Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

1)	„subjekty Unie“ orgány, instituce, a jiné subjekty zřízené Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii nebo na základě uvedených smluv;

2)	„sítí a informačním systémem“ síť a informační systémy ve smyslu čl. 6 bodu 1 směrnice (EU) 2022/2555;

3)	„bezpečností sítí a informačních systémů“ bezpečnost sítí a informačních systémů ve smyslu čl. 6 bodu 2 směrnice (EU) 2022/2555;

4)	„kybernetickou bezpečností“ kybernetická bezpečnost ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2019/881;

„nejvyšší úrovní vedení“ vedoucí, vedoucí orgán nebo koordinační orgán a orgán dohledu odpovědný za fungování subjektu Unie na nejvyšší správní úrovni, který má pravomoc přijímat nebo schvalovat rozhodnutí v souladu s opatřeními pro řízení na vysoké úrovni uvedeného subjektu Unie, aniž je dotčena formální odpovědnost jiných úrovní vedení za dodržování pravidel a řízení kybernetických rizik v jejich příslušných oblastech působnosti;

6)	„významnou událostí“ významná událost ve smyslu čl. 6 bodu 5 směrnice (EU) 2022/2555;

7)	„incidentem“ incident ve smyslu čl. 6 bodu 6 směrnice (EU) 2022/2555;

8)	„závažným incidentem“ incident, který způsobí míru narušení, která přesahuje schopnost subjektu Unie a CERT-EU reagovat na tento incident, nebo který má významný dopad na nejméně dva subjekty Unie;

9)	„rozsáhlým kybernetickým bezpečnostním incidentem“ rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident ve smyslu čl. 6 bodu 7 směrnice (EU) 2022/2555;

10)	„řešením incidentu“ řešení incidentu ve smyslu čl. 6 bodu 8 směrnice (EU) 2022/2555;

11)	„kybernetickou hrozbou“ kybernetická hrozba ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2019/881;

12)	„významnou kybernetickou hrozbou“ významná kybernetická hrozba ve smyslu čl. 6 bodu 11 směrnice (EU) 2022/2555;

(13)	„zranitelností“ zranitelnost ve smyslu čl. 6 bodu 15 směrnice (EU) 2022/2555;

14)	„kybernetickým bezpečnostním rizikem“ riziko ve smyslu čl. 6 bodu 9 směrnice (EU) 2022/2555;

15)	„službou cloud computingu“ služba cloud computingu ve smyslu čl. 6 bodu 30 směrnice (EU) 2022/2555.

Článek 6

Rámec pro řízení, správu a kontrolu kybernetických bezpečnostních rizik

1. Do 8. dubna 2025 poté, co provede počáteční přezkum kybernetické bezpečnosti, jako je audit, zřídí každý subjekt Unie vnitřní rámec pro řízení, správu a kontrolu kybernetických bezpečnostních rizik (dále je „rámec“). Na zřízení rámce dohlíží nejvyšší úroveň vedení subjektu Unie a nese za něj odpovědnost.

2. Rámec zahrnuje celé neutajované prostředí IKT dotčeného subjektu Unie, včetně jakéhokoli prostředí IKT a sítí funkčních technologií v jeho prostorách, externě zajišťovaných aktiv a služeb v prostředí cloud computingu nebo hostovaných třetími stranami, mobilních zařízení, podnikových sítí, obchodních sítí nepřipojených k internetu a jakýchkoli zařízení připojených k těmto prostředím (dále jen „prostředí IKT“). Rámec je založen na přístupu zohledňujícím všechna rizika.

3. Rámec zajišťuje vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti. Rámec stanovuje vnitřní politiky kybernetické bezpečnosti, včetně cílů a priorit, pro bezpečnost sítí a informačních systémů a úlohy a povinnosti zaměstnanců subjektu Unie, jejichž úkolem je zajistit účinné provádění tohoto nařízení. Rámec rovněž zahrnuje mechanismy pro měření účinnosti provádění.

4. Rámec je pravidelně přezkoumáván v kontextu měnících se kybernetických bezpečnostních rizik, nejméně však jednou za čtyři roky. Rámec subjektu Unie může být v případě potřeby a v návaznosti na žádost interinstitucionálního výboru pro kybernetickou bezpečnost zřízeného podle článku 10 aktualizován na základě pokynů CERT-EU týkajících se zjištěných incidentů nebo možných nedostatků v provádění tohoto nařízení.

