search

keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

 BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2023/2841 CS cercato: 'zranitelnosti' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index zranitelnosti:


whereas zranitelnosti:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 703

 

Článek 8

Opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik

1.   Každý subjekt Unie pod dohledem své nejvyšší úrovně vedení bezodkladně a nejpozději do 8. září 2025 přijme odpovídající a přiměřená technická, operační a organizační opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zjištěných v rámci a k prevenci dopadů incidentů nebo jejich minimalizaci. S ohledem na nejnovější technologický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy zajistí tato opatření k řízení rizik takovou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celém prostředí IKT, která je úměrná hrozícím kybernetickým bezpečnostním rizikům. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření se náležitě zohlední míra expozice subjektu Unie kybernetickým bezpečnostním rizikům, jeho velikost, pravděpodobnost výskytu incidentů a jejich závažnost, včetně jejich společenského, hospodářského a interinstitucionálního dopadu.

2.   Subjekty Unie se při provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zaměřují alespoň na tyto oblasti:

a)

politiku kybernetické bezpečnosti, včetně opatření potřebných k dosažení cílů a priorit uvedených v čl. 6 odst. 3 tohoto článku;

b)

politiku analýzy kybernetických bezpečnostních rizik a politiku bezpečnosti informačních systémů;

c)

cíle politiky týkající se využívání služeb cloud computingu;

d)

případně audit kybernetické bezpečnosti, který může zahrnovat posouzení kybernetických bezpečnostních rizik, zranitelností a kybernetických hrozeb a pravidelné penetrační testování prováděné důvěryhodným soukromým poskytovatelem;

e)

provádění doporučení vyplývajících z auditů kybernetické bezpečnosti uvedených v písmenu d) prostřednictvím aktualizace systému a politiky kybernetické bezpečnosti;

f)

organizaci systému kybernetické bezpečnosti, včetně vymezení úloh a odpovědnosti;

g)

správu aktiv, včetně seznamu aktiv v oblasti IKT a mapování sítí IKT;

h)

bezpečnost lidských zdrojů a kontrolu přístupu;

i)

bezpečnost operací;

j)

bezpečnost komunikací;

k)

akvizici, vývoj a údržbu systému, včetně politiky zveřejňování informací o zranitelností a jejich řešení;

l)

případné politiky v oblasti transparentnosti zdrojového kódu;

m)

bezpečnost dodavatelského řetězce včetně aspektů souvisejících s bezpečností, které se týkají vztahů mezi každým subjektem Unie a jeho přímými dodavateli nebo poskytovateli služeb;

n)

řešení incidentů a spolupráci se CERT-EU, jako je zajištění bezpečnostního monitorování a vedení protokolů bezpečnosti;

o)

řízení kontinuity provozu, jako je správa zálohování a obnova provozu po havárii, a krizové řízení a

p)

podporu a rozvoj vzdělávání, dovedností, zvyšování povědomí, cvičebních programů a programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Pro účely prvního pododstavce písm. m) subjekty Unie zohlední zranitelnosti specifické pro každého přímého dodavatele a poskytovatele služeb a celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti svých dodavatelů a poskytovatelů služeb, včetně jejich postupů bezpečného vývoje.

3.   Subjekty Unie přijmou alespoň tato konkrétní opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik:

a)

technická opatření umožňující a podporující práci z domova;

b)

konkrétní kroky pro přechod k zásadám nulové důvěry;

c)

používání vícefaktorového ověřování jako normy u sítí a informačních systémů;

d)

používání kryptografie a šifrování, a zejména šifrování mezi koncovými body, a bezpečného digitálního podpis

e)

případné zavedení zabezpečené hlasové, obrazové a textové komunikace a zabezpečených systémů tísňové komunikace v rámci subjektu Unie;

f)

proaktivní opatření pro odhalování a odstraňování malwaru a špionážního softwaru;

g)

zabezpečení softwarového dodavatelského řetězce prostřednictvím kritérií pro bezpečný vývoj a hodnocení softwaru;

h)

vytvoření a zavedení programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti odpovídajících úkolům a předpokládaným schopnostem nejvyšší úrovně vedení a zaměstnanců subjektu Unie pověřených zajištěním účinného provádění tohoto nařízení;

i)

pravidelné školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti;

j)

v příslušných případech účast na analýzách rizik vzájemného propojení mezi subjekty Unie;

k)

posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem usnadnit dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti prostřednictvím:

i)

odstranění smluvních překážek, které omezují sdílení informací ohledně incidentů, zranitelností a kybernetických hrozeb obdržených od poskytovatelů služeb IKT se CERT-EU,

ii)

smluvní povinnosti hlásit incidenty, zranitelnosti a kybernetické hrozby a disponovat vhodnými mechanismy reakce na incidenty a jejich monitorování.

