Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

1. Do 8. července 2025 a poté alespoň každé dva roky provede každý subjekt Unie hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti zahrnující všechny prvky jeho prostředí IKT.

2. Hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti se případně provádí za pomoci specializované třetí strany.

3. Subjekty Unie s podobnými strukturami mohou při provádění hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti pro své příslušné subjekty spolupracovat.

4. Na základě žádosti interinstitucionálního výboru pro kybernetickou bezpečnost zřízeného podle článku 10 a s výslovným souhlasem dotčeného subjektu Unie mohou být výsledky hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti projednány v tomto výboru nebo v rámci neformální skupiny místních referentů pro kybernetickou bezpečnost, což umožní čerpání ze zkušeností a výměnu osvědčených postupů.

Článek 8

Opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik

1. Každý subjekt Unie pod dohledem své nejvyšší úrovně vedení bezodkladně a nejpozději do 8. září 2025 přijme odpovídající a přiměřená technická, operační a organizační opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zjištěných v rámci a k prevenci dopadů incidentů nebo jejich minimalizaci. S ohledem na nejnovější technologický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy zajistí tato opatření k řízení rizik takovou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celém prostředí IKT, která je úměrná hrozícím kybernetickým bezpečnostním rizikům. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření se náležitě zohlední míra expozice subjektu Unie kybernetickým bezpečnostním rizikům, jeho velikost, pravděpodobnost výskytu incidentů a jejich závažnost, včetně jejich společenského, hospodářského a interinstitucionálního dopadu.

2. Subjekty Unie se při provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zaměřují alespoň na tyto oblasti:

a)	politiku kybernetické bezpečnosti, včetně opatření potřebných k dosažení cílů a priorit uvedených v čl. 6 odst. 3 tohoto článku;

b)	politiku analýzy kybernetických bezpečnostních rizik a politiku bezpečnosti informačních systémů;

c)	cíle politiky týkající se využívání služeb cloud computingu;

d)	případně audit kybernetické bezpečnosti, který může zahrnovat posouzení kybernetických bezpečnostních rizik, zranitelností a kybernetických hrozeb a pravidelné penetrační testování prováděné důvěryhodným soukromým poskytovatelem;

e)	provádění doporučení vyplývajících z auditů kybernetické bezpečnosti uvedených v písmenu d) prostřednictvím aktualizace systému a politiky kybernetické bezpečnosti;

f)	organizaci systému kybernetické bezpečnosti, včetně vymezení úloh a odpovědnosti;

g)	správu aktiv, včetně seznamu aktiv v oblasti IKT a mapování sítí IKT;

h)	bezpečnost lidských zdrojů a kontrolu přístupu;

i)	bezpečnost operací;

j)	bezpečnost komunikací;

k)	akvizici, vývoj a údržbu systému, včetně politiky zveřejňování informací o zranitelností a jejich řešení;

l)	případné politiky v oblasti transparentnosti zdrojového kódu;

m)	bezpečnost dodavatelského řetězce včetně aspektů souvisejících s bezpečností, které se týkají vztahů mezi každým subjektem Unie a jeho přímými dodavateli nebo poskytovateli služeb;

n)	řešení incidentů a spolupráci se CERT-EU, jako je zajištění bezpečnostního monitorování a vedení protokolů bezpečnosti;

o)	řízení kontinuity provozu, jako je správa zálohování a obnova provozu po havárii, a krizové řízení a

p)	podporu a rozvoj vzdělávání, dovedností, zvyšování povědomí, cvičebních programů a programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Pro účely prvního pododstavce písm. m) subjekty Unie zohlední zranitelnosti specifické pro každého přímého dodavatele a poskytovatele služeb a celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti svých dodavatelů a poskytovatelů služeb, včetně jejich postupů bezpečného vývoje.