5. Nejvyšší úroveň vedení každého subjektu Unie odpovídá za provádění tohoto nařízení a dohlíží na to, zda jeho organizace povinnosti související s rámcem plní.

6. V případě potřeby, a aniž je dotčena jeho odpovědnost za provádění tohoto nařízení, může nejvyšší úroveň vedení každého subjektu Unie přenést určité povinnosti podle tohoto nařízení na vyšší vedoucí pracovníky ve smyslu čl. 29 odst. 2 služebního řádu nebo jiné úředníky na rovnocenné úrovni v rámci dotčeného subjektu Unie. Bez ohledu na takové přenesení pravomoci může být nejvyšší úroveň vedení činěna odpovědnou za porušení tohoto nařízení dotčeným subjektem Unie.

7. Každý subjekt Unie má zaveden účinný mechanismus zajišťující, že přiměřená část rozpočtu na IKT bude vynaložena na kybernetickou bezpečnost. Při stanovování tohoto procentního podílu se náležitě zohlední rámec.

8. Každý subjekt Unie jmenuje místního referenta pro kybernetickou bezpečnost nebo osobu vykonávající rovnocennou funkci, kteří působí jako jediné kontaktní místo ve vztahu ke všem aspektům kybernetické bezpečnosti. Místní referent pro kybernetickou bezpečnost usnadňuje provádění tohoto nařízení a o stavu provádění pravidelně přímo informuje nejvyšší úroveň vedení. Aniž je dotčena skutečnost, že místní referent pro kybernetickou bezpečnost je v každém subjektu Unie jediným kontaktním místem, může subjekt Unie přenést některé úkoly místního referenta pro kybernetickou bezpečnost, pokud jde o provádění tohoto nařízení, na CERT-EU, a to na základě smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi tímto subjektem Unie a CERT-EU, nebo tyto úkoly může sdílet několik subjektů Unie. Pokud jsou tyto úkoly přeneseny na CERT-EU, rozhodne interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost zřízený podle článku 10, zda bude tato služba poskytována jako součást základních služeb CERT-EU, a to s přihlédnutím k lidským a finančním zdrojům dotčeného subjektu Unie. Každý subjekt Unie oznámí CERT-EU neprodleně jmenovaného místního referenta pro kybernetickou bezpečnost a veškeré jeho následné změny.

CERT-EU zřídí a vede aktuální seznam jmenovaných místních referentů pro kybernetickou bezpečnost.

9. Vyšší vedoucí pracovníci ve smyslu čl. 29 odst. 2 služebního řádu nebo jiní úředníci na rovnocenné úrovni v rámci dotčeného subjektu Unie, jakož i všichni příslušní pracovníci pověření prováděním opatření a plněním povinností v oblasti řízení kybernetických bezpečnostních rizik stanovených v tomto nařízení pravidelně absolvují zvláštní školení s cílem získat dostatečné znalosti a dovednosti posouzení a vyhodnocení postupů v oblasti kybernetických bezpečnostních rizik a jejich dopadu na provoz subjektu Unie.

Článek 11

Úkoly výboru IICB

Při výkonu svých povinností výbor IICB zejména:

a)	poskytuje strategické pokyny vedoucímu CERT-EU;

b)	účinně sleduje a dohlíží na provádění tohoto nařízení a podporuje subjekty Unie při posilování jejich kybernetické bezpečnosti, a případně v této souvislosti také požaduje od subjektů Unie a CERT-EU zprávy ad hoc;

c)	v návaznosti na strategickou diskusi přijímá víceletou strategii pro zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti v subjektech Unie, pravidelně, v každém případě však jednou za pět let, tuto strategii posuzuje a v případě potřeby tuto strategii upravuje;

stanovuje metodiku a organizační aspekty pro provádění dobrovolných vzájemných hodnocení subjekty Unie s cílem čerpat ze sdílených zkušeností, posílit vzájemnou důvěru, dosáhnout vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti a posílit schopnosti subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž zajistí, aby tato vzájemná hodnocení prováděli odborníci na kybernetickou bezpečnost jmenovaní jiným subjektem Unie, než je subjekt Unie, který je předmětem přezkumu, a aby tato metodika vycházela z článku 19 směrnice (EU) 2022/2555 a byla případně subjektům Unie přizpůsobena;

