Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

1. Každý subjekt Unie pod dohledem své nejvyšší úrovně vedení bezodkladně a nejpozději do 8. září 2025 přijme odpovídající a přiměřená technická, operační a organizační opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zjištěných v rámci a k prevenci dopadů incidentů nebo jejich minimalizaci. S ohledem na nejnovější technologický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy zajistí tato opatření k řízení rizik takovou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celém prostředí IKT, která je úměrná hrozícím kybernetickým bezpečnostním rizikům. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření se náležitě zohlední míra expozice subjektu Unie kybernetickým bezpečnostním rizikům, jeho velikost, pravděpodobnost výskytu incidentů a jejich závažnost, včetně jejich společenského, hospodářského a interinstitucionálního dopadu.

2. Subjekty Unie se při provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zaměřují alespoň na tyto oblasti:

a)	politiku kybernetické bezpečnosti, včetně opatření potřebných k dosažení cílů a priorit uvedených v čl. 6 odst. 3 tohoto článku;

b)	politiku analýzy kybernetických bezpečnostních rizik a politiku bezpečnosti informačních systémů;

c)	cíle politiky týkající se využívání služeb cloud computingu;

d)	případně audit kybernetické bezpečnosti, který může zahrnovat posouzení kybernetických bezpečnostních rizik, zranitelností a kybernetických hrozeb a pravidelné penetrační testování prováděné důvěryhodným soukromým poskytovatelem;

e)	provádění doporučení vyplývajících z auditů kybernetické bezpečnosti uvedených v písmenu d) prostřednictvím aktualizace systému a politiky kybernetické bezpečnosti;

f)	organizaci systému kybernetické bezpečnosti, včetně vymezení úloh a odpovědnosti;

g)	správu aktiv, včetně seznamu aktiv v oblasti IKT a mapování sítí IKT;

h)	bezpečnost lidských zdrojů a kontrolu přístupu;

i)	bezpečnost operací;

j)	bezpečnost komunikací;

k)	akvizici, vývoj a údržbu systému, včetně politiky zveřejňování informací o zranitelností a jejich řešení;

l)	případné politiky v oblasti transparentnosti zdrojového kódu;

m)	bezpečnost dodavatelského řetězce včetně aspektů souvisejících s bezpečností, které se týkají vztahů mezi každým subjektem Unie a jeho přímými dodavateli nebo poskytovateli služeb;

n)	řešení incidentů a spolupráci se CERT-EU, jako je zajištění bezpečnostního monitorování a vedení protokolů bezpečnosti;

o)	řízení kontinuity provozu, jako je správa zálohování a obnova provozu po havárii, a krizové řízení a

p)	podporu a rozvoj vzdělávání, dovedností, zvyšování povědomí, cvičebních programů a programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Pro účely prvního pododstavce písm. m) subjekty Unie zohlední zranitelnosti specifické pro každého přímého dodavatele a poskytovatele služeb a celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti svých dodavatelů a poskytovatelů služeb, včetně jejich postupů bezpečného vývoje.

3. Subjekty Unie přijmou alespoň tato konkrétní opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik:

a)	technická opatření umožňující a podporující práci z domova;

b)	konkrétní kroky pro přechod k zásadám nulové důvěry;

c)	používání vícefaktorového ověřování jako normy u sítí a informačních systémů;

d)	používání kryptografie a šifrování, a zejména šifrování mezi koncovými body, a bezpečného digitálního podpis

e)	případné zavedení zabezpečené hlasové, obrazové a textové komunikace a zabezpečených systémů tísňové komunikace v rámci subjektu Unie;

f)	proaktivní opatření pro odhalování a odstraňování malwaru a špionážního softwaru;

g)	zabezpečení softwarového dodavatelského řetězce prostřednictvím kritérií pro bezpečný vývoj a hodnocení softwaru;

h)	vytvoření a zavedení programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti odpovídajících úkolům a předpokládaným schopnostem nejvyšší úrovně vedení a zaměstnanců subjektu Unie pověřených zajištěním účinného provádění tohoto nařízení;

i)	pravidelné školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti;

j)	v příslušných případech účast na analýzách rizik vzájemného propojení mezi subjekty Unie;

posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem usnadnit dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti prostřednictvím:

i)	odstranění smluvních překážek, které omezují sdílení informací ohledně incidentů, zranitelností a kybernetických hrozeb obdržených od poskytovatelů služeb IKT se CERT-EU,

ii)	smluvní povinnosti hlásit incidenty, zranitelnosti a kybernetické hrozby a disponovat vhodnými mechanismy reakce na incidenty a jejich monitorování.

