search


keyboard_tab Digital Governance Act 2022/0868 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/0868 CS cercato: 'souvisejí' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index souvisejí:


whereas souvisejí:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 893

 

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tímto nařízením se stanoví:

a)

podmínky pro opakované použití určitých kategorií dat v držení subjektů veřejného sektoru v Unii;

b)

rámec pro oznamování a dozor při poskytování služeb zprostředkování dat;

c)

rámec pro dobrovolnou registraci subjektů, které shromažďují a zpracovávají data zpřístupněná pro altruistické účely; a

d)

rámec pro zřízení Evropského sboru pro datové inovace.

2.   Toto nařízení neukládá subjektům veřejného sektoru povinnost povolit opakované použití dat ani nezbavuje subjekty veřejného sektoru jejich povinnosti zachovávat důvěrnost na základě unijních nebo vnitrostátních právních předpisů.

Tímto nařízením nejsou dotčeny:

a)

zvláštní ustanovení unijních nebo vnitrostátních právních předpisů týkající se přístupu k určitým kategoriím dat či jejich opakovaného použití, zejména pokud jde o udělování přístupu k úředním dokumentům a jejich zveřejňování; a

b)

povinnosti subjektů veřejného sektoru podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů umožnit opakované použití dat, ani požadavky související se zpracováním neosobních údajů.

Pokud odvětvové unijní nebo vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aby subjekty veřejného sektoru, poskytovatelé služeb zprostředkování dat nebo uznané organizace pro datový altruismus splňovaly zvláštní dodatečné technické, administrativní či organizační požadavky, a to i prostřednictvím režimu udělování oprávnění či certifikace, použijí se i tato ustanovení zmíněných odvětvových unijních nebo vnitrostátních právních předpisů. Jakékoli další požadavky musí být nediskriminační, přiměřené a objektivně odůvodněné.

3.   Na veškeré osobní údaje zpracovávané v souvislosti s tímto nařízením se vztahují unijní a vnitrostátní právní předpisy o ochraně osobních údajů. Tímto nařízením nejsou dotčena zejména nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnice 2002/58/ES a (EU) 2016/680, a to i ve vztahu k pravomocem a kompetencím dozorových úřadů. V případě rozporu mezi tímto nařízením a unijními právními předpisy o ochraně osobních údajů a vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s těmito právními předpisy Unie by se měly použít unijní a vnitrostátní právní předpisy o ochraně osobních údajů. Toto nařízení nevytváří právní základ pro zpracování osobních údajů a ani jím nejsou dotčeny povinnosti a práva stanovené v nařízení (EU) 2016/679 nebo (EU) 2018/1725 nebo ve směrnicích 2002/58/ES nebo (EU) 2016/680.

4.   Tímto nařízením není dotčeno uplatňování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

5.   Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o činnosti týkající se veřejné bezpečnosti, obrany a národní bezpečnosti.

Článek 6

Poplatky

1.   Subjekty veřejného sektoru, které povolují opakované použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1, mohou za povolení opakovaného použití těchto dat účtovat poplatky.

2.   Tyto poplatky účtované podle odstavce 1 musí být transparentní, nediskriminační, přiměřené a objektivně odůvodněné a nesmí omezovat hospodářskou soutěž.

3.   Subjekty veřejného sektoru zajistí, aby bylo možno uhradit veškeré poplatky rovněž online prostřednictvím široce dostupných přeshraničních platebních služeb, aniž by došlo k diskriminaci na základě místa usazení poskytovatele platební služby, místa vydání platebního prostředku či umístění platebního účtu v rámci Unie.

4.   Pokud subjekty veřejného sektoru účtují poplatky, přijmou opatření vybízející k opakovanému použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1 pro nekomerční účely, jako jsou účely vědeckého výzkumu, a ze strany malých a středních podniků a začínajících podniků v souladu s pravidly státní podpory. V tomto ohledu mohou subjekty veřejného sektoru rovněž zpřístupnit data za snížený poplatek nebo bezplatně, zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, subjektům občanské společnosti a vzdělávacím zařízením. Za tímto účelem mohou subjekty veřejného sektoru sestavit seznam kategorií dalších uživatelů, kterým jsou data pro opakované použití zpřístupňována za snížený poplatek nebo bezplatně. Tento seznam se zveřejní spolu s kritérii použitými k jeho sestavení.

