Digital Governance Act 2022/0868 CS

2. Toto nařízení neukládá subjektům veřejného sektoru povinnost povolit opakované použití dat ani nezbavuje subjekty veřejného sektoru jejich povinnosti zachovávat důvěrnost na základě unijních nebo vnitrostátních právních předpisů.

Tímto nařízením nejsou dotčeny:

a)	zvláštní ustanovení unijních nebo vnitrostátních právních předpisů týkající se přístupu k určitým kategoriím dat či jejich opakovaného použití, zejména pokud jde o udělování přístupu k úředním dokumentům a jejich zveřejňování; a

b)	povinnosti subjektů veřejného sektoru podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů umožnit opakované použití dat, ani požadavky související se zpracováním neosobních údajů.

Pokud odvětvové unijní nebo vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aby subjekty veřejného sektoru, poskytovatelé služeb zprostředkování dat nebo uznané organizace pro datový altruismus splňovaly zvláštní dodatečné technické, administrativní či organizační požadavky, a to i prostřednictvím režimu udělování oprávnění či certifikace, použijí se i tato ustanovení zmíněných odvětvových unijních nebo vnitrostátních právních předpisů. Jakékoli další požadavky musí být nediskriminační, přiměřené a objektivně odůvodněné.

3. Na veškeré osobní údaje zpracovávané v souvislosti s tímto nařízením se vztahují unijní a vnitrostátní právní předpisy o ochraně osobních údajů. Tímto nařízením nejsou dotčena zejména nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnice 2002/58/ES a (EU) 2016/680, a to i ve vztahu k pravomocem a kompetencím dozorových úřadů. V případě rozporu mezi tímto nařízením a unijními právními předpisy o ochraně osobních údajů a vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s těmito právními předpisy Unie by se měly použít unijní a vnitrostátní právní předpisy o ochraně osobních údajů. Toto nařízení nevytváří právní základ pro zpracování osobních údajů a ani jím nejsou dotčeny povinnosti a práva stanovené v nařízení (EU) 2016/679 nebo (EU) 2018/1725 nebo ve směrnicích 2002/58/ES nebo (EU) 2016/680.

4. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

5. Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o činnosti týkající se veřejné bezpečnosti, obrany a národní bezpečnosti.

Článek 5

Podmínky opakovaného použití

1. Subjekty veřejného sektoru, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů příslušné k udělení či zamítnutí přístupu pro opakované použití jedné či více kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1, zveřejní podmínky pro umožnění takovéhoto opakovaného použití a postup pro podání žádosti o opakované použití prostřednictvím jednotného informačního místa uvedeného v článku 8. Pokud udělují nebo zamítají přístup k opakovanému použití, mohou jim být nápomocny příslušné subjekty uvedené v čl. 7 odst. 1.

Členské státy zajistí, aby subjekty veřejného sektoru byly vybaveny nezbytnými zdroji pro účely dodržování tohoto článku.

2. Podmínky pro opakované použití musí být nediskriminační, transparentní, přiměřené a objektivně odůvodněné s ohledem na kategorie dat a účely opakovaného použití a povahu dat, u nichž je opakované použití přípustné. Tyto podmínky nesmí být využity k omezení hospodářské soutěže.

3. Subjekty veřejného sektoru v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy zajistí, aby byla zachována chráněná povaha údajů. Mohou stanovit následující požadavky:

udělit přístup k opakovanému použití údajů pouze tehdy, pokud subjekt veřejného sektoru nebo příslušný subjekt na základě žádosti o opakované použití zajistily, že údaje byly:

i)	anonymizovány v případě osobních údajů; a

ii)	změněny, sloučeny nebo zpracovány jakoukoli jinou metodou kontroly zpřístupnění v případě důvěrných obchodních informací, včetně obchodních tajemství nebo obsahu chráněného právy duševního vlastnictví;

b)	mít přístup k datům a jejich opakovanému použití na dálku v bezpečném zpracovatelském prostředí poskytovaném nebo kontrolovaném subjektem veřejného sektoru;

c)	mít přístup k datům a jejich opakovanému použití ve fyzických prostorách, v nichž se nachází bezpečné zpracovatelské prostředí v souladu s přísnými bezpečnostními normami, pokud nelze povolit vzdálený přístup, aniž by byla ohrožena práva a zájmy třetích stran.

