datový altruismus.

6. Informace uvedené v odst. 4 písm. a), b), f), g) a h) se zveřejní v příslušném veřejném vnitrostátním rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus.

7. Uznaná organizace pro datový altruismus oznámí relevantnímu příslušnému orgánu pro registraci organizací pro datový altruismus veškeré změny informací poskytnutých podle odstavce 4 do 14dnů ode dne, kdy ke změně dojde.

Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus neprodleně oznámí Komisi elektronickými prostředky každé takové oznámení. Na základě tohoto oznámení Komise neprodleně aktualizuje veřejný rejstřík Unie obsahující uznané organizace pro datový altruismus.

Článek 20

Požadavky na transparentnost

1. Uznaná organizace pro datový altruismus uchovává úplné a přesné záznamy týkající se:

a)	všech fyzických nebo právnických osob, jimž bylo umožněno zpracovávat data v držení dotyčné uznané organizace pro datový altruismus, a jejich kontaktní údaje;

b)	data nebo doby trvání tohoto zpracování osobních údajů nebo použití neosobních údajů;

c)	účelu tohoto zpracování nahlášeného fyzickou či právnickou osobou, jíž bylo zpracování umožněno;

d)	případných poplatků hrazených fyzickými nebo právnickými osobami zpracovávajícími údaje.

2. Uznaná organizace pro datový altruismus vyhotoví a předá příslušnému orgánu pro registraci organizací pro datový altruismus výroční zprávu o činnosti, která obsahuje alespoň tyto informace:

a)	informace o činnostech uznané organizace pro datový altruismus;

b)	popis způsobu, jakým byly během daného rozpočtového roku podporovány cíle obecného zájmu, pro něž byly údaje shromažďovány;

c)	seznam všech fyzických a právnických osob, kterým bylo povoleno zpracovat data, která má v držení, obsahující souhrnný popis cílů obecného zájmu sledovaných zpracováním dat a popis technických prostředků, jež byly přitom použity, včetně popisu metod použitých k zachování soukromí a ochraně údajů;

d)	případně shrnutí výsledků zpracování dat povolených uznanou organizací pro datový altruismus;

e)	informace o zdrojích příjmů uznané organizace pro datový altruismus, zejména veškerých příjmů plynoucích z povolení přístupu k datům, a o výdajích.

Článek 21

Zvláštní požadavky na ochranu práv a zájmů subjektů údajů a držitelů dat s ohledem na jejich údaje

1. Uznaná organizace pro datový altruismus informuje subjekty údajů nebo držitele dat před jakýmkoli zpracováním jejich údajů jasným a snadno srozumitelným způsobem o:

a)	cílech obecného zájmu a případně konkrétním, výslovném a legitimním účelu, pro který mají být osobní údaje zpracovávány a pro nějž uživateli dat povoluje zpracování jejich údajů;

b)	umístění a cílech obecného zájmu, pro které povoluje jakékoli zpracování prováděné mimo Unii, pokud zpracování provádí uznaná organizace pro datový altruismus.

2. Uznaná organizace pro datový altruismus nepoužije data k jiným cílům, než jsou cíle obecného zájmu, pro něž subjekt údajů nebo držitel dat povolil zpracování. Uznaná organizace pro datový altruismus při žádosti o poskytnutí údajů nepoužije klamavé marketingové praktiky.

3. Uznaná organizace pro datový altruismus poskytne nástroje pro získání souhlasu od subjektů údajů nebo svolení ke zpracování dat zpřístupněných držiteli dat. Uznaná organizace pro datový altruismus rovněž poskytne nástroje pro snadné odvolání takového souhlasu nebo zpětvzetí svolení.

4. Uznaná organizace pro datový altruismus přijme opatření, jež zajistí odpovídající úroveň bezpečnosti uchovávání a zpracování neosobních údajů, které shromáždila na základě datového altruismu.

5. Uznaná organizace pro datový altruismus bez zbytečného odkladu informuje držitele dat v případě jakéhokoli neoprávněného předání, přístupu nebo použití neosobních údajů, které sdílela.

6. Pokud uznaná organizace pro datový altruismus usnadňuje zpracování údajů třetími stranami včetně poskytování nástrojů k získání souhlasu od subjektů údajů nebo svolení ke zpracování údajů zpřístupněných držiteli dat, upřesní v příslušných případech jurisdikci třetího státu, v níž mají být data použita.

Článek 35

Hodnocení a přezkum

Do 24. září 2025 provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních plynoucích z tohoto hodnocení Evropskému parlamentu a Radě, jakož i Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Ke zprávě v případě potřeby přiloží legislativní návrhy.

Toto hodnocení posoudí zejména:

a)	uplatňování a fungování pravidel týkajících se sankcí stanovených členskými státy podle článku 34;

b)	úroveň souladu právních zástupců poskytovatelů služeb zprostředkování dat a uznaných organizací pro datový altruismus, kteří nejsou usazeni v Unii, s tímto nařízením a úroveň vymahatelnosti sankcí uložených vůči těmto poskytovatelům a organizacím;

c)	typ organizací pro datový altruismus registrovaných podle kapitoly IV a přehled účelů obecného zájmu, pro něž jsou údaje sdíleny, s cílem stanovit v tomto ohledu jasná kritéria.

Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování této zprávy.

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 24. září 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

B. LE MAIRE

(1) Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 38.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. května 2022.

(3) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 64).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 ze dne 15. července 2020 o elektronických informacích o nákladní dopravě (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 33).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(25) Nařízení Komise (EU) č. 557/2013 ze dne 17. června 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 o evropské statistice, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 831/2002 (Úř. věst. L 164, 18.6.2013, s. 16).

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(30) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

whereas

keyboard_tab Digital Governance Act 2022/0868 CS

Digital Governance Act 2022/0868 CS