5.   Veškeré poplatky musí být odvozeny od nákladů souvisejících s řízením týkajícím se žádostí o opakované použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1; a omezeny na nezbytné náklady související s:

a)

rozmnožováním, poskytováním a šířením dat;

b)

vypořádáním práv;

c)

anonymizací nebo jinou formou nebo přípravou osobních údajů a důvěrných obchodních informací podle čl. 5 odst. 3;

d)

údržbou bezpečného zpracovatelského prostředí;

e)

získáním práva povolit opakované použití v souladu s touto kapitolou od třetích stran mimo veřejný sektor; a

f)

pomocí dalších uživatelů při získávání souhlasu od subjektů údajů a svolení od držitelů dat, jejichž práva a zájmy mohou být tímto opakovaným použitím dotčeny.

6.   Členské státy stanoví a zveřejní kritéria a metodiku pro výpočet poplatků. Subjekt veřejného sektoru zveřejní popis hlavních kategorií nákladů a pravidel použitých k rozvržení nákladů.

Článek 11

Oznamování poskytovateli služeb zprostředkování dat

1.   Každý poskytovatel služeb zprostředkování dat, který má v úmyslu poskytovat služby zprostředkování dat podle článku 10, předloží oznámení příslušnému orgánu pro služby zprostředkování dat.

2.   Pro účely tohoto nařízení se má za to, že poskytovatel služeb zprostředkování dat s provozovnami ve více než jednom členském státě spadá do pravomoci členského státu, v němž se nachází jeho hlavní provozovna, aniž by tím byly dotčeny unijní právní předpisy upravující přeshraniční žaloby o náhradu škody a s nimi spojená řízení.

3.   Poskytovatel služeb zprostředkování dat, který není usazen v Unii, avšak nabízí v Unii služby zprostředkování dat uvedené v článku 10, ustanoví právního zástupce v jednom z členských států, v nichž jsou tyto služby nabízeny.

Za účelem zajištění souladu s tímto nařízením zplnomocní poskytovatel služeb zprostředkování dat tohoto právního zástupce, aby se na něj buď spolu s poskytovatelem, nebo namísto něj obracely příslušné orgány pro služby zprostředkování dat nebo subjekty údajů a držitelé dat ve všech otázkách týkajících se poskytovaných služeb zprostředkování dat. Právní zástupce spolupracuje s příslušnými orgány pro služby zprostředkování dat a na požádání jim komplexně prokáže opatření a ustanovení přijatá poskytovatelem služeb zprostředkování dat k zajištění souladu s tímto nařízením.

Má se za to, že poskytovatel služeb zprostředkování dat spadá do pravomoci členského státu, v němž se nachází právní zástupce. Určením právního zástupce poskytovatelem služeb zprostředkování dat nejsou dotčeny právní kroky, které by mohly být podniknuty proti samotnému poskytovateli služeb zprostředkování dat.

4.   Po předložení oznámení v souladu s odstavcem 1 může poskytovatel služeb zprostředkování dat zahájit činnost v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole.

5.   Oznámení uvedené v odstavci 1 opravňuje poskytovatele služeb zprostředkování dat poskytovat služby zprostředkování dat ve všech členských státech.

6.   Oznámení uvedené v odstavci 1 musí obsahovat tyto informace:

a)

jméno poskytovatele služeb zprostředkování dat;

b)

právní postavení, právní formu, majetkovou strukturu a příslušné dceřiné společnosti poskytovatele služeb zprostředkování dat a, je-li registrován v obchodním rejstříku nebo jiném podobném vnitrostátním veřejném rejstříku, jeho registrační číslo;

c)

adresu hlavní provozovny poskytovatele služeb zprostředkování dat v Unii, pokud existuje, a případně i jakékoli další pobočky v jiném členském státě, nebo adresu právního zástupce;

d)

veřejné internetové stránky, na nichž jsou uvedeny úplné a aktuální informace o poskytovateli služeb zprostředkování dat a jeho činnosti, včetně alespoň informací uvedených v písmenech a), b), c) a f);

e)

kontaktní osoby a kontaktní údaje poskytovatele služeb zprostředkování dat;

f)

popis služeb zprostředkování dat, které poskytovatel služeb zprostředkování dat hodlá poskytovat, a údaj o tom, do kterých kategorií podle článku 10 tyto služby zprostředkování dat spadají;

g)

předpokládané datum zahájení činnosti, pokud se liší od data oznámení.

7.   Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat zajistí, aby postup pro oznamování nebyl diskriminační a nenarušoval hospodářskou soutěž.

8.   Na žádost poskytovatele služeb zprostředkování dat vydá příslušný orgán pro služby zprostředkování dat do jednoho týdne od podání řádného a úplného oznámení standardizované prohlášení potvrzující, že poskytovatel služeb zprostředkování dat podal oznámení uvedené v odstavci 1 a že oznámení obsahuje všechny informace uvedené v odstavci 6.