Článek 11

Úkoly výboru IICB

Při výkonu svých povinností výbor IICB zejména:

a)	poskytuje strategické pokyny vedoucímu CERT-EU;

b)	účinně sleduje a dohlíží na provádění tohoto nařízení a podporuje subjekty Unie při posilování jejich kybernetické bezpečnosti, a případně v této souvislosti také požaduje od subjektů Unie a CERT-EU zprávy ad hoc;

c)	v návaznosti na strategickou diskusi přijímá víceletou strategii pro zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti v subjektech Unie, pravidelně, v každém případě však jednou za pět let, tuto strategii posuzuje a v případě potřeby tuto strategii upravuje;

stanovuje metodiku a organizační aspekty pro provádění dobrovolných vzájemných hodnocení subjekty Unie s cílem čerpat ze sdílených zkušeností, posílit vzájemnou důvěru, dosáhnout vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti a posílit schopnosti subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž zajistí, aby tato vzájemná hodnocení prováděli odborníci na kybernetickou bezpečnost jmenovaní jiným subjektem Unie, než je subjekt Unie, který je předmětem přezkumu, a aby tato metodika vycházela z článku 19 směrnice (EU) 2022/2555 a byla případně subjektům Unie přizpůsobena;

e)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční pracovní program CERT-EU a sleduje jeho provádění;

f)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje katalog služeb CERT-EU a všechny jeho aktualizace;

g)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční finanční plán příjmů a výdajů, včetně personálního obsazení, pro činnosti CERT-EU;

h)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje postupy pro uzavírání smluv o poskytování služeb;

i)	přezkoumává a schvaluje roční zprávu vypracovanou vedoucím CERT-EU, jež se zabývá činností CERT-EU a řízením jejích finančních prostředků;

j)	schvaluje a sleduje klíčové ukazatele výkonnosti pro CERT-EU stanovené na základě návrhu vedoucího CERT-EU;

k)	schvaluje ujednání o spolupráci, smlouvy o poskytování služeb nebo smlouvy mezi CERT-EU a dalšími subjekty podle článku 18;

l)	přijímá pokyny a doporučení na základě návrhu CERT-EU v souladu s článkem 14 a ukládá CERT-EU, aby vydala, stáhla nebo upravila návrh pokynů nebo doporučení nebo výzvu k přijetí opatření;

m)	zřizuje technické poradní skupiny se zvláštními úkoly na podporu činnosti výboru IICB, schvaluje jejich mandát a určuje jejich předsedy;

n)	přijímá a posuzuje dokumenty a zprávy předložené subjekty Unie podle tohoto nařízení, jako jsou hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti;

o)	za účelem výměny osvědčených postupů a informací v souvislosti s prováděním tohoto nařízení usnadňuje zřízení neformální skupiny místních referentů pro kybernetickou bezpečnost subjektů Unie, podporované ENISA;

p)	s ohledem na informace o zjištěných kybernetických bezpečnostních rizicích a poznatky poskytnuté CERT-EU sleduje přiměřenost opatření týkajících se propojení mezi prostředími IKT subjektů Unie a poskytuje poradenství ohledně možných zlepšení; no, myslí se tím propojenost na technické úrovni;

q)	vypracuje plán řešení kybernetických krizí s cílem podpořit na operativní úrovni koordinované řízení závažných incidentů s dopadem na subjekty Unie a přispět k pravidelné výměně příslušných informací, zejména pokud jde o dopady a závažnost závažných incidentů a možné způsoby jejich zmírnění;

r)	koordinuje přijímání plánů jednotlivých subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí uvedených v čl. 9 odst. 2;

s ohledem na výsledky koordinovaného posouzení rizik kritických dodavatelských řetězců na úrovni Unie uvedených v článku 22 směrnice (EU) 2022/2555 přijímá doporučení v oblasti bezpečnosti dodavatelského řetězce podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. m) na podporu subjektů Unie při přijímání účinných a přiměřených opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik.