e)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční pracovní program CERT-EU a sleduje jeho provádění;

f)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje katalog služeb CERT-EU a všechny jeho aktualizace;

g)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční finanční plán příjmů a výdajů, včetně personálního obsazení, pro činnosti CERT-EU;

h)	na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje postupy pro uzavírání smluv o poskytování služeb;

i)	přezkoumává a schvaluje roční zprávu vypracovanou vedoucím CERT-EU, jež se zabývá činností CERT-EU a řízením jejích finančních prostředků;

j)	schvaluje a sleduje klíčové ukazatele výkonnosti pro CERT-EU stanovené na základě návrhu vedoucího CERT-EU;

k)	schvaluje ujednání o spolupráci, smlouvy o poskytování služeb nebo smlouvy mezi CERT-EU a dalšími subjekty podle článku 18;

l)	přijímá pokyny a doporučení na základě návrhu CERT-EU v souladu s článkem 14 a ukládá CERT-EU, aby vydala, stáhla nebo upravila návrh pokynů nebo doporučení nebo výzvu k přijetí opatření;

m)	zřizuje technické poradní skupiny se zvláštními úkoly na podporu činnosti výboru IICB, schvaluje jejich mandát a určuje jejich předsedy;

n)	přijímá a posuzuje dokumenty a zprávy předložené subjekty Unie podle tohoto nařízení, jako jsou hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti;

o)	za účelem výměny osvědčených postupů a informací v souvislosti s prováděním tohoto nařízení usnadňuje zřízení neformální skupiny místních referentů pro kybernetickou bezpečnost subjektů Unie, podporované ENISA;

p)	s ohledem na informace o zjištěných kybernetických bezpečnostních rizicích a poznatky poskytnuté CERT-EU sleduje přiměřenost opatření týkajících se propojení mezi prostředími IKT subjektů Unie a poskytuje poradenství ohledně možných zlepšení; no, myslí se tím propojenost na technické úrovni;

q)	vypracuje plán řešení kybernetických krizí s cílem podpořit na operativní úrovni koordinované řízení závažných incidentů s dopadem na subjekty Unie a přispět k pravidelné výměně příslušných informací, zejména pokud jde o dopady a závažnost závažných incidentů a možné způsoby jejich zmírnění;

r)	koordinuje přijímání plánů jednotlivých subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí uvedených v čl. 9 odst. 2;

s ohledem na výsledky koordinovaného posouzení rizik kritických dodavatelských řetězců na úrovni Unie uvedených v článku 22 směrnice (EU) 2022/2555 přijímá doporučení v oblasti bezpečnosti dodavatelského řetězce podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. m) na podporu subjektů Unie při přijímání účinných a přiměřených opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik.

Článek 12

Dodržování povinností

1. Výbor IICB v souladu s čl. 10 odst. 2 a článkem 11 účinně sleduje provádění tohoto nařízení a přijatých pokynů, doporučení a výzev k přijetí opatření ze strany subjektů Unie. Výbor IICB si může od subjektů Unie vyžádat informace nebo dokumentaci, které jsou pro tento účel nezbytné. Pokud je dotčený subjekt Unie přímo ve výboru IICB zastoupen, nemá pro účely přijetí opatření k zajištění plnění povinností podle tohoto článku hlasovací práva.

2. Pokud výbor IICB zjistí, že některý subjekt Unie toto nařízení nebo pokyny, doporučení či výzvy k přijetí opatření vydané podle tohoto nařízení účinně neprovedl, aniž by byly dotčeny interní postupy dotčeného subjektu Unie, a poté, co subjektu Unie umožní přednést jeho připomínky, může:

a)	předložit dotčenému subjektu Unie odůvodněné stanovisko se zjištěnými nedostatky při uplatňování tohoto nařízení;

b)	poskytnout dotčenému subjektu Unie po konzultaci se CERT-EU pokyny s cílem zajistit, aby jeho rámec, opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik, plán kybernetické bezpečnosti a podávání zpráv byly ve stanovené lhůtě v souladu s tímto nařízením;

c)	vydat varování s cílem řešit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě, včetně doporučení ke změně opatření přijatých dotčeným subjektem Unie na základě tohoto nařízení;

d)	vydat dotčenému subjektu Unie odůvodněné oznámení v případě, že nedostatky uvedené ve varování vydaném podle písmene c) nebyly ve stanovené lhůtě dostatečně vyřešeny;

vydat:

i)	doporučení k provedení auditu, nebo

ii)	žádost, aby audit provedl auditní útvar třetí strany;

f)	v příslušných případech informovat Účetní dvůr v rámci jeho mandátu o údajném nedodržení povinností;

g)	vydat doporučení, aby všechny členské státy a subjekty Unie dočasně pozastavily datové toky do dotčeného subjektu Unie.