3. Subjekty Unie přijmou alespoň tato konkrétní opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik:

a)	technická opatření umožňující a podporující práci z domova;

b)	konkrétní kroky pro přechod k zásadám nulové důvěry;

c)	používání vícefaktorového ověřování jako normy u sítí a informačních systémů;

d)	používání kryptografie a šifrování, a zejména šifrování mezi koncovými body, a bezpečného digitálního podpis

e)	případné zavedení zabezpečené hlasové, obrazové a textové komunikace a zabezpečených systémů tísňové komunikace v rámci subjektu Unie;

f)	proaktivní opatření pro odhalování a odstraňování malwaru a špionážního softwaru;

g)	zabezpečení softwarového dodavatelského řetězce prostřednictvím kritérií pro bezpečný vývoj a hodnocení softwaru;

h)	vytvoření a zavedení programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti odpovídajících úkolům a předpokládaným schopnostem nejvyšší úrovně vedení a zaměstnanců subjektu Unie pověřených zajištěním účinného provádění tohoto nařízení;

i)	pravidelné školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti;

j)	v příslušných případech účast na analýzách rizik vzájemného propojení mezi subjekty Unie;

posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem usnadnit dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti prostřednictvím:

i)	odstranění smluvních překážek, které omezují sdílení informací ohledně incidentů, zranitelností a kybernetických hrozeb obdržených od poskytovatelů služeb IKT se CERT-EU,

ii)	smluvní povinnosti hlásit incidenty, zranitelnosti a kybernetické hrozby a disponovat vhodnými mechanismy reakce na incidenty a jejich monitorování.

Článek 11

Úkoly výboru IICB

Při výkonu svých povinností výbor IICB zejména:

a)	poskytuje strategické pokyny vedoucímu CERT-EU;

b)	účinně sleduje a dohlíží na provádění tohoto nařízení a podporuje subjekty Unie při posilování jejich kybernetické bezpečnosti, a případně v této souvislosti také požaduje od subjektů Unie a CERT-EU zprávy ad hoc;

c)	v návaznosti na strategickou diskusi přijímá víceletou strategii pro zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti v subjektech Unie, pravidelně, v každém případě však jednou za pět let, tuto strategii posuzuje a v případě potřeby tuto strategii upravuje;

stanovuje metodiku a organizační aspekty pro provádění dobrovolných vzájemných hodnocení subjekty Unie s cílem čerpat ze sdílených zkušeností, posílit vzájemnou důvěru, dosáhnout vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti a posílit schopnosti subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž zajistí, aby tato vzájemná hodnocení prováděli odborníci na kybernetickou bezpečnost jmenovaní jiným subjektem Unie, než je subjekt Unie, který je předmětem přezkumu, a aby tato metodika vycházela z článku 19 směrnice (EU) 2022/2555 a byla případně subjektům Unie přizpůsobena;

e)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční pracovní program CERT-EU a sleduje jeho provádění;

f)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje katalog služeb CERT-EU a všechny jeho aktualizace;

g)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční finanční plán příjmů a výdajů, včetně personálního obsazení, pro činnosti CERT-EU;

h)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje postupy pro uzavírání smluv o poskytování služeb;

i)	přezkoumává a schvaluje roční zprávu vypracovanou vedoucím CERT-EU, jež se zabývá činností CERT-EU a řízením jejích finančních prostředků;

j)	schvaluje a sleduje klíčové ukazatele výkonnosti pro CERT-EU stanovené na základě návrhu vedoucího CERT-EU;

k)	schvaluje ujednání o spolupráci, smlouvy o poskytování služeb nebo smlouvy mezi CERT-EU a dalšími subjekty podle článku 18;

l)	přijímá pokyny a doporučení na základě návrhu CERT-EU v souladu s článkem 14 a ukládá CERT-EU, aby vydala, stáhla nebo upravila návrh pokynů nebo doporučení nebo výzvu k přijetí opatření;

m)	zřizuje technické poradní skupiny se zvláštními úkoly na podporu činnosti výboru IICB, schvaluje jejich mandát a určuje jejich předsedy;

n)	přijímá a posuzuje dokumenty a zprávy předložené subjekty Unie podle tohoto nařízení, jako jsou hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti;

o)	za účelem výměny osvědčených postupů a informací v souvislosti s prováděním tohoto nařízení usnadňuje zřízení neformální skupiny místních referentů pro kybernetickou bezpečnost subjektů Unie, podporované ENISA;

p)	s ohledem na informace o zjištěných kybernetických bezpečnostních rizicích a poznatky poskytnuté CERT-EU sleduje přiměřenost opatření týkajících se propojení mezi prostředími IKT subjektů Unie a poskytuje poradenství ohledně možných zlepšení; no, myslí se tím propojenost na technické úrovni;