Článek 13

Poslání a úkoly CERT-EU

1. Posláním CERT-EU je přispívat k bezpečnosti neutajovaného IKT prostředí všech subjektů Unie, a to tak, že jim poskytuje poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti, pomáhá jim předcházet incidentům, odhalovat incidenty, řešit incidenty, zmírňovat incidenty, reagovat na incidenty a zotavovat se z incidentů a působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty.

2. CERT-EU shromažďuje, spravuje, analyzuje a sdílí se subjekty Unie informace o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a incidentech týkajících se infrastruktury IKT pro neutajované informace. Koordinuje reakce na incidenty na interinstitucionální úrovni a na úrovni jednotlivých subjektů Unie, a to i poskytováním specializované operativní pomoci či koordinací jejího poskytování.

3. CERT-EU vykonává pro subjekty Unie tyto úkoly:

a)	podporuje je při provádění tohoto nařízení a přispívá ke koordinaci provádění tohoto nařízení prostřednictvím opatření uvedených v čl. 14 odst. 1 nebo prostřednictvím ad hoc zpráv vyžádaných výborem IICB;

b)	nabízí standardní služby týmu CSIRT všem subjektům Unie prostřednictvím souboru služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti popsaných v jeho katalogu služeb (dále jen „základní služby“);

c)	udržuje vzájemnou a partnerskou síť pro podporu služeb popsaných v článcích 17 a 18;

d)	upozorňuje výbor IICB na jakýkoli problém týkající se provádění tohoto nařízení a provádění pokynů, doporučení a výzev k přijetí opatření;

e)	na základě informací uvedených v odstavci 2 přispívá v úzké spolupráci s ENISA k informovanosti Unie o aktuální kybernetické situaci;

f)	koordinuje řízení závažných incidentů;

g)	jedná jako specializovaný koordinátor subjektů Unie pro účely koordinovaného zpřístupňování informací o zranitelností podle čl. 12 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555;

h)	na žádost subjektu Unie poskytuje proaktivní a nerušivé skenování veřejně přístupných sítí a informačních systémů daného subjektu Unie.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. e) se v případě potřeby sdílejí s výborem IICB, sítí týmů CSIRT a Střediskem Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN), a to při dodržování patřičných podmínek zachování důvěrnosti.

4. CERT-EU může v souladu s článkem 17 nebo případně 18 spolupracovat s příslušnými komunitami v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii a jejích členských státech, mimo jiné v těchto oblastech:

a)	připravenost, koordinace při řešení incidentů, výměna informací a reakce na krize na technické úrovni v případech souvisejících se subjekty Unie;

b)	operativní spolupráce týkající se sítě týmů CSIRT, včetně vzájemné pomoci;

c)	zpravodajské informace o kybernetických hrozbách, včetně informovanosti o aktuální situaci;

d)	ohledně jakéhokoli tématu vyžadujícího technické odborné znalosti CERT-EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.

5. CERT-EU se v rámci své působnosti zapojuje do strukturované spolupráce s ENISA v oblasti budování kapacit, operativní spolupráce a dlouhodobých strategických analýz kybernetických hrozeb v souladu s nařízením (EU) 2019/881. CERT-EU může spolupracovat a vyměňovat si informace s Evropským centrem Europolu pro boj proti kyberkriminalitě.

6. CERT-EU může poskytovat tyto služby, které nejsou popsány v jejím katalogu služeb (dále jen „zpoplatněné služby“):

služby, které podporují kybernetickou bezpečnost prostředí IKT subjektů Unie, jiné než služby uvedené v odstavci 3, na základě smluv o poskytování služeb a s výhradou dostupných zdrojů, zejména širokospektrální monitorování sítě, včetně nepřetržitého monitorování v první linii v případě vysoce rizikových kybernetických hrozeb;

b)	služby, které podporují operace nebo projekty subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, jiné než služby na ochranu jejich prostředí IKT, na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB;

c)	na požádání proaktivní skenování sítí a informačních systémů dotčeného subjektu Unie s cílem odhalit zranitelnosti s potenciálním významným dopadem;

d)	služby, které podporují bezpečnost prostředí IKT jiných organizací než subjektů Unie, které úzce spolupracují se subjekty Unie například tak, že jim byly uloženy úkoly nebo povinnosti podle práva Unie, a to na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB.