Pro účely prvního pododstavce písm. c), je-li to nezbytné s ohledem na kybernetické bezpečnostní riziko, je počet příjemců varování přiměřeně omezen.

Varování a doporučení vydaná podle prvního pododstavce jsou určena nejvyšší úrovni vedení dotčeného subjektu Unie.

3. Pokud výbor IICB přijal opatření podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) až g), dotčený subjekt Unie podrobně informuje o opatřeních a krocích, které k řešení údajných nedostatků zjištěných výborem IICB přijal. Tyto podrobné informace subjekt Unie podá v přiměřené lhůtě dohodnuté s výborem IICB.

4. Pokud se výbor IICB domnívá, že subjekt Unie trvale porušuje toto nařízení a že toto porušování vyplývá přímo z jednání nebo opomenutí úředníka nebo jiného zaměstnance Unie, a to i na nejvyšší úrovni vedení, požádá výbor IICB dotčený subjekt Unie, aby přijal příslušná opatření, přičemž jej může požádat i o to, aby zvážil přijetí opatření disciplinární povahy v souladu s pravidly a postupy stanovenými ve služebním řádu a jakýmikoli dalšími platnými pravidly a postupy. Za tímto účelem výbor IICB předá dotčenému subjektu Unie nezbytné informace.

5. Pokud subjekty Unie oznámí, že nejsou schopny dodržet lhůty stanovené v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1, může výbor IICB v řádně odůvodněných případech a s ohledem na velikost subjektu Unie povolit prodloužení těchto lhůt.

KAPITOLA IV

CERT-EU

Článek 13

Poslání a úkoly CERT-EU

1. Posláním CERT-EU je přispívat k bezpečnosti neutajovaného IKT prostředí všech subjektů Unie, a to tak, že jim poskytuje poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti, pomáhá jim předcházet incidentům, odhalovat incidenty, řešit incidenty, zmírňovat incidenty, reagovat na incidenty a zotavovat se z incidentů a působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty.

2. CERT-EU shromažďuje, spravuje, analyzuje a sdílí se subjekty Unie informace o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a incidentech týkajících se infrastruktury IKT pro neutajované informace. Koordinuje reakce na incidenty na interinstitucionální úrovni a na úrovni jednotlivých subjektů Unie, a to i poskytováním specializované operativní pomoci či koordinací jejího poskytování.

3. CERT-EU vykonává pro subjekty Unie tyto úkoly:

a)	podporuje je při provádění tohoto nařízení a přispívá ke koordinaci provádění tohoto nařízení prostřednictvím opatření uvedených v čl. 14 odst. 1 nebo prostřednictvím ad hoc zpráv vyžádaných výborem IICB;

b)	nabízí standardní služby týmu CSIRT všem subjektům Unie prostřednictvím souboru služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti popsaných v jeho katalogu služeb (dále jen „základní služby“);

c)	udržuje vzájemnou a partnerskou síť pro podporu služeb popsaných v článcích 17 a 18;

d)	upozorňuje výbor IICB na jakýkoli problém týkající se provádění tohoto nařízení a provádění pokynů, doporučení a výzev k přijetí opatření;

e)	na základě informací uvedených v odstavci 2 přispívá v úzké spolupráci s ENISA k informovanosti Unie o aktuální kybernetické situaci;

f)	koordinuje řízení závažných incidentů;

g)	jedná jako specializovaný koordinátor subjektů Unie pro účely koordinovaného zpřístupňování informací o zranitelností podle čl. 12 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555;

h)	na žádost subjektu Unie poskytuje proaktivní a nerušivé skenování veřejně přístupných sítí a informačních systémů daného subjektu Unie.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. e) se v případě potřeby sdílejí s výborem IICB, sítí týmů CSIRT a Střediskem Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN), a to při dodržování patřičných podmínek zachování důvěrnosti.