q)	vypracuje plán řešení kybernetických krizí s cílem podpořit na operativní úrovni koordinované řízení závažných incidentů s dopadem na subjekty Unie a přispět k pravidelné výměně příslušných informací, zejména pokud jde o dopady a závažnost závažných incidentů a možné způsoby jejich zmírnění;

r)	koordinuje přijímání plánů jednotlivých subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí uvedených v čl. 9 odst. 2;

s ohledem na výsledky koordinovaného posouzení rizik kritických dodavatelských řetězců na úrovni Unie uvedených v článku 22 směrnice (EU) 2022/2555 přijímá doporučení v oblasti bezpečnosti dodavatelského řetězce podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. m) na podporu subjektů Unie při přijímání účinných a přiměřených opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik.

Článek 13

Poslání a úkoly CERT-EU

1. Posláním CERT-EU je přispívat k bezpečnosti neutajovaného IKT prostředí všech subjektů Unie, a to tak, že jim poskytuje poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti, pomáhá jim předcházet incidentům, odhalovat incidenty, řešit incidenty, zmírňovat incidenty, reagovat na incidenty a zotavovat se z incidentů a působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty.

2. CERT-EU shromažďuje, spravuje, analyzuje a sdílí se subjekty Unie informace o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a incidentech týkajících se infrastruktury IKT pro neutajované informace. Koordinuje reakce na incidenty na interinstitucionální úrovni a na úrovni jednotlivých subjektů Unie, a to i poskytováním specializované operativní pomoci či koordinací jejího poskytování.

3. CERT-EU vykonává pro subjekty Unie tyto úkoly:

a)	podporuje je při provádění tohoto nařízení a přispívá ke koordinaci provádění tohoto nařízení prostřednictvím opatření uvedených v čl. 14 odst. 1 nebo prostřednictvím ad hoc zpráv vyžádaných výborem IICB;

b)	nabízí standardní služby týmu CSIRT všem subjektům Unie prostřednictvím souboru služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti popsaných v jeho katalogu služeb (dále jen „základní služby“);

c)	udržuje vzájemnou a partnerskou síť pro podporu služeb popsaných v článcích 17 a 18;

d)	upozorňuje výbor IICB na jakýkoli problém týkající se provádění tohoto nařízení a provádění pokynů, doporučení a výzev k přijetí opatření;

e)	na základě informací uvedených v odstavci 2 přispívá v úzké spolupráci s ENISA k informovanosti Unie o aktuální kybernetické situaci;

f)	koordinuje řízení závažných incidentů;

g)	jedná jako specializovaný koordinátor subjektů Unie pro účely koordinovaného zpřístupňování informací o zranitelností podle čl. 12 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555;

h)	na žádost subjektu Unie poskytuje proaktivní a nerušivé skenování veřejně přístupných sítí a informačních systémů daného subjektu Unie.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. e) se v případě potřeby sdílejí s výborem IICB, sítí týmů CSIRT a Střediskem Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN), a to při dodržování patřičných podmínek zachování důvěrnosti.

4. CERT-EU může v souladu s článkem 17 nebo případně 18 spolupracovat s příslušnými komunitami v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii a jejích členských státech, mimo jiné v těchto oblastech:

a)	připravenost, koordinace při řešení incidentů, výměna informací a reakce na krize na technické úrovni v případech souvisejících se subjekty Unie;

b)	operativní spolupráce týkající se sítě týmů CSIRT, včetně vzájemné pomoci;

c)	zpravodajské informace o kybernetických hrozbách, včetně informovanosti o aktuální situaci;

d)	ohledně jakéhokoli tématu vyžadujícího technické odborné znalosti CERT-EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.

5. CERT-EU se v rámci své působnosti zapojuje do strukturované spolupráce s ENISA v oblasti budování kapacit, operativní spolupráce a dlouhodobých strategických analýz kybernetických hrozeb v souladu s nařízením (EU) 2019/881. CERT-EU může spolupracovat a vyměňovat si informace s Evropským centrem Europolu pro boj proti kyberkriminalitě.