S ohledem na první pododstavec písm. d) může CERT-EU ve výjimečných případech s předchozím souhlasem výboru IICB uzavřít smlouvy o poskytování služeb s jinými subjekty než se subjekty Unie.

7. CERT-EU organizuje, a může se účastnit cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo doporučovat účast na stávajících cvičeních, a to případně v úzké spolupráci s ENISA, za účelem testování úrovně kybernetické bezpečnosti subjektů Unie.

8. CERT-EU může poskytovat pomoc subjektům Unie v souvislosti s incidenty v sítích a informačních systémech nakládajících s utajovanými informacemi EU, pokud o to dotyčné subjekty Unie výslovně požádají, v souladu s jejich příslušnými postupy. Poskytnutím pomoci CERT-EU podle tohoto odstavce nejsou dotčena platná pravidla týkající se ochrany utajovaných informací.

9. CERT-EU informuje subjekty Unie o svých postupech a procesech pro řešení incidentů.

10. CERT-EU poskytne s vysokou úrovní důvěrnosti a spolehlivosti prostřednictvím vhodných mechanismů spolupráce a oznamování relevantní a anonymizované informace o závažných incidentech a o způsobu, jakým byly řešeny. Tyto informace se zahrnou do zprávy uvedené v čl. 10 odst. 14.

11. CERT-EU ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů podpoří dotčené subjekty Unie při řešení incidentů, v jejichž důsledku došlo k porušení ochrany osobních údajů, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly tohoto inspektora podle nařízení (EU) 2018/1725.

12. CERT-EU může v případě, že jej o to výslovně požádají odborné sekce subjektů Unie, poskytovat technické poradenství nebo informace týkající se příslušné oblasti.

Článek 14

Pokyny, doporučení a výzvy k přijetí opatření

1. CERT-EU podporuje provádění tohoto nařízení vydáváním:

a)	výzev k přijetí opatření popisujících naléhavá bezpečnostní opatření, jejichž přijetí ve stanovené lhůtě je vyžadováno od subjektů Unie;

b)	návrhů pokynů určených všem subjektům Unie nebo jejich části, které předkládá výboru IICB;

c)	návrhů doporučení určených jednotlivým subjektům Unie, které předkládá výboru IICB.

Pokud jde o první pododstavec písm. a), dotčený subjekt Unie bez zbytečného odkladu po obdržení výzvy k přijetí opatření informuje CERT-EU o tom, jak byla naléhavá bezpečnostní opatření uplatněna.

2. Pokyny a doporučení mohou obsahovat:

společné metodiky a model pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti subjektů Unie, včetně odpovídajících měřítek nebo klíčových ukazatelů výkonnosti, které slouží jako reference na podporu soustavného zlepšování kybernetické bezpečnosti ve všech subjektech Unie a usnadňují stanovení priorit pro oblasti kybernetické bezpečnosti a opatření s ohledem na stav subjektů z hlediska kybernetické bezpečnosti;

b)	postupy pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik a opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik nebo jejich vylepšení;

c)	postupy pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti a postupy pro plány kybernetické bezpečnosti;

d)	případně využití společných technologií, architektury, otevřených zdrojů a souvisejících osvědčených postupů s cílem dosáhnout interoperability a společných norem, včetně koordinovaného přístupu k bezpečnosti dodavatelského řetězce;

e)	případné informace k usnadnění používání nástrojů kolaborativního zadávání veřejných zakázek pro nákup příslušných služeb a produktů v oblasti kybernetické bezpečnosti od dodavatelů, kteří jsou třetími stranami;

f)	ujednání o sdílení informací podle článku 20.

Článek 17

Spolupráce CERT-EU s protějšky v členských státech

1. CERT-EU bez zbytečného odkladu spolupracuje s protějšky z členských států, zejména týmy CSIRT určenými nebo zřízenými podle článku 10 směrnice (EU) 2022/2555, nebo případně s příslušnými orgány a jednotnými kontaktními místy určenými nebo zřízenými podle článku 8 uvedené směrnice a vyměňuje si s nimi informace ohledně incidentů, kybernetických hrozeb, zranitelností, významných událostí, možných protiopatření, jakož i o osvědčených postupech, a o veškerých záležitostech, které mají význam pro zlepšení ochrany prostředí IKT subjektů Unie, a to i prostřednictvím sítě týmů CSIRT zřízené podle článku 15 směrnice (EU) 2022/2555. CERT-EU podporuje Komisi v rámci sítě EU-CyCLONe zřízené podle článku 16 o koordinovaném řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí ve směrnici (EU) 2022/2555.