Článek 13

Poslání a úkoly CERT-EU

1.   Posláním CERT-EU je přispívat k bezpečnosti neutajovaného IKT prostředí všech subjektů Unie, a to tak, že jim poskytuje poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti, pomáhá jim předcházet incidentům, odhalovat incidenty, řešit incidenty, zmírňovat incidenty, reagovat na incidenty a zotavovat se z incidentů a působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty.

2.   CERT-EU shromažďuje, spravuje, analyzuje a sdílí se subjekty Unie informace o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a incidentech týkajících se infrastruktury IKT pro neutajované informace. Koordinuje reakce na incidenty na interinstitucionální úrovni a na úrovni jednotlivých subjektů Unie, a to i poskytováním specializované operativní pomoci či koordinací jejího poskytování.

3.   CERT-EU vykonává pro subjekty Unie tyto úkoly:

a)

podporuje je při provádění tohoto nařízení a přispívá ke koordinaci provádění tohoto nařízení prostřednictvím opatření uvedených v čl. 14 odst. 1 nebo prostřednictvím ad hoc zpráv vyžádaných výborem IICB;

b)

nabízí standardní služby týmu CSIRT všem subjektům Unie prostřednictvím souboru služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti popsaných v jeho katalogu služeb (dále jen „základní služby“);

c)

udržuje vzájemnou a partnerskou síť pro podporu služeb popsaných v článcích 17 a 18;

d)

upozorňuje výbor IICB na jakýkoli problém týkající se provádění tohoto nařízení a provádění pokynů, doporučení a výzev k přijetí opatření;

e)

na základě informací uvedených v odstavci 2 přispívá v úzké spolupráci s ENISA k informovanosti Unie o aktuální kybernetické situaci;

f)

koordinuje řízení závažných incidentů;

g)

jedná jako specializovaný koordinátor subjektů Unie pro účely koordinovaného zpřístupňování informací o zranitelností podle čl. 12 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555;

h)

na žádost subjektu Unie poskytuje proaktivní a nerušivé skenování veřejně přístupných sítí a informačních systémů daného subjektu Unie.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. e) se v případě potřeby sdílejí s výborem IICB, sítí týmů CSIRT a Střediskem Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN), a to při dodržování patřičných podmínek zachování důvěrnosti.

4.   CERT-EU může v souladu s článkem 17 nebo případně 18 spolupracovat s příslušnými komunitami v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii a jejích členských státech, mimo jiné v těchto oblastech:

a)

připravenost, koordinace při řešení incidentů, výměna informací a reakce na krize na technické úrovni v případech souvisejících se subjekty Unie;

b)

operativní spolupráce týkající se sítě týmů CSIRT, včetně vzájemné pomoci;

c)

zpravodajské informace o kybernetických hrozbách, včetně informovanosti o aktuální situaci;

d)

ohledně jakéhokoli tématu vyžadujícího technické odborné znalosti CERT-EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.

5.   CERT-EU se v rámci své působnosti zapojuje do strukturované spolupráce s ENISA v oblasti budování kapacit, operativní spolupráce a dlouhodobých strategických analýz kybernetických hrozeb v souladu s nařízením (EU) 2019/881. CERT-EU může spolupracovat a vyměňovat si informace s Evropským centrem Europolu pro boj proti kyberkriminalitě.

6.   CERT-EU může poskytovat tyto služby, které nejsou popsány v jejím katalogu služeb (dále jen „zpoplatněné služby“):

a)

služby, které podporují kybernetickou bezpečnost prostředí IKT subjektů Unie, jiné než služby uvedené v odstavci 3, na základě smluv o poskytování služeb a s výhradou dostupných zdrojů, zejména širokospektrální monitorování sítě, včetně nepřetržitého monitorování v první linii v případě vysoce rizikových kybernetických hrozeb;

b)

služby, které podporují operace nebo projekty subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, jiné než služby na ochranu jejich prostředí IKT, na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB;

c)

na požádání proaktivní skenování sítí a informačních systémů dotčeného subjektu Unie s cílem odhalit zranitelnosti s potenciálním významným dopadem;

d)

služby, které podporují bezpečnost prostředí IKT jiných organizací než subjektů Unie, které úzce spolupracují se subjekty Unie například tak, že jim byly uloženy úkoly nebo povinnosti podle práva Unie, a to na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB.