6. CERT-EU může poskytovat tyto služby, které nejsou popsány v jejím katalogu služeb (dále jen „zpoplatněné služby“):

služby, které podporují kybernetickou bezpečnost prostředí IKT subjektů Unie, jiné než služby uvedené v odstavci 3, na základě smluv o poskytování služeb a s výhradou dostupných zdrojů, zejména širokospektrální monitorování sítě, včetně nepřetržitého monitorování v první linii v případě vysoce rizikových kybernetických hrozeb;

b)	služby, které podporují operace nebo projekty subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, jiné než služby na ochranu jejich prostředí IKT, na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB;

c)	na požádání proaktivní skenování sítí a informačních systémů dotčeného subjektu Unie s cílem odhalit zranitelnosti s potenciálním významným dopadem;

d)	služby, které podporují bezpečnost prostředí IKT jiných organizací než subjektů Unie, které úzce spolupracují se subjekty Unie například tak, že jim byly uloženy úkoly nebo povinnosti podle práva Unie, a to na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB.

S ohledem na první pododstavec písm. d) může CERT-EU ve výjimečných případech s předchozím souhlasem výboru IICB uzavřít smlouvy o poskytování služeb s jinými subjekty než se subjekty Unie.

7. CERT-EU organizuje, a může se účastnit cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo doporučovat účast na stávajících cvičeních, a to případně v úzké spolupráci s ENISA, za účelem testování úrovně kybernetické bezpečnosti subjektů Unie.

8. CERT-EU může poskytovat pomoc subjektům Unie v souvislosti s incidenty v sítích a informačních systémech nakládajících s utajovanými informacemi EU, pokud o to dotyčné subjekty Unie výslovně požádají, v souladu s jejich příslušnými postupy. Poskytnutím pomoci CERT-EU podle tohoto odstavce nejsou dotčena platná pravidla týkající se ochrany utajovaných informací.

9. CERT-EU informuje subjekty Unie o svých postupech a procesech pro řešení incidentů.

10. CERT-EU poskytne s vysokou úrovní důvěrnosti a spolehlivosti prostřednictvím vhodných mechanismů spolupráce a oznamování relevantní a anonymizované informace o závažných incidentech a o způsobu, jakým byly řešeny. Tyto informace se zahrnou do zprávy uvedené v čl. 10 odst. 14.

11. CERT-EU ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů podpoří dotčené subjekty Unie při řešení incidentů, v jejichž důsledku došlo k porušení ochrany osobních údajů, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly tohoto inspektora podle nařízení (EU) 2018/1725.

12. CERT-EU může v případě, že jej o to výslovně požádají odborné sekce subjektů Unie, poskytovat technické poradenství nebo informace týkající se příslušné oblasti.

Článek 14

Pokyny, doporučení a výzvy k přijetí opatření

1. CERT-EU podporuje provádění tohoto nařízení vydáváním:

a)	výzev k přijetí opatření popisujících naléhavá bezpečnostní opatření, jejichž přijetí ve stanovené lhůtě je vyžadováno od subjektů Unie;

b)	návrhů pokynů určených všem subjektům Unie nebo jejich části, které předkládá výboru IICB;

c)	návrhů doporučení určených jednotlivým subjektům Unie, které předkládá výboru IICB.

Pokud jde o první pododstavec písm. a), dotčený subjekt Unie bez zbytečného odkladu po obdržení výzvy k přijetí opatření informuje CERT-EU o tom, jak byla naléhavá bezpečnostní opatření uplatněna.

2. Pokyny a doporučení mohou obsahovat:

společné metodiky a model pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti subjektů Unie, včetně odpovídajících měřítek nebo klíčových ukazatelů výkonnosti, které slouží jako reference na podporu soustavného zlepšování kybernetické bezpečnosti ve všech subjektech Unie a usnadňují stanovení priorit pro oblasti kybernetické bezpečnosti a opatření s ohledem na stav subjektů z hlediska kybernetické bezpečnosti;

b)	postupy pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik a opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik nebo jejich vylepšení;

c)	postupy pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti a postupy pro plány kybernetické bezpečnosti;

d)	případně využití společných technologií, architektury, otevřených zdrojů a souvisejících osvědčených postupů s cílem dosáhnout interoperability a společných norem, včetně koordinovaného přístupu k bezpečnosti dodavatelského řetězce;

e)	případné informace k usnadnění používání nástrojů kolaborativního zadávání veřejných zakázek pro nákup příslušných služeb a produktů v oblasti kybernetické bezpečnosti od dodavatelů, kteří jsou třetími stranami;

f)	ujednání o sdílení informací podle článku 20.

