keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS
BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf
- 1 Článek 8 Opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik
- 1 Článek 23 Řešení závažných incidentů
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA II
OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ VYSOKÉ SPOLEČNÉ ÚROVNĚ KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI
KAPITOLA III
INTERINSTITUCIONÁLNÍ VÝBOR PRO KYBERNETICKOU BEZPEČNOST
KAPITOLA IV
CERT-EU
KAPITOLA V
POVINNOSTI V OBLASTI SPOLUPRÁCE A OZNAMOVACÍ POVINNOSTI
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
- unie 15
- bezpečnosti 13
- kybernetické 13
- incidentů 12
- řešení 9
- opatření 9
- závažných 8
- kybernetických 7
- rizik 7
- včetně 7
- bezpečnostních 6
- v oblasti 6
- subjekty 6
- služeb 5
- mezi 5
- jejich 5
- informací 5
- odst 4
- uvedených 4
- k řízení 4
- při 4
- operační 4
- krize 4
- bezpečnost 4
- které 4
- systémů 4
- alespoň 3
- a jejich 3
- sítí 3
- subjektu 3
- v čl 3
- subjekty 3
- iicb 3
- technických 3
- systému 3
- tohoto 3
- politiky 3
- provádění 3
- v rámci 3
- vývoj 3
- společné 3
- cert-eu 3
- jako 3
- úrovně 3
- řízení 3
- případné 2
- článku 2
- odborné 2
- přípravy 2
- zranitelnosti 2
Článek 8
Opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik
1. Každý subjekt Unie pod dohledem své nejvyšší úrovně vedení bezodkladně a nejpozději do 8. září 2025 přijme odpovídající a přiměřená technická, operační a organizační opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zjištěných v rámci a k prevenci dopadů incidentů nebo jejich minimalizaci. S ohledem na nejnovější technologický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy zajistí tato opatření k řízení rizik takovou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celém prostředí IKT, která je úměrná hrozícím kybernetickým bezpečnostním rizikům. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření se náležitě zohlední míra expozice subjektu Unie kybernetickým bezpečnostním rizikům, jeho velikost, pravděpodobnost výskytu incidentů a jejich závažnost, včetně jejich společenského, hospodářského a interinstitucionálního dopadu.
2. Subjekty Unie se při provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zaměřují alespoň na tyto oblasti:
a) | politiku kybernetické bezpečnosti, včetně opatření potřebných k dosažení cílů a priorit uvedených v čl. 6 odst. 3 tohoto článku; |
b) | politiku analýzy kybernetických bezpečnostních rizik a politiku bezpečnosti informačních systémů; |
c) | cíle politiky týkající se využívání služeb cloud computingu; |
d) | případně audit kybernetické bezpečnosti, který může zahrnovat posouzení kybernetických bezpečnostních rizik, zranitelností a kybernetických hrozeb a pravidelné penetrační testování prováděné důvěryhodným soukromým poskytovatelem; |
e) | provádění doporučení vyplývajících z auditů kybernetické bezpečnosti uvedených v písmenu d) prostřednictvím aktualizace systému a politiky kybernetické bezpečnosti; |
f) | organizaci systému kybernetické bezpečnosti, včetně vymezení úloh a odpovědnosti; |
g) | správu aktiv, včetně seznamu aktiv v oblasti IKT a mapování sítí IKT; |
h) | bezpečnost lidských zdrojů a kontrolu přístupu; |
i) | bezpečnost operací; |
j) | bezpečnost komunikací; |
k) | akvizici, vývoj a údržbu systému, včetně politiky zveřejňování informací o zranitelností a jejich řešení; |
l) | případné politiky v oblasti transparentnosti zdrojového kódu; |
m) | bezpečnost dodavatelského řetězce včetně aspektů souvisejících s bezpečností, které se týkají vztahů mezi každým subjektem Unie a jeho přímými dodavateli nebo poskytovateli služeb; |
n) | řešení incidentů a spolupráci se CERT-EU, jako je zajištění bezpečnostního monitorování a vedení protokolů bezpečnosti; |
o) | řízení kontinuity provozu, jako je správa zálohování a obnova provozu po havárii, a krizové řízení a |
p) | podporu a rozvoj vzdělávání, dovedností, zvyšování povědomí, cvičebních programů a programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti. |
Pro účely prvního pododstavce písm. m) subjekty Unie zohlední zranitelnosti specifické pro každého přímého dodavatele a poskytovatele služeb a celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti svých dodavatelů a poskytovatelů služeb, včetně jejich postupů bezpečného vývoje.
3. Subjekty Unie přijmou alespoň tato konkrétní opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik:
a) | technická opatření umožňující a podporující práci z domova; |
b) | konkrétní kroky pro přechod k zásadám nulové důvěry; |
c) | používání vícefaktorového ověřování jako normy u sítí a informačních systémů; |
d) | používání kryptografie a šifrování, a zejména šifrování mezi koncovými body, a bezpečného digitálního podpis |
e) | případné zavedení zabezpečené hlasové, obrazové a textové komunikace a zabezpečených systémů tísňové komunikace v rámci subjektu Unie; |
f) | proaktivní opatření pro odhalování a odstraňování malwaru a špionážního softwaru; |
g) | zabezpečení softwarového dodavatelského řetězce prostřednictvím kritérií pro bezpečný vývoj a hodnocení softwaru; |
h) | vytvoření a zavedení programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti odpovídajících úkolům a předpokládaným schopnostem nejvyšší úrovně vedení a zaměstnanců subjektu Unie pověřených zajištěním účinného provádění tohoto nařízení; |
i) | pravidelné školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti; |
j) | v příslušných případech účast na analýzách rizik vzájemného propojení mezi subjekty Unie; |
k) | posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem usnadnit dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti prostřednictvím:
|
Článek 23
Řešení závažných incidentů
1. S cílem podpořit koordinované řešení závažných incidentů na operační úrovni, které mají dopad na subjekty Unie, a přispět k pravidelné výměně relevantních informací mezi subjekty Unie a s členskými státy vypracuje výbor IICB v úzké spolupráci se CERT-EU a ENISA plán řešení kybernetické krize na základě činností uvedených v čl. 22 odst. 2. Plán řešení kybernetické krize obsahuje alespoň tyto prvky:
a) | postupy týkající se koordinace a toku informací mezi subjekty Unie za účelem řešení závažných incidentů na operační úrovni; |
b) | společné standardní operační postupy (SOP); |
c) | společné názvosloví pro závažnost závažných incidentů a spouštěcí body krize; |
d) | pravidelná cvičení; |
e) | zabezpečené komunikační kanály, jež mají být používány. |
2. Na základě plánu řešení kybernetické krize vypracovaného podle odstavce 1 tohoto článku, a aniž je dotčen čl. 16 odst. 2 první pododstavec směrnice (EU) 2022/2555, je zástupce Komise ve výboru IICB kontaktním místem pro sdílení příslušných informací týkajících se závažných incidentů se sítí EU-CyCLONe.
3. CERT-CE koordinuje subjekty Unie při řešení závažných incidentů. Vede seznam dostupných technických odborných znalostí, které by v případě závažných incidentů byly potřebné pro reakci, a pomáhá výboru IICB při koordinaci plánů subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí v případě závažných incidentů uvedených v čl. 9 odst. 2.
4. Subjekty Unie přispívají k seznamu technických odborných znalostí tím, že poskytují každoročně aktualizovaný seznam odborníků, kteří jsou k dispozici v rámci jejich příslušných organizací, s podrobným uvedením jejich konkrétních technických dovedností.
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
whereas