4. V případě opakovaného použití přípustného podle odst. 3 písm. b) a c) stanoví subjekty veřejného sektoru podmínky pro zachování integrity fungování technických systémů použitého bezpečného zpracovatelského prostředí. Subjekt veřejného sektoru si vyhrazuje právo ověřit postup, prostředky a veškeré výsledky zpracování dat, jež provedl další uživatel, za účelem zachování integrity ochrany údajů a vyhrazuje si právo zakázat použití výsledků, které obsahují informace ohrožující práva a zájmy třetích stran. Rozhodnutí o zákazu použití výsledků musí být pro dalšího uživatele srozumitelné a transparentní.

5. Pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví zvláštní záruky týkající se příslušných povinností zachovávat důvěrnost, jde-li o opakované použití dat, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 1, podmíní subjekt veřejného sektoru použití údajů poskytnutých v souladu s odstavcem 3 tohoto článku tím, že další uživatel dodrží povinnost zachovávat důvěrnost, která zakazuje zveřejnění jakýchkoli informací, jež ohrožují práva a zájmy třetích stran, které další uživatel mohl získat navzdory zavedeným zárukám. Dalším uživatelům se zakazuje opětovná identifikace jakéhokoli subjektu údajů, jehož se údaje týkají, a další uživatelé přijmou technická a provozní opatření s cílem zabránit opětovné identifikaci a oznámit subjektu veřejného sektoru jakékoli porušení ochrany údajů vedoucí k opětovné identifikaci dotčených subjektů údajů. V případě neoprávněného opakovaného použití neosobních údajů informuje další uživatel bezodkladně, případně s pomocí subjektu veřejného sektoru, právnické osoby, jejichž práva a zájmy mohou být dotčeny.

6. Pokud opakované použití dat nelze umožnit v souladu s povinnostmi stanovenými v odstavcích 3 a 4 tohoto článku a neexistuje žádný právní základ pro předání dat podle nařízení (EU) 2016/679, vynaloží subjekt veřejného sektoru veškeré úsilí v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy, aby dalším potenciálním uživatelům žádajícím o souhlas subjektů údajů nebo svolení držitelů dat, jejichž práva a zájmy mohou být tímto opakovaným použitím dotčeny, je-li to proveditelné bez nepřiměřené zátěže pro subjekt veřejného sektoru, poskytl pomoc. Pokud subjekt veřejného sektoru takovou pomoc poskytne, mohou mu být nápomocny příslušné subjekty uvedené v čl. 7 odst. 1.

7. Opakované použití dat je přípustné pouze v souladu s právy duševního vlastnictví. Subjekty veřejného sektoru nevykonávají právo pořizovatele databáze podle čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES s cílem bránit opakovanému použití dat nebo ho omezit nad rámec omezení stanovených tímto nařízením.

8. Jestliže se požadovaná data pokládají v souladu s unijními či vnitrostátními právními předpisy o obchodním tajemství nebo statistické důvěrnosti za důvěrné údaje, subjekty veřejného sektoru zajistí, aby v důsledku umožnění opakovaného použití nedošlo k zveřejnění důvěrných údajů, pokud takové opakované použití není umožněno v souladu s odstavcem 6.

9. Pokud má další uživatel v úmyslu předat neosobní údaje chráněné z důvodů uvedených v čl. 3 odst. 1 do třetí země, informuje subjekt veřejného sektoru o svém záměru i o účelu předání těchto údajů v době podání žádosti o jejich opakované použití. V případě opakovaného použití v souladu s odstavcem 6 tohoto článku informuje další uživatel, případně s pomocí subjektu veřejného sektoru, o tomto záměru, účelu a vhodných zárukách právnickou osobu, jejíž práva a zájmy mohou být dotčeny. Subjekt veřejného sektoru opakované použití nepovolí, pokud k takovému předání právnická osoba nedá svolení.