Článek 17

Spolupráce CERT-EU s protějšky v členských státech

1. CERT-EU bez zbytečného odkladu spolupracuje s protějšky z členských států, zejména týmy CSIRT určenými nebo zřízenými podle článku 10 směrnice (EU) 2022/2555, nebo případně s příslušnými orgány a jednotnými kontaktními místy určenými nebo zřízenými podle článku 8 uvedené směrnice a vyměňuje si s nimi informace ohledně incidentů, kybernetických hrozeb, zranitelností, významných událostí, možných protiopatření, jakož i o osvědčených postupech, a o veškerých záležitostech, které mají význam pro zlepšení ochrany prostředí IKT subjektů Unie, a to i prostřednictvím sítě týmů CSIRT zřízené podle článku 15 směrnice (EU) 2022/2555. CERT-EU podporuje Komisi v rámci sítě EU-CyCLONe zřízené podle článku 16 o koordinovaném řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí ve směrnici (EU) 2022/2555.

2. Pokud se CERT-EU dozví o významném incidentu, k němuž dojde na území členského státu, neprodleně informuje všechny příslušné protějšky v daném členském státě v souladu s odstavcem 1.

3. Je-li v souladu s právem Unie na ochranu osobních údajů zajištěna ochrana osobních údajů, CERT-EU si s vnitrostátními protějšky v členských státech bez zbytečného odkladu vymění příslušné informace týkající se konkrétních incidentů, které mohou usnadnit odhalování obdobných kybernetických hrozeb nebo incidentů nebo přispět k analýze incidentu, a to bez povolení dotčeného subjektu Unie. CERT-EU vyměňuje informace týkající se konkrétních incidentů, které odhalují totožnost cíle kybernetického bezpečnostního incidentu, pouze pokud nastane některý u z těchto případů:

a)	dotčený subjekt Unie udělil svůj souhlas;

b)	dotčený subjekt Unie neudělil svůj souhlas, jak je stanoveno v písmenu a), ale zveřejnění totožnosti dotčeného subjektu Unie by zvýšilo pravděpodobnost, že se zabrání incidentům v jiných oblastech nebo se zmírní jejich následky;

c)	dotčený subjekt Unie již zveřejnil, že byl obětí incidentu.

Rozhodnutí o výměně informací týkajících se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost cíle incidentu podle prvního pododstavce písm. b), schvaluje vedoucí CERT-EU. Před vydáním takového rozhodnutí kontaktuje CERT-EU dotčený subjekt Unie písemně a jasně vysvětlí, jak by zveřejnění jeho totožnosti pomohlo zabránit incidentům v jiných oblastech nebo je zmírnit. Vedoucí CERT-EU poskytne vysvětlení a výslovně požádá subjekt Unie, aby ve stanovené lhůtě uvedl, zda souhlasí. Vedoucí CERT-EU rovněž informuje subjekt Unie o tom, že si s ohledem na poskytnuté vysvětlení vyhrazuje právo informace zveřejnit i bez souhlasu. Dotčený subjekt Unie je informován před zveřejněním informací.

Článek 19

Nakládání s informacemi

1. Subjekty Unie a CERT-EU musejí dodržovat povinnost zachování profesního tajemství v souladu s článkem 339 Smlouvy o fungování EU nebo s rovnocennými použitelnými rámci.

2. V souvislosti se žádostmi o přístup veřejnosti k dokumentům v držení CERT-EU se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (10), včetně povinnosti podle uvedeného nařízení konzultovat jiné subjekty Unie nebo případně členskými státy, pokud se žádost týká jejich dokumentů.

3. Nakládání s informacemi ze strany subjektů Unie a CERT-EU musí být v souladu s platnými pravidly o zajištění bezpečnosti informací.

Článek 20

Ujednání o sdílení informací o kybernetické bezpečnosti

1. Subjekty Unie mohou dobrovolně oznamovat CERT-EU incidenty, kybernetické hrozby, významné události a zranitelnosti, které se jich týkají, a poskytovat o nich informace. CERT-EU zajistí, aby v zájmu usnadnění sdílení informací se subjekty Unie byly k dispozici účinné komunikační prostředky s vysokou úrovní sledovatelnosti, důvěrnosti a spolehlivosti. Při zpracování oznámení může CERT-EU upřednostnit zpracování povinných oznámení před dobrovolnými oznámeními. Aniž je dotčen článek 12, při dobrovolném oznámení nemohou být oznamujícímu subjektu Unie uloženy žádné další povinnosti než ty, které by mu byly uloženy, kdyby toto oznámení neučinil.

