Digital Governance Act 2022/0868 CS

2. Toto nařízení neukládá subjektům veřejného sektoru povinnost povolit opakované použití dat ani nezbavuje subjekty veřejného sektoru jejich povinnosti zachovávat důvěrnost na základě unijních nebo vnitrostátních právních předpisů.

Tímto nařízením nejsou dotčeny:

a)	zvláštní ustanovení unijních nebo vnitrostátních právních předpisů týkající se přístupu k určitým kategoriím dat či jejich opakovaného použití, zejména pokud jde o udělování přístupu k úředním dokumentům a jejich zveřejňování; a

b)	povinnosti subjektů veřejného sektoru podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů umožnit opakované použití dat, ani požadavky související se zpracováním neosobních údajů.

Pokud odvětvové unijní nebo vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aby subjekty veřejného sektoru, poskytovatelé služeb zprostředkování dat nebo uznané organizace pro datový altruismus splňovaly zvláštní dodatečné technické, administrativní či organizační požadavky, a to i prostřednictvím režimu udělování oprávnění či certifikace, použijí se i tato ustanovení zmíněných odvětvových unijních nebo vnitrostátních právních předpisů. Jakékoli další požadavky musí být nediskriminační, přiměřené a objektivně odůvodněné.

3. Na veškeré osobní údaje zpracovávané v souvislosti s tímto nařízením se vztahují unijní a vnitrostátní právní předpisy o ochraně osobních údajů. Tímto nařízením nejsou dotčena zejména nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnice 2002/58/ES a (EU) 2016/680, a to i ve vztahu k pravomocem a kompetencím dozorových úřadů. V případě rozporu mezi tímto nařízením a unijními právními předpisy o ochraně osobních údajů a vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s těmito právními předpisy Unie by se měly použít unijní a vnitrostátní právní předpisy o ochraně osobních údajů. Toto nařízení nevytváří právní základ pro zpracování osobních údajů a ani jím nejsou dotčeny povinnosti a práva stanovené v nařízení (EU) 2016/679 nebo (EU) 2018/1725 nebo ve směrnicích 2002/58/ES nebo (EU) 2016/680.

4. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

5. Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o činnosti týkající se veřejné bezpečnosti, obrany a národní bezpečnosti.

Článek 7

Příslušné orgány

1. Pro účely plnění úkolů uvedených v tomto článku určí každý členský stát jeden či více příslušných subjektů, jež mohou být příslušné pro konkrétní odvětví, na podporu subjektů veřejného sektoru, které povolují nebo zamítají přístup za účelem opakovaného použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1. Členské státy mohou buď zřídit jeden nebo více nových příslušných subjektů, nebo se spolehnout na stávající subjekty veřejného sektoru nebo na vnitřní služby subjektů veřejného sektoru, které splňují podmínky stanovené tímto nařízením.

2. Příslušné subjekty mohou být podle unijních či vnitrostátních právních předpisů, které stanoví udělení takového přístupu, pověřeny rovněž udělováním přístupu za účelem opakovaného použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1. Pokud tyto subjekty udělí nebo zamítnou přístup k opakovanému použití, použijí se články 4, 5, 6 a 9.

3. Příslušné subjekty musí mít odpovídající právní, finanční, technické a lidské zdroje, které jsou nezbytné pro plnění úkolů, jimiž byly pověřeny, včetně potřebných technických znalostí, aby mohly dodržovat příslušné unijní nebo vnitrostátní právní předpisy týkající se režimů přístupu u kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1.

4. Pomoc uvedená v odstavci 1, je-li potřebná, zahrnuje:

a)	poskytování technické podpory zajišťováním bezpečného zpracovatelského prostředí pro poskytování přístupu za účelem opakovaného použití dat;

b)	poskytování pokynů a technické podpory ohledně toho, jak nejlépe strukturovat a ukládat data, aby byla snadno přístupná;

poskytování technické podpory pro pseudonymizaci a zajišťování zpracovávání údajů způsobem, který účinně chrání soukromí, důvěrnost, integritu a přístupnost informací obsažných v datech, u nichž je povoleno opakované použití, včetně metod anonymizace, generalizace, suprese a randomizace osobních údajů či jiných nejnovějších metod ochrany soukromí a výmazu důvěrných obchodních informací, včetně obchodních tajemství nebo obsahu chráněného právy duševního vlastnictví;

případně i podporu subjektů veřejného sektoru při poskytování pomoci dalším uživatelům v souvislosti s žádostmi o souhlas s opakovaným použitím od subjektu údajů nebo o svolení k opakovanému použití od držitelů dat v souladu s jejich zvláštními rozhodnutími, včetně ohledně jurisdikce, v nichž se má zpracovávání dat uskutečňovat, a podpory subjektů veřejného sektoru při zavádění technických mechanismů, které umožňují předávání žádostí o souhlas či svolení od dalších uživatelů, je-li to prakticky proveditelné;

e)	poskytování pomoci subjektům veřejného sektoru při posuzování adekvátnosti smluvních závazků učiněných dalším uživatelem dat v souladu s čl. 5 odst. 10.