10. Subjekty veřejného sektoru předají neosobní důvěrné údaje nebo data chráněná právy duševního vlastnictví dalšímu uživateli, který má v úmyslu předat tyto údaje nebo data do jiné třetí země, než je země určená v souladu s odstavcem 12, pouze tehdy, pokud se další uživatel smluvně zaváže:

a)	dodržovat povinnosti uložené podle odstavců7 a 8 i po předání údajů a dat do třetí země a

b)	uznat příslušnost soudů členského státu předávajícího subjektu veřejného sektoru, pokud jde o spory týkající se dodržování odstavců 7 a 8.

11. Subjekty veřejného sektoru poskytují ve vhodných případech a v míře, která to odpovídá jejich možnostem, dalším uživatelům pokyny a pomoc při plnění povinností uvedených v odstavci 10 tohoto článku.

S cílem poskytnout pomoc subjektům veřejného sektoru a dalších uživatelů může Komise přijmout prováděcí akty, kterými vytvoří vzorová smluvní ustanovení pro splnění povinností uvedených v odstavci 10 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 3.

12. Je-li to odůvodněno značným počtem žádostí v celé Unii týkajících se opakovaného použití neosobních údajů v konkrétních třetích zemích, může Komise přijmout prováděcí akty, v nichž prohlásí, že právní, dozorové a vynucovací předpisy třetí země:

a)	zajišťují ochranu duševního vlastnictví a obchodních tajemství způsobem, který v zásadě odpovídá ochraně zajištěné podle práva Unie;

b)	jsou účinně uplatňovány a prosazovány a

c)	poskytují účinné prostředky nápravy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 3.

13. Zvláštní legislativní akty Unie mohou považovat určité kategorie neosobních údajů v držení subjektů veřejného sektoru za vysoce citlivé pro účely tohoto článku, pokud jejich předání do třetích zemí může ohrozit cíle veřejné politiky Unie, jako je bezpečnost a veřejné zdraví, nebo může vést k riziku opětovné identifikace neosobních anonymizovaných údajů. Je-li takový legislativní akt přijat, přijme Komise v souladu s článkem 31 akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní stanovením zvláštních podmínek vztahujících se na předávání těchto údajů do třetích zemí.

Tyto zvláštní podmínky musí vycházet z povahy kategorií neosobních údajů určených ve zvláštním legislativním aktu Unie a z důvodů, pro které jsou považovány tyto kategorie údajů za vysoce citlivé, a zohledňovat na rizika opětovné identifikace neosobních anonymizovaných údajů, Tyto podmínky musí být nediskriminační a omezovat se na to, co je nezbytné k dosažení cílů veřejné politiky Unie stanovených v daném legislativním aktu a být v souladu s mezinárodními závazky Unie.

Vyžadují-li to konkrétní legislativní akty Unie podle prvního pododstavce, mohou tyto podmínky zahrnovat požadavky vztahující se na předání nebo technická ujednání v tomto ohledu, omezení týkající se opakovaného použití dat ve třetích zemích nebo kategorií osob, které jsou oprávněny předávat tato data do třetích zemí, nebo výjimečně omezení týkající se předání do třetích zemí.

14. Fyzická nebo právnická osoba, jíž bylo uděleno právo na opakované použití neosobních údajů, může tyto údaje předat pouze do těch třetích zemí, u nichž jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 10, 12 a 13.

Článek 7

Příslušné orgány

1. Pro účely plnění úkolů uvedených v tomto článku určí každý členský stát jeden či více příslušných subjektů, jež mohou být příslušné pro konkrétní odvětví, na podporu subjektů veřejného sektoru, které povolují nebo zamítají přístup za účelem opakovaného použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1. Členské státy mohou buď zřídit jeden nebo více nových příslušných subjektů, nebo se spolehnout na stávající subjekty veřejného sektoru nebo na vnitřní služby subjektů veřejného sektoru, které splňují podmínky stanovené tímto nařízením.

2. Příslušné subjekty mohou být podle unijních či vnitrostátních právních předpisů, které stanoví udělení takového přístupu, pověřeny rovněž udělováním přístupu za účelem opakovaného použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1. Pokud tyto subjekty udělí nebo zamítnou přístup k opakovanému použití, použijí se články 4, 5, 6 a 9.