S ohledem na první pododstavec písm. d) může CERT-EU ve výjimečných případech s předchozím souhlasem výboru IICB uzavřít smlouvy o poskytování služeb s jinými subjekty než se subjekty Unie.

7.   CERT-EU organizuje, a může se účastnit cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo doporučovat účast na stávajících cvičeních, a to případně v úzké spolupráci s ENISA, za účelem testování úrovně kybernetické bezpečnosti subjektů Unie.

8.   CERT-EU může poskytovat pomoc subjektům Unie v souvislosti s incidenty v sítích a informačních systémech nakládajících s utajovanými informacemi EU, pokud o to dotyčné subjekty Unie výslovně požádají, v souladu s jejich příslušnými postupy. Poskytnutím pomoci CERT-EU podle tohoto odstavce nejsou dotčena platná pravidla týkající se ochrany utajovaných informací.

9.   CERT-EU informuje subjekty Unie o svých postupech a procesech pro řešení incidentů.

10.   CERT-EU poskytne s vysokou úrovní důvěrnosti a spolehlivosti prostřednictvím vhodných mechanismů spolupráce a oznamování relevantní a anonymizované informace o závažných incidentech a o způsobu, jakým byly řešeny. Tyto informace se zahrnou do zprávy uvedené v čl. 10 odst. 14.

11.   CERT-EU ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů podpoří dotčené subjekty Unie při řešení incidentů, v jejichž důsledku došlo k porušení ochrany osobních údajů, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly tohoto inspektora podle nařízení (EU) 2018/1725.

12.   CERT-EU může v případě, že jej o to výslovně požádají odborné sekce subjektů Unie, poskytovat technické poradenství nebo informace týkající se příslušné oblasti.

Článek 20

Ujednání o sdílení informací o kybernetické bezpečnosti

1.   Subjekty Unie mohou dobrovolně oznamovat CERT-EU incidenty, kybernetické hrozby, významné události a zranitelnosti, které se jich týkají, a poskytovat o nich informace. CERT-EU zajistí, aby v zájmu usnadnění sdílení informací se subjekty Unie byly k dispozici účinné komunikační prostředky s vysokou úrovní sledovatelnosti, důvěrnosti a spolehlivosti. Při zpracování oznámení může CERT-EU upřednostnit zpracování povinných oznámení před dobrovolnými oznámeními. Aniž je dotčen článek 12, při dobrovolném oznámení nemohou být oznamujícímu subjektu Unie uloženy žádné další povinnosti než ty, které by mu byly uloženy, kdyby toto oznámení neučinil.

2.   K plnění svého poslání a úkolů svěřených podle článku 13 může CERT-EU požádat subjekty Unie o poskytnutí informací z příslušných soupisů jejich systémů IKT, včetně informací o kybernetických hrozbách, významných událostech, zranitelnostech, indikátorech narušení, varováních při ohrožení kybernetické bezpečnosti a doporučeních týkajících se konfigurace nástrojů kybernetické bezpečnosti určených k odhalování kybernetických incidentů. Dožádaný subjekt Unie bez zbytečného odkladu předá požadované informace a všechny jejich následné aktualizace.

3.   CERT-EU si může se subjekty Unie vyměňovat informace týkající se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost subjektu Unie, jehož se incident týká, pouze se souhlasem tohoto subjektu. Pokud subjekt Unie odmítne udělit svůj souhlas, poskytne CERT-EU důvody svého rozhodnutí.

4.   Subjekty Unie na požádání sdílejí s Evropským parlamentem a Radou informace o dokončení plánů kybernetické bezpečnosti.

5.   Výbor IICB nebo případně CERT-EU na požádání sdílí s Evropským parlamentem a Radou pokyny, doporučení a výzvy k přijetí opatření.

6.   Povinnosti související se sdílením informací stanovené v tomto článku se nevztahují na:

a)

utajované informace EU;

b)

informace, jejichž další šíření bylo vyloučeno viditelným označením, pokud jejich sdílení se CERT-EU nebylo výslovně povoleno..

whereas
keyboard_arrow_down