4. CERT-EU může v souladu s článkem 17 nebo případně 18 spolupracovat s příslušnými komunitami v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii a jejích členských státech, mimo jiné v těchto oblastech:

a)	připravenost, koordinace při řešení incidentů, výměna informací a reakce na krize na technické úrovni v případech souvisejících se subjekty Unie;

b)	operativní spolupráce týkající se sítě týmů CSIRT, včetně vzájemné pomoci;

c)	zpravodajské informace o kybernetických hrozbách, včetně informovanosti o aktuální situaci;

d)	ohledně jakéhokoli tématu vyžadujícího technické odborné znalosti CERT-EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.

5. CERT-EU se v rámci své působnosti zapojuje do strukturované spolupráce s ENISA v oblasti budování kapacit, operativní spolupráce a dlouhodobých strategických analýz kybernetických hrozeb v souladu s nařízením (EU) 2019/881. CERT-EU může spolupracovat a vyměňovat si informace s Evropským centrem Europolu pro boj proti kyberkriminalitě.

6. CERT-EU může poskytovat tyto služby, které nejsou popsány v jejím katalogu služeb (dále jen „zpoplatněné služby“):

služby, které podporují kybernetickou bezpečnost prostředí IKT subjektů Unie, jiné než služby uvedené v odstavci 3, na základě smluv o poskytování služeb a s výhradou dostupných zdrojů, zejména širokospektrální monitorování sítě, včetně nepřetržitého monitorování v první linii v případě vysoce rizikových kybernetických hrozeb;

b)	služby, které podporují operace nebo projekty subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, jiné než služby na ochranu jejich prostředí IKT, na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB;

c)	na požádání proaktivní skenování sítí a informačních systémů dotčeného subjektu Unie s cílem odhalit zranitelnosti s potenciálním významným dopadem;

d)	služby, které podporují bezpečnost prostředí IKT jiných organizací než subjektů Unie, které úzce spolupracují se subjekty Unie například tak, že jim byly uloženy úkoly nebo povinnosti podle práva Unie, a to na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB.

S ohledem na první pododstavec písm. d) může CERT-EU ve výjimečných případech s předchozím souhlasem výboru IICB uzavřít smlouvy o poskytování služeb s jinými subjekty než se subjekty Unie.

7. CERT-EU organizuje, a může se účastnit cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo doporučovat účast na stávajících cvičeních, a to případně v úzké spolupráci s ENISA, za účelem testování úrovně kybernetické bezpečnosti subjektů Unie.

8. CERT-EU může poskytovat pomoc subjektům Unie v souvislosti s incidenty v sítích a informačních systémech nakládajících s utajovanými informacemi EU, pokud o to dotyčné subjekty Unie výslovně požádají, v souladu s jejich příslušnými postupy. Poskytnutím pomoci CERT-EU podle tohoto odstavce nejsou dotčena platná pravidla týkající se ochrany utajovaných informací.

9. CERT-EU informuje subjekty Unie o svých postupech a procesech pro řešení incidentů.

10. CERT-EU poskytne s vysokou úrovní důvěrnosti a spolehlivosti prostřednictvím vhodných mechanismů spolupráce a oznamování relevantní a anonymizované informace o závažných incidentech a o způsobu, jakým byly řešeny. Tyto informace se zahrnou do zprávy uvedené v čl. 10 odst. 14.

11. CERT-EU ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů podpoří dotčené subjekty Unie při řešení incidentů, v jejichž důsledku došlo k porušení ochrany osobních údajů, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly tohoto inspektora podle nařízení (EU) 2018/1725.

12. CERT-EU může v případě, že jej o to výslovně požádají odborné sekce subjektů Unie, poskytovat technické poradenství nebo informace týkající se příslušné oblasti.

Článek 22

Koordinace a spolupráce v rámci reakce na incidenty

1. CERT-EU, která působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty, usnadňuje výměnu informací o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech mezi:

a)	subjekty Unie;

b)	protějšky uvedenými v článcích 17 a 18.