3. Příslušné subjekty musí mít odpovídající právní, finanční, technické a lidské zdroje, které jsou nezbytné pro plnění úkolů, jimiž byly pověřeny, včetně potřebných technických znalostí, aby mohly dodržovat příslušné unijní nebo vnitrostátní právní předpisy týkající se režimů přístupu u kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1.

4. Pomoc uvedená v odstavci 1, je-li potřebná, zahrnuje:

a)	poskytování technické podpory zajišťováním bezpečného zpracovatelského prostředí pro poskytování přístupu za účelem opakovaného použití dat;

b)	poskytování pokynů a technické podpory ohledně toho, jak nejlépe strukturovat a ukládat data, aby byla snadno přístupná;

poskytování technické podpory pro pseudonymizaci a zajišťování zpracovávání údajů způsobem, který účinně chrání soukromí, důvěrnost, integritu a přístupnost informací obsažných v datech, u nichž je povoleno opakované použití, včetně metod anonymizace, generalizace, suprese a randomizace osobních údajů či jiných nejnovějších metod ochrany soukromí a výmazu důvěrných obchodních informací, včetně obchodních tajemství nebo obsahu chráněného právy duševního vlastnictví;

případně i podporu subjektů veřejného sektoru při poskytování pomoci dalším uživatelům v souvislosti s žádostmi o souhlas s opakovaným použitím od subjektu údajů nebo o svolení k opakovanému použití od držitelů dat v souladu s jejich zvláštními rozhodnutími, včetně ohledně jurisdikce, v nichž se má zpracovávání dat uskutečňovat, a podpory subjektů veřejného sektoru při zavádění technických mechanismů, které umožňují předávání žádostí o souhlas či svolení od dalších uživatelů, je-li to prakticky proveditelné;

e)	poskytování pomoci subjektům veřejného sektoru při posuzování adekvátnosti smluvních závazků učiněných dalším uživatelem dat v souladu s čl. 5 odst. 10.

5. Každý členský stát oznámí Komisi své příslušné subjekty určené podle odstavce 1 do 24. září 2023. Každý členský stát rovněž oznámí Komisi veškeré následné změny těchto subjektů.

Článek 9

Řízení týkající se žádostí o opakované použití

1. Pokud nebyly v souladu s vnitrostátními právními předpisy stanoveny kratší lhůty, přijmou příslušné subjekty veřejného sektoru nebo příslušné subjekty uvedené v čl. 7 odst. 1 rozhodnutí o žádosti o opakované použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1 ve lhůtě dvou měsíců ode dne obdržení žádosti.

V případě výjimečně rozsáhlých a složitých žádostí o opakované použití může být tato dvouměsíční lhůta prodloužena nejvýše o 30 dnů. V takových případech informují příslušné subjekty veřejného sektoru nebo příslušné subjekty uvedené v čl. 7 odst. 1 žadatele co nejdříve o tom, že řízení spojené se žádostí vyžaduje více času, a o důvodech tohoto prodloužení.

2. Každá fyzická nebo právnická osoba, jíž se přímo týká rozhodnutí uvedené v odstavci 1, má právo na nápravu v členském státě, v němž se dotyčný subjekt nachází. Toto právo na nápravu se stanoví ve vnitrostátním právu a zahrnuje možnost přezkumu nestranným orgánem s patřičnou odborností, jako je vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž, příslušný orgán pro přístup k dokumentům, dozorový úřad zřízený v souladu s nařízením (EU) 2016/679 nebo vnitrostátní soudní orgán, jehož rozhodnutí jsou pro dotčený subjekt veřejného sektoru nebo příslušný subjekt závazná.

KAPITOLA III

Požadavky vztahujíce se na služby zprostředkování dat

Článek 11

Oznamování poskytovateli služeb zprostředkování dat

1. Každý poskytovatel služeb zprostředkování dat, který má v úmyslu poskytovat služby zprostředkování dat podle článku 10, předloží oznámení příslušnému orgánu pro služby zprostředkování dat.