5. Každý členský stát oznámí Komisi své příslušné subjekty určené podle odstavce 1 do 24. září 2023. Každý členský stát rovněž oznámí Komisi veškeré následné změny těchto subjektů.

Článek 8

Jednotná informační místa

1. Členské státy zajistí, aby veškeré příslušné informace týkající se uplatňování článků 5 a 6 byly k dispozici a byly snadno dostupné prostřednictvím jednotného informačního místa. Členské státy mohou buď zřídit nové informační místo, nebo určit jako jednotné informační místo stávající subjekt nebo strukturu. Jednotné informační místo může být propojeno s odvětvovými, regionálními nebo místními informačními místy. Funkce jednotného informačního místa mohou být automatizovány za předpokladu, že je zajištěna odpovídající podpora ze strany subjektu veřejného sektoru.

2. Jednotné informační místo je příslušné k přijímání dotazů nebo žádostí o opakované použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1 a předává je automatizovanými prostředky, je-li to možné a vhodné, příslušným subjektům veřejného sektoru, nebo případně příslušným subjektům uvedeným v čl. 7 odst. 1. Jednotné informační místo elektronickými prostředky zpřístupní inventární seznam, který umožňuje vyhledávání, obsahující všechny dostupné zdroje dat, případně včetně zdrojů, jež jsou dostupné na odvětvových, regionálních nebo místních informačních místech s příslušnými informacemi, které popisují dostupná data, včetně alespoň formátu a velikosti dat a podmínek jejich opakovaného použití.

3. Jednotné informační místo může zřídit samostatný, zjednodušený a řádně zdokumentovaný informační kanál pro malé a střední podniky a začínající podniky, který by řešil jejich potřeby a kapacity v souvislosti s žádostmi o opakované použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1.

4. Komise zřídí jednotné evropské přístupové místo, které nabídne elektronický rejstřík dat dostupných na vnitrostátních jednotných informačních místech, který umožňuje vyhledávání, a další informace o tom, jak požádat o data prostřednictvím těchto vnitrostátních jednotných informačních míst.

Článek 12

Podmínky pro poskytování služeb zprostředkování dat

Poskytování služeb zprostředkování dat uvedených v článku 10 podléhá těmto podmínkám:

a)	poskytovatel služeb zprostředkování dat nesmí použít data, pro něž poskytuje služby zprostředkování dat, k jiným účelům než umožnění uživatelům dat nakládat s nimi a poskytuje služby zprostředkování dat prostřednictvím samostatné právnické osoby;

b)	obchodní podmínky poskytování služeb zprostředkování dat držiteli nebo uživateli dat, včetně stanovení cen, nesmějí být podmíněny tím, zda a, pokud ano, do jaké míry držitel nebo uživatel dat využívá jiné služby od stejného poskytovatele služeb zprostředkování dat nebo s ním spojeného subjektu;

data získaná v souvislosti s jakoukoli činností fyzické nebo právnické osoby za účelem poskytování služby zprostředkování dat, včetně údajů o datu a čase a geolokačních údajů, doby trvání činnosti a kontaktů s jinými fyzickými či právnickými osobami, které navázala osoba využívající službu zprostředkování dat, lze použít pouze k rozvoji takovéto služby zprostředkování dat, což může zahrnovat také využití údajů k odhalování podvodu či pro účely kybernetické bezpečnosti, přičemž získaná data se na žádost zpřístupní držitelům dat;

poskytovatel služeb zprostředkování dat usnadňuje výměnu dat ve formátu, v němž je obdrží od subjektu údajů nebo držitele dat, převádí data do konkrétních formátů pouze za účelem zvýšení interoperability v rámci odvětví a mezi odvětvími, nebo pokud to požaduje uživatel dat či pokud to stanoví právní předpisy Unie, nebo za účelem harmonizace s mezinárodními či evropskými datovými standardy a nabízí subjektům údajů nebo držitelům dat možnost výjimky, pokud jde o tyto převody, není-li převod nařízen právem Unie;