2. K plnění svého poslání a úkolů svěřených podle článku 13 může CERT-EU požádat subjekty Unie o poskytnutí informací z příslušných soupisů jejich systémů IKT, včetně informací o kybernetických hrozbách, významných událostech, zranitelnostech, indikátorech narušení, varováních při ohrožení kybernetické bezpečnosti a doporučeních týkajících se konfigurace nástrojů kybernetické bezpečnosti určených k odhalování kybernetických incidentů. Dožádaný subjekt Unie bez zbytečného odkladu předá požadované informace a všechny jejich následné aktualizace.

3. CERT-EU si může se subjekty Unie vyměňovat informace týkající se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost subjektu Unie, jehož se incident týká, pouze se souhlasem tohoto subjektu. Pokud subjekt Unie odmítne udělit svůj souhlas, poskytne CERT-EU důvody svého rozhodnutí.

4. Subjekty Unie na požádání sdílejí s Evropským parlamentem a Radou informace o dokončení plánů kybernetické bezpečnosti.

5. Výbor IICB nebo případně CERT-EU na požádání sdílí s Evropským parlamentem a Radou pokyny, doporučení a výzvy k přijetí opatření.

6. Povinnosti související se sdílením informací stanovené v tomto článku se nevztahují na:

a)	utajované informace EU;

b)	informace, jejichž další šíření bylo vyloučeno viditelným označením, pokud jejich sdílení se CERT-EU nebylo výslovně povoleno..

Článek 21

Oznamovací povinnosti

1. Incident se považuje za závažný, pokud:

a)	způsobil nebo může způsobit vážné provozní narušení fungování subjektu Unie nebo finanční ztrátu pro dotčený subjekt Unie;

b)	způsobil nebo může způsobit jiným fyzickým nebo právnickým osobám značnou hmotnou nebo nehmotnou újmu.

2. Subjekty Unie předloží CERT-EU:

a)	bez zbytečného odkladu a v každém případě do 24 hodin po zjištění významného incidentu, včasné varování, v němž případně uvedou, zda se domnívají, že byl významného incident způsoben nezákonným nebo nepřátelským jednáním nebo že by mohl mít dopad na různé subjekty nebo přeshraniční dopad;

b)	bez zbytečného odkladu a v každém případě do 72 hodin po zjištění významného incidentu, oznámení incidentu, v němž případně aktualizují informace uvedené v písmenu a) a předloží počáteční posouzení významného incidentu včetně jeho závažnosti a dopadu a, pokud jsou k dispozici, indikátory narušení;

c)	na žádost CERT-EU průběžnou zprávu o příslušném aktuálním vývoji situace;

nejpozději do jednoho měsíce od předložení oznámení incidentu podle písmene b) závěrečnou zprávu zahrnující:

i)	podrobný popis incidentu včetně jeho závažnosti a dopadu;

ii)	druh hrozby nebo základní příčinu, která incident pravděpodobně spustila;

iii)	učiněná a probíhající opatření ke zmírnění následků;

iv)	případně přeshraniční dopad incidentu nebo dopad na různé subjekty;

e)	v případě, že v době předložení závěrečné zprávy podle písmene d) incident stále trvá, zprávu o pokroku k danému okamžiku a závěrečnou zprávu do jednoho měsíce od vyřešení incidentu.

3. Subjekt Unie bez zbytečného odkladu a v každém případě do 24 hodin od okamžiku, kdy se o významnému incidentu dozvěděl, informuje všechny příslušné protějšky z členských států uvedené v čl. 17 odst. 1 v členském státě, v němž se nachází, o tom, že došlo k významnému incidentu.

4. Subjekty Unie oznámí mimo jiné veškeré informace, které CERT-EU umožní určit jakýkoli dopad na všechny subjekty, dopad na hostitelský členský stát nebo přeshraniční dopad významného incidentu. Aniž je dotčen článek 12, pouhé oznámení nepředstavuje pro subjekt Unie vyšší míru právní odpovědnosti.