9.   Na žádost poskytovatele služeb zprostředkování dat potvrdí příslušný orgán pro služby zprostředkování dat, že poskytovatel služeb zprostředkování dat dodržuje tento článek a článek 12. Po obdržení takového potvrzení může poskytovatel služeb zprostředkování dat ve své písemné a ústní komunikaci používat označení „poskytovatel služeb zprostředkování dat uznaný v Unii“, jakož i společné logo.

Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů vzor společného loga s cílem zajistit, aby byli poskytovatelé služeb zprostředkování dat uznaní v Unii snadno identifikovatelní v celé Unii. Poskytovatelé služeb zprostředkování dat uznaní v Unii jasně uvedou společné logo v každém materiálu zveřejněném online i offline, který se týká jejich činností v oblasti zprostředkování dat.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 33 odst. 2.

10.   Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat neprodleně oznámí Komisi elektronickými prostředky o každém novém oznámení. Komise vede a pravidelně aktualizuje veřejný rejstřík všech poskytovatelů služeb zprostředkování dat poskytujících služby v Unii. V tomto rejstříku se zveřejnují informace uvedené v odst. 6 písm. a), b), c), d), f) a g).

11.   Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat může účtovat poplatky za oznámení v souladu s vnitrostátním právem. Tyto poplatky musí být přiměřené a objektivní a zakládají se na administrativních nákladech souvisejících se sledováním souladu a jinými činnostmi příslušného orgánu pro služby zprostředkování dat v oblasti kontroly trhu ve vztahu k oznámením služeb zprostředkování dat. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat může malým a středním podnikům a začínajícím podnikům účtovat snížené poplatky nebo povolit bezplatné oznamování.

12.   Poskytovatelé služeb zprostředkování dat oznámí příslušnému orgánu pro služby zprostředkování dat veškeré změny informací poskytnutých podle odstavce 6 do 14 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

13.   Pokud poskytovatel služeb zprostředkování dat svou činnost ukončí, oznámí to do patnácti dnů příslušnému orgánu pro služby zprostředkování dat určenému podle odstavců 1, 2 a 3.

14.   Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat elektronickými prostředky neprodleně oznámí Komisi každé oznámení uvedené v odstavcích 12 a 13. Komise odpovídajícím způsobem aktualizuje veřejný rejstřík poskytovatelů služeb zprostředkování dat v Unii.

Článek 13

Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat

1.   Každý členský stát určí jeden či více orgánů příslušných pro plnění úkolů souvisejících s postupem pro oznamování týkajícím se služeb zprostředkování dat a oznámí Komisi tyto příslušné orgány do 24. září 2023. Každý členský stát oznámí Komisi veškeré následné změny těchto příslušných orgánů.

2.   Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat musí splňovat požadavky stanovené v článku 26.

3.   Pravomocemi příslušných orgánů pro služby zprostředkování dat nejsou dotčeny pravomoci orgánů pro ochranu údajů, vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, orgánů pověřených kybernetickou bezpečností a ostatních dotčených odvětvových orgánů. Tyto orgány v souladu se svými příslušnými pravomocemi podle unijních a vnitrostátních právních předpisů úzce spolupracují a vyměňují si informace, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů ve vztahu k poskytovatelům služeb zprostředkování dat, a usilují o konzistentnost rozhodnutí přijatých v rámci uplatňování tohoto nařízení.

Článek 23

Orgány příslušné pro registraci organizací pro datový altruismus

1.   Každý členský stát určí jeden či více příslušných orgánů odpovědných za veřejný vnitrostátní rejstřík uznaných organizací pro datový altruismus.

Určené příslušné orgány pro registraci organizací pro datový altruismus musí splňovat požadavky stanovené v článku 26.

2.   Každý členský stát oznámí Komisi své příslušné orgány pro registraci organizací pro datový altruismus do 24. září 2023. Každý členský stát oznámí Komisi veškeré následné změny těchto příslušných orgánů.

3.   Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus v členském státě plní své úkoly ve spolupráci s příslušným orgánem pro ochranu údajů, pokud tyto úkoly souvisejí se zpracováváním osobních údajů, a s příslušnými odvětvovými orgány v uvedeném členském státě.

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 24. září 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

B. LE MAIRE


(1)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 38.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. května 2022.

(3)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 64).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 ze dne 15. července 2020 o elektronických informacích o nákladní dopravě (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 33).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(25)  Nařízení Komise (EU) č. 557/2013 ze dne 17. června 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 o evropské statistice, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 831/2002 (Úř. věst. L 164, 18.6.2013, s. 16).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(30)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).



whereas









keyboard_arrow_down