služby zprostředkování dat mohou zahrnovat nabízení dalších specifických nástrojů a služeb držitelům dat či subjektům údajů za konkrétním účelem usnadnění výměny dat, jako je dočasné uchovávání, kurátorství, konverze, anonymizace či pseudonymizace, přičemž tyto nástroje se použijí pouze na výslovnou žádost nebo se souhlasem držitele dat nebo subjektu údajů a nástroje třetích stran nabízené v této souvislosti nepoužijí data pro jiné účely;

f)	poskytovatel služeb zprostředkování dat zajistí, aby postup přístupu k jeho službě byl spravedlivý, transparentní a nediskriminační jak pro subjekty údajů, tak pro držitele i uživatele dat, a to včetně cen a podmínek poskytování služby;

g)	poskytovatel služeb zprostředkování dat má zavedeny postupy, které zabraňují podvodným či nekalým praktikám ve vztahu ke stranám, které žádají o přístup prostřednictvím jeho služeb zprostředkování dat;

pro případ platební neschopnosti má poskytovatel služeb zprostředkování dat zajištěnu přiměřenou kontinuitu poskytování služeb zprostředkování dat a u služeb zprostředkování dat, které zajišťují uchovávání dat, zavede mechanismy, jež držitelům dat a uživatelům dat umožňují získat přístup k jejich údajům, převádět tyto údaje nebo je získat zpět, pokud takové poskytování služeb zprostředkování dat mezi subjekty údajů a uživateli dat umožňují subjektům údajů vykonávat jejich práva;

i)	poskytovatel služeb zprostředkování dat přijme vhodná opatření k zajištění interoperability s jinými službami zprostředkování dat, mimo jiné prostřednictvím běžně používaných otevřených standardů v odvětví, v němž tento poskytovatel služeb zprostředkování dat působí;

j)	poskytovatel služeb zprostředkování dat zavede náležitá technická, právní a organizační opatření, aby zabránil předání neosobních údajů nebo přístupu k těmto údajům, jež jsou podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů příslušného členského státu protiprávní;

k)	poskytovatel služeb zprostředkování dat bez zbytečného odkladu informuje držitele dat v případě neoprávněného předání, přístupu nebo použití neosobních údajů, které sdílel;

poskytovatel služeb zprostředkování dat přijme nezbytná opatření, která zajistí příslušnou úroveň bezpečnosti uchovávání, zpracování a předávání neosobních údajů, a poskytovatel služeb zprostředkování dat dále zajistí nejvyšší úroveň bezpečnosti uchovávání a předávání informací citlivých z hlediska hospodářské soutěže;

poskytovatel služeb zprostředkování dat nabízející služby subjektům údajů jedná při usnadňování výkonu jejich práv v nejlepším zájmu subjektů údajů, zejména tím, že ve stručné, transparentní, srozumitelné a snadno přístupné formě informuje subjekty údajů a poskytuje jim případně poradenství o zamýšleném použití dat uživateli dat a o standardních podmínkách spojených s takovým použitím předtím, než subjekty údajů udělí souhlas;

pokud poskytovatel služeb zprostředkování dat poskytuje nástroje k získání souhlasu od subjektů údajů nebo svolení ke zpracování dat zpřístupněných držiteli dat, upřesní v příslušných případech jurisdikci třetího státu, v níž mají být data použita, a poskytne subjektům údajů nástroje k udělení a odvolání souhlasu a držitelům dat nástroje pro udělování i zpětvzetí svolení ke zpracování dat;

o)	poskytovatel služeb zprostředkování dat si vede záznam o činnosti zprostředkování dat.

Článek 14

Sledování souladu

1. Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat sledují a kontrolují dodržování požadavků stanovených v této kapitole poskytovateli služeb zprostředkování dat. Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat mohou sledovat a kontrolovat dodržování těchto požadavků poskytovateli služeb zprostředkování dat rovněž na žádost fyzických nebo právnických osob.

2. Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat jsou oprávněny vyžádat si od poskytovatelů služeb zprostředkování dat nebo jejich právních zástupců veškeré informace, které jsou nezbytné k ověření souladu s požadavky stanovenými v této kapitole. Každá žádost o informace musí být přiměřená plnění příslušného úkolu a musí být odůvodněna.