5. V příslušných případech subjekty Unie bez zbytečného odkladu sdělí uživatelům dotčených sítí a informačních systémů nebo jiných složek prostředí IKT, kteří jsou potenciálně dotčeni významným incidentem nebo významnou kybernetickou hrozbou a případně potřebují přijmout zmírňující opatření, jakákoli opatření nebo nápravná opatření, která mohou být v reakci na uvedený incident nebo hrozbu přijata. Subjekty Unie případně informují tyto uživatele o samotné významné kybernetické hrozbě.

6. Pokud se významný incident nebo významná kybernetická hrozba dotýká sítě a informačního systému nebo složky prostředí IKT subjektu Unie, která je úmyslně propojena s prostředím IKT jiného subjektu Unie, vydá CERT-EU příslušné bezpečnostní varování.

7. Subjekty Unie na žádost CERT-EU a bez zbytečného odkladu poskytnou CERT-EU digitální informace vytvořené pomocí elektronických zařízení zapojených do příslušných incidentů. CERT-EU může poskytnout další podrobnosti o typech informací, které pro účely situačního přehledu a reakce na incident požaduje.

8. CERT-EU předkládá každé tři měsíce výboru IICB, ENISA, EU INTCEN a síti týmů CSIRT souhrnnou zprávu obsahující anonymizované a agregované údaje o významných incidentech, incidentech, kybernetických hrozbách, významných událostech a zranitelnostech podle článku 20, a významných incidentech oznámených podle odstavce 2 tohoto článku. Souhrnná zpráva je podkladem pro dvouletou zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Unii přijatou podle článku 18 směrnice (EU) 2022/2555.

9. Výbor IICB do 8. července 2024 vydá pokyny nebo doporučení, v nichž blíže upřesní způsoby, formát a obsah oznamování podle tohoto článku. Při přípravě těchto pokynů nebo doporučení výbor IICB zohlední veškeré prováděcí akty přijaté podle čl. 23 odst. 11 směrnice (EU) 2022/2555, které blíže stanoví druh informací, formát a postup oznámení. CERT-EU šíří vhodné technické údaje s cílem umožnit aktivní odhalování incidentů, reakci na incidenty nebo opatření ke zmírnění dopadů incidentů ze strany subjektů Unie.

10. Oznamovací povinnosti stanovené v tomto článku se nevztahují na:

a)	utajované informace EU;

b)	informace, jejichž další šíření bylo vyloučeno viditelným označením, pokud jejich sdílení se CERT-EU nebylo výslovně povoleno.

Článek 22

Koordinace a spolupráce v rámci reakce na incidenty

1. CERT-EU, která působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty, usnadňuje výměnu informací o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech mezi:

a)	subjekty Unie;

b)	protějšky uvedenými v článcích 17 a 18.

2. CERT-EU, případně v úzké spolupráci s ENISA, usnadňuje koordinaci reakcí subjektů Unie na incidenty, včetně:

a)	přispívání k jednotné vnější komunikaci;

b)	vzájemné podpory, jako je sdílení informací relevantních pro subjekty Unie nebo poskytování pomoci, je-li to relevantní, přímo na místě;

c)	optimálního využití operativních zdrojů;

d)	koordinace s dalšími mechanismy reakce na krizové situace na úrovni Unie.

3. CERT-EU v úzké spolupráci s ENISA podporuje subjekty Unie v oblasti situačního povědomí o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech, jakož i ve sdílení relevantního vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

4. Výbor IICB do 8. ledna 2025 přijme na základě návrhu CERT-EU pokyny nebo doporučení pro koordinaci reakcí na incidenty a pro spolupráci při významných incidentech. Pokud existuje podezření, že incident má povahu trestného činu, poskytne CERT-EU bez zbytečného odkladu poradenství k tomu, jak oznámit tento incident donucovacím orgánům.

5. Na základě konkrétní žádosti členského státu a se souhlasem dotčených subjektů Unie může CERT-EU vyzvat odborníky ze seznamu uvedeného v čl. 23 odst. 4, aby přispěli k reakci na závažný incident, který má v daném členském státě dopad, nebo na rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. g) směrnice (EU) 2022/2555. Zvláštní pravidla pro přístup k technickým odborníkům ze subjektů Unie a jejich využívání schvaluje výbor IICB na základě návrhu CERT-EU.

whereas

keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

Cyber Resilience Act 2023/2841 CS