2. Pokud se CERT-EU dozví o významném incidentu, k němuž dojde na území členského státu, neprodleně informuje všechny příslušné protějšky v daném členském státě v souladu s odstavcem 1.

3. Je-li v souladu s právem Unie na ochranu osobních údajů zajištěna ochrana osobních údajů, CERT-EU si s vnitrostátními protějšky v členských státech bez zbytečného odkladu vymění příslušné informace týkající se konkrétních incidentů, které mohou usnadnit odhalování obdobných kybernetických hrozeb nebo incidentů nebo přispět k analýze incidentu, a to bez povolení dotčeného subjektu Unie. CERT-EU vyměňuje informace týkající se konkrétních incidentů, které odhalují totožnost cíle kybernetického bezpečnostního incidentu, pouze pokud nastane některý u z těchto případů:

a)	dotčený subjekt Unie udělil svůj souhlas;

b)	dotčený subjekt Unie neudělil svůj souhlas, jak je stanoveno v písmenu a), ale zveřejnění totožnosti dotčeného subjektu Unie by zvýšilo pravděpodobnost, že se zabrání incidentům v jiných oblastech nebo se zmírní jejich následky;

c)	dotčený subjekt Unie již zveřejnil, že byl obětí incidentu.

Rozhodnutí o výměně informací týkajících se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost cíle incidentu podle prvního pododstavce písm. b), schvaluje vedoucí CERT-EU. Před vydáním takového rozhodnutí kontaktuje CERT-EU dotčený subjekt Unie písemně a jasně vysvětlí, jak by zveřejnění jeho totožnosti pomohlo zabránit incidentům v jiných oblastech nebo je zmírnit. Vedoucí CERT-EU poskytne vysvětlení a výslovně požádá subjekt Unie, aby ve stanovené lhůtě uvedl, zda souhlasí. Vedoucí CERT-EU rovněž informuje subjekt Unie o tom, že si s ohledem na poskytnuté vysvětlení vyhrazuje právo informace zveřejnit i bez souhlasu. Dotčený subjekt Unie je informován před zveřejněním informací.

Článek 22

Koordinace a spolupráce v rámci reakce na incidenty

1. CERT-EU, která působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty, usnadňuje výměnu informací o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech mezi:

a)	subjekty Unie;

b)	protějšky uvedenými v článcích 17 a 18.

2. CERT-EU, případně v úzké spolupráci s ENISA, usnadňuje koordinaci reakcí subjektů Unie na incidenty, včetně:

a)	přispívání k jednotné vnější komunikaci;

b)	vzájemné podpory, jako je sdílení informací relevantních pro subjekty Unie nebo poskytování pomoci, je-li to relevantní, přímo na místě;

c)	optimálního využití operativních zdrojů;

d)	koordinace s dalšími mechanismy reakce na krizové situace na úrovni Unie.

3. CERT-EU v úzké spolupráci s ENISA podporuje subjekty Unie v oblasti situačního povědomí o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech, jakož i ve sdílení relevantního vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

4. Výbor IICB do 8. ledna 2025 přijme na základě návrhu CERT-EU pokyny nebo doporučení pro koordinaci reakcí na incidenty a pro spolupráci při významných incidentech. Pokud existuje podezření, že incident má povahu trestného činu, poskytne CERT-EU bez zbytečného odkladu poradenství k tomu, jak oznámit tento incident donucovacím orgánům.

5. Na základě konkrétní žádosti členského státu a se souhlasem dotčených subjektů Unie může CERT-EU vyzvat odborníky ze seznamu uvedeného v čl. 23 odst. 4, aby přispěli k reakci na závažný incident, který má v daném členském státě dopad, nebo na rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. g) směrnice (EU) 2022/2555. Zvláštní pravidla pro přístup k technickým odborníkům ze subjektů Unie a jejich využívání schvaluje výbor IICB na základě návrhu CERT-EU.

whereas

keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

Cyber Resilience Act 2023/2841 CS