3. Pokud příslušný orgán pro služby zprostředkování dat zjistí, že poskytovatel služeb zprostředkování dat nedodržuje jeden či více požadavků stanovených v této kapitole, sdělí tato zjištění dotyčnému poskytovateli služeb zprostředkování dat a umožní mu, aby se do 30 dnů od obdržení sdělení vyjádřil.

4. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat je oprávněn vyžadovat, aby dotyčný poskytovatel porušování podmínek uvedené v odstavci 3 ukončil buď v přiměřené lhůtě, nebo v případě závažného porušování okamžitě, a přijme vhodná a přiměřená opatření s cílem zajistit soulad. V této souvislosti je příslušný orgán pro služby zprostředkování dat oprávněn případně:

a)	uložit prostřednictvím správních řízení odrazující finanční sankce, které mohou zahrnovat periodické sankce a sankce se zpětným účinkem, zahájit soudní řízení o uložení pokut, nebo obojí;

b)	požadovat odklad zahájení nebo pozastavení poskytování služby zprostředkování dat do doby, než dojde ke změně podmínek požadovaných příslušným orgánem pro služby zprostředkování dat; nebo

c)	požadovat ukončení poskytování služby zprostředkování dat v případě, že závažná nebo opakovaná porušení nebyla napravena navzdory předchozímu oznámení podle odstavce 3.

Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat požádá Komisi, aby poskytovatele služby zprostředkování dat vymazala z rejstříku poskytovatelů služeb zprostředkování dat, jakmile nařídí ukončení poskytování služby zprostředkování dat podle prvního pododstavce písm. c).

Pokud poskytovatel služby zprostředkování dat porušení napraví, tuto skutečnost znovu oznámí příslušnému orgánu pro služby zprostředkování dat. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat o každém novém opakovaném oznámení informuje Komisi.

5. Pokud poskytovatel služeb zprostředkování dat, který není usazen v Unii, nejmenuje právního zástupce nebo jeho právní zástupce na žádost příslušného orgánu pro služby zprostředkování dat neposkytne nezbytné informace, které komplexně prokazují soulad s tímto nařízením, je příslušný orgán pro služby zprostředkování dat oprávněn odložit zahájení poskytování služby zprostředkování dat nebo jej pozastavit, dokud není právní zástupce jmenován nebo nejsou poskytnuty nezbytné informace.

6. Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat neprodleně dotyčnému poskytovateli služeb zprostředkování dat oznámí opatření uložená podle odstavců 4 a 5 a důvody, na nichž se tato opatření zakládají, jakož i nezbytné kroky, které je třeba učinit k nápravě příslušných nedostatků, a stanoví přiměřenou lhůtu nepřesahující 30 dnů, v níž má poskytovatel služeb zprostředkování dat tato opatření provést.

7. Pokud má poskytovatel služeb zprostředkování dat hlavní provozovnu nebo právního zástupce v jednom členském státě, avšak služby poskytuje v jiných členských státech, příslušný orgán pro služby zprostředkování dat členského státu, v němž se nachází hlavní provozovna nebo v němž se nachází jeho právní zástupce, a příslušné orgány pro služby zprostředkování dat těchto jiných členských států spolupracují a poskytují si vzájemně pomoc. Taková pomoc a spolupráce může zahrnovat výměny informací mezi dotčenými příslušnými orgány pro služby zprostředkování dat pro účely jejich úkolů podle tohoto nařízení a odůvodněné žádosti o přijetí opatření uvedených v tomto článku.

Pokud chce příslušný orgán pro služby zprostředkování dat jednoho členského státu požádat o pomoc příslušný orgán pro služby zprostředkování dat jiného členského státu, předloží odůvodněnou žádost. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat poskytne na základě této žádosti odpověď bezodkladně a ve lhůtě přiměřené naléhavosti žádosti.

Veškeré informace vyměňované v souvislosti s pomocí, o kterou bylo požádáno a která byla poskytnuta podle tohoto odstavce, se použijí pouze v souvislosti se záležitostí, v níž bylo o pomoc požádáno.

Článek 24

Sledování souladu

1. Příslušné orgány pro registraci organizací pro datový altruismus sledují a kontrolují dodržování požadavků stanovených v této kapitole uznanými organizacemi pro datový altruismus. Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus může sledovat a kontrolovat dodržování těchto požadavků těmito uznanými organizacemi pro datový altruismus rovněž na žádost fyzických nebo právnických osob.