2. CERT-EU, případně v úzké spolupráci s ENISA, usnadňuje koordinaci reakcí subjektů Unie na incidenty, včetně:

a)	přispívání k jednotné vnější komunikaci;

b)	vzájemné podpory, jako je sdílení informací relevantních pro subjekty Unie nebo poskytování pomoci, je-li to relevantní, přímo na místě;

c)	optimálního využití operativních zdrojů;

d)	koordinace s dalšími mechanismy reakce na krizové situace na úrovni Unie.

3. CERT-EU v úzké spolupráci s ENISA podporuje subjekty Unie v oblasti situačního povědomí o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech, jakož i ve sdílení relevantního vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

4. Výbor IICB do 8. ledna 2025 přijme na základě návrhu CERT-EU pokyny nebo doporučení pro koordinaci reakcí na incidenty a pro spolupráci při významných incidentech. Pokud existuje podezření, že incident má povahu trestného činu, poskytne CERT-EU bez zbytečného odkladu poradenství k tomu, jak oznámit tento incident donucovacím orgánům.

5. Na základě konkrétní žádosti členského státu a se souhlasem dotčených subjektů Unie může CERT-EU vyzvat odborníky ze seznamu uvedeného v čl. 23 odst. 4, aby přispěli k reakci na závažný incident, který má v daném členském státě dopad, nebo na rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. g) směrnice (EU) 2022/2555. Zvláštní pravidla pro přístup k technickým odborníkům ze subjektů Unie a jejich využívání schvaluje výbor IICB na základě návrhu CERT-EU.

Článek 23

Řešení závažných incidentů

1. S cílem podpořit koordinované řešení závažných incidentů na operační úrovni, které mají dopad na subjekty Unie, a přispět k pravidelné výměně relevantních informací mezi subjekty Unie a s členskými státy vypracuje výbor IICB v úzké spolupráci se CERT-EU a ENISA plán řešení kybernetické krize na základě činností uvedených v čl. 22 odst. 2. Plán řešení kybernetické krize obsahuje alespoň tyto prvky:

a)	postupy týkající se koordinace a toku informací mezi subjekty Unie za účelem řešení závažných incidentů na operační úrovni;

b)	společné standardní operační postupy (SOP);

c)	společné názvosloví pro závažnost závažných incidentů a spouštěcí body krize;

d)	pravidelná cvičení;

e)	zabezpečené komunikační kanály, jež mají být používány.

2. Na základě plánu řešení kybernetické krize vypracovaného podle odstavce 1 tohoto článku, a aniž je dotčen čl. 16 odst. 2 první pododstavec směrnice (EU) 2022/2555, je zástupce Komise ve výboru IICB kontaktním místem pro sdílení příslušných informací týkajících se závažných incidentů se sítí EU-CyCLONe.

3. CERT-CE koordinuje subjekty Unie při řešení závažných incidentů. Vede seznam dostupných technických odborných znalostí, které by v případě závažných incidentů byly potřebné pro reakci, a pomáhá výboru IICB při koordinaci plánů subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí v případě závažných incidentů uvedených v čl. 9 odst. 2.

4. Subjekty Unie přispívají k seznamu technických odborných znalostí tím, že poskytují každoročně aktualizovaný seznam odborníků, kteří jsou k dispozici v rámci jejich příslušných organizací, s podrobným uvedením jejich konkrétních technických dovedností.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Přezkum

1. Výbor IICB za pomoci CERT-EU podá do 8. ledna 2025 a poté každoročně Komisi zprávu o provádění tohoto nařízení. Výbor IICB může Komisi doporučit, aby toto nařízení přezkoumala.

2. Komise posoudí provádění tohoto nařízení a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení a o zkušenostech získaných na strategické a operativní úrovni do 8. ledna 2027 a poté každé dva roky.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce zahrnuje přezkum možnosti zřízení CERT-EU jako úřadu Unie podle čl. 16 odst. 1.

3. Komise vyhodnotí fungování tohoto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do 8. ledna 2029. Komise rovněž vyhodnotí, zda je vhodné zahrnout do oblasti působnosti tohoto nařízení sítě a informační systémy, které nakládají s utajovanými informacemi EU, a to s přihlédnutím k dalším legislativním aktům Unie, které se na tyto systémy vztahují. V případě potřeby se ke zprávě připojí legislativní návrh.

whereas

keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

Cyber Resilience Act 2023/2841 CS