2. Příslušné orgány pro registraci organizací pro datový altruismus je oprávněn vyžádat si od uznaných organizací pro datový altruismus informace, které jsou nezbytné k ověření dodržování požadavků stanovených v této kapitole. Každá žádost o informace musí být přiměřená plnění příslušného úkolu a musí být odůvodněna.

3. Pokud příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus zjistí, že uznaná organizace pro datový altruismus nedodržuje jeden či více požadavků stanovených v této kapitole, oznámí tato zjištění dotyčné uznané organizaci pro datový altruismus a umožní jí, aby se do 30 dnů od obdržení oznámení vyjádřila.

4. Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus je oprávněn vyžadovat ukončení nedodržování požadavků uvedené v odstavci 3 buď okamžitě, nebo v přiměřené lhůtě, a přijme vhodná a přiměřená opatření s cílem zajistit soulad.

5. Pokud uznaná organizace pro datový altruismus nesplňuje jeden či více požadavků uvedených v této kapitole ani po oznámení příslušným orgánem pro registraci organizací pro datový altruismus podle odstavce 3, tato uznaná organizace pro datový altruismus:

a)	ztrácí právo používat v písemné a ústní komunikaci označení „organizace pro datový altruismus uznaná v Unii“;

b)	je vymazána z příslušného veřejného vnitrostátního rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus a z veřejného rejstříku Unie obsahujícího uznané organizace pro datový altruismus.

Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus zveřejní každé rozhodnutí o odnětí práva používat označení „organizace pro datový altruismus uznaná v Unii“ podle prvního pododstavce písm. a).

6. Pokud má uznaná organizace pro datový altruismus hlavní provozovnu nebo právního zástupce v jednom členském státě, avšak působí v jiných členských státech, příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus členského státu, v němž se nachází hlavní provozovna nebo právní zástupce, a příslušné orgány pro registraci organizací pro datový altruismus těchto jiných členských států spolupracují a poskytují si vzájemně pomoc. Taková pomoc a spolupráce může zahrnovat výměny informací mezi dotčenými příslušnými orgány pro registraci organizací pro datový altruismus pro účely plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, jakož i odůvodněné žádosti o přijetí opatření uvedených v tomto článku.

Pokud chce příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus jednoho členského státu požádat o pomoc příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus jiného členského státu, předloží odůvodněnou žádost. Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus na tuto žádost poskytne odpověď bezodkladně a ve lhůtě přiměřené naléhavosti žádosti.

Článek 27

Právo podat stížnost

1. Fyzické a právnické osoby mají v souvislosti s jakoukoli záležitostí spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení právo podat samostatně nebo případně společně u relevantního příslušného orgánu pro služby zprostředkování dat stížnost na poskytovatele služeb zprostředkování dat nebo u relevantního příslušného orgánu pro registraci organizací pro datový altruismus stížnost na uznanou organizaci pro datový altruismus.

2. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat nebo příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus, u něhož byla stížnost podána, informuje stěžovatele o:

a)	pokroku při řešení stížnosti a o přijatém rozhodnutí; a

b)	účinné soudní ochraně podle článku 28.

Článek 30

Úkoly Evropského sboru pro datové inovace

Evropský sbor pro datové inovace plní tyto úkoly:

a)	poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně rozvíjení ustálené praxe subjektů veřejného sektoru a příslušných subjektů uvedených v čl. 7 odst. 1 při vyřizování žádostí o opakované použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1;

b)	poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně rozvíjení ustálené praxe pro datový altruismus v celé Unii;

poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně rozvíjení ustálené praxe příslušných orgánů pro služby zprostředkování dat a příslušných orgánů pro registraci organizací pro datový altruismus při uplatňování požadavků vztahujících se na poskytovatele služeb zprostředkování dat a uznané organizace pro datový altruismus;

poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně vypracovávání jednotných pokynů, jak nejlépe chránit v souvislosti s tímto nařízením obchodně citlivé údaje neosobní povahy, zejména obchodní tajemství, ale také neosobní údaje, které představují obsah chráněný právy duševního vlastnictví, před protiprávním přístupem, jenž může vést ke krádeži duševního vlastnictví nebo průmyslové špionáži;

e)	poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně vypracovávání jednotných pokynů k požadavkům na kybernetickou bezpečnost pro výměnu a uchovávání dat;

poskytuje poradenství Komisi, zejména s přihlédnutím k podnětům normalizačních organizací, při stanovování priorit meziodvětvových norem, které se mají používat a které jsou vypracovány pro použití dat a meziodvětvové sdílení dat mezi novými společnými evropskými datovými prostory, meziodvětvové srovnání a výměnu osvědčených postupů, pokud jde o odvětvové požadavky na bezpečnost a postupy přístupu, přičemž jsou zohledněny odvětvové činnosti v oblasti normalizace, zejména při objasňování a rozlišování toho, které normy a postupy jsou meziodvětvové a které jsou odvětvové;

je Komisi nápomocen, zejména s přihlédnutím k podnětům normalizačních organizací, při řešení roztříštěnosti vnitřního trhu a ekonomiky založené na datech na vnitřním trhu prostřednictvím zvyšování přeshraniční a meziodvětvové interoperability dat a služeb sdílení dat mezi jednotlivými odvětvími a oblastmi, a to v návaznosti na stávající evropské, mezinárodní nebo vnitrostátní normy, mimo jiné s cílem podpořit vytváření společných evropských datových prostorů;

navrhuje pokyny pro společné evropské datové prostory, a sice pro účelově či odvětvově specifické nebo meziodvětvové interoperabilní rámce společných norem a postupů pro sdílení nebo společné zpracování dat, mimo jiné pro vývoj nových produktů a služeb, vědecký výzkum nebo iniciativy občanské společnosti; tyto společné normy a postupy zohledňují stávající normy, jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže a zajišťují nediskriminační přístup pro všechny účastníky za účelem usnadnění sdílení údajů v Unii a využití potenciálu stávajících a budoucích datových prostorů; a zaměřuje se mimo jiné na:

meziodvětvové normy, které se mají používat a které jsou vypracovány pro použití dat a meziodvětvové sdílení dat, meziodvětvové srovnání a výměnu osvědčených postupů, pokud jde o odvětvové požadavky na bezpečnost, a postupy přístupu, přičemž jsou zohledněny odvětvové činnosti v oblasti normalizace, zejména při objasňování a rozlišování toho, které normy a postupy jsou meziodvětvové a které jsou odvětvové;

ii)	požadavky týkající se boje proti překážkám vstupu na trh a zabránění efektu závislosti na jednom poskytovateli za účelem zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a interoperability;

iii)	odpovídající ochranu pro oprávněné předávání údajů do třetích zemí, včetně záruk proti jakémukoli předání, jež je podle práva Unie zakázáno;

iv)	přiměřené a nediskriminační zastoupení příslušných zúčastněných stran při správě společných evropských datových prostorů;

v)	dodržování požadavků na kybernetickou bezpečnost v souladu s právem Unie;

i)	usnadňuje spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o stanovení harmonizovaných podmínek umožňujících opakované použití kategorií údajů uvedených v čl. 3 odst. 1 v držení subjektů veřejného sektoru na celém vnitřním trhu;

usnadňuje spolupráci mezi příslušnými orgány pro služby zprostředkování dat a příslušnými orgány pro registraci organizací pro datový altruismus prostřednictvím budování kapacit a výměny informací, zejména stanovením metod účinné výměny informací týkajících se postupu pro oznamování poskytovateli služeb zprostředkování dat a registrace a sledování uznaných organizací pro datový altruismus, včetně koordinace, pokud jde o stanovení poplatků nebo sankcí, a rovněž usnadňuje spolupráci mezi příslušnými orgány pro služby zprostředkování dat a příslušnými orgány pro registraci organizací pro datový altruismus, pokud jde o mezinárodní přístup a předávání dat;

k)	poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně hodnocení toho, zda mají být přijaty prováděcí akty uvedené v čl. 5 odst. 11 a 12;

l)	poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně vypracovávání evropského formuláře souhlasu s datovým altruismem v souladu s čl. 25 odst. 1;

m)	poskytuje poradenství Komisi, jak zlepšovat mezinárodní regulační prostředí pro neosobní údaje, včetně normalizace.

KAPITOLA VII

Mezinárodní přístup a předávání

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 24. září 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

B. LE MAIRE

(1) Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 38.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. května 2022.

(3) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 64).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 ze dne 15. července 2020 o elektronických informacích o nákladní dopravě (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 33).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(25) Nařízení Komise (EU) č. 557/2013 ze dne 17. června 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 o evropské statistice, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 831/2002 (Úř. věst. L 164, 18.6.2013, s. 16).

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(30) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

whereas

keyboard_tab Digital Governance Act 2022/0868 CS

Digital Governance Act 2022/0868 CS