2. Pro účely tohoto nařízení se má za to, že poskytovatel služeb zprostředkování dat s provozovnami ve více než jednom členském státě spadá do pravomoci členského státu, v němž se nachází jeho hlavní provozovna, aniž by tím byly dotčeny unijní právní předpisy upravující přeshraniční žaloby o náhradu škody a s nimi spojená řízení.

3. Poskytovatel služeb zprostředkování dat, který není usazen v Unii, avšak nabízí v Unii služby zprostředkování dat uvedené v článku 10, ustanoví právního zástupce v jednom z členských států, v nichž jsou tyto služby nabízeny.

Za účelem zajištění souladu s tímto nařízením zplnomocní poskytovatel služeb zprostředkování dat tohoto právního zástupce, aby se na něj buď spolu s poskytovatelem, nebo namísto něj obracely příslušné orgány pro služby zprostředkování dat nebo subjekty údajů a držitelé dat ve všech otázkách týkajících se poskytovaných služeb zprostředkování dat. Právní zástupce spolupracuje s příslušnými orgány pro služby zprostředkování dat a na požádání jim komplexně prokáže opatření a ustanovení přijatá poskytovatelem služeb zprostředkování dat k zajištění souladu s tímto nařízením.

Má se za to, že poskytovatel služeb zprostředkování dat spadá do pravomoci členského státu, v němž se nachází právní zástupce. Určením právního zástupce poskytovatelem služeb zprostředkování dat nejsou dotčeny právní kroky, které by mohly být podniknuty proti samotnému poskytovateli služeb zprostředkování dat.

4. Po předložení oznámení v souladu s odstavcem 1 může poskytovatel služeb zprostředkování dat zahájit činnost v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole.

5. Oznámení uvedené v odstavci 1 opravňuje poskytovatele služeb zprostředkování dat poskytovat služby zprostředkování dat ve všech členských státech.

6. Oznámení uvedené v odstavci 1 musí obsahovat tyto informace:

a)	jméno poskytovatele služeb zprostředkování dat;

b)	právní postavení, právní formu, majetkovou strukturu a příslušné dceřiné společnosti poskytovatele služeb zprostředkování dat a, je-li registrován v obchodním rejstříku nebo jiném podobném vnitrostátním veřejném rejstříku, jeho registrační číslo;

c)	adresu hlavní provozovny poskytovatele služeb zprostředkování dat v Unii, pokud existuje, a případně i jakékoli další pobočky v jiném členském státě, nebo adresu právního zástupce;

d)	veřejné internetové stránky, na nichž jsou uvedeny úplné a aktuální informace o poskytovateli služeb zprostředkování dat a jeho činnosti, včetně alespoň informací uvedených v písmenech a), b), c) a f);

e)	kontaktní osoby a kontaktní údaje poskytovatele služeb zprostředkování dat;

f)	popis služeb zprostředkování dat, které poskytovatel služeb zprostředkování dat hodlá poskytovat, a údaj o tom, do kterých kategorií podle článku 10 tyto služby zprostředkování dat spadají;

g)	předpokládané datum zahájení činnosti, pokud se liší od data oznámení.

7. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat zajistí, aby postup pro oznamování nebyl diskriminační a nenarušoval hospodářskou soutěž.

8. Na žádost poskytovatele služeb zprostředkování dat vydá příslušný orgán pro služby zprostředkování dat do jednoho týdne od podání řádného a úplného oznámení standardizované prohlášení potvrzující, že poskytovatel služeb zprostředkování dat podal oznámení uvedené v odstavci 1 a že oznámení obsahuje všechny informace uvedené v odstavci 6.

9. Na žádost poskytovatele služeb zprostředkování dat potvrdí příslušný orgán pro služby zprostředkování dat, že poskytovatel služeb zprostředkování dat dodržuje tento článek a článek 12. Po obdržení takového potvrzení může poskytovatel služeb zprostředkování dat ve své písemné a ústní komunikaci používat označení „poskytovatel služeb zprostředkování dat uznaný v Unii“, jakož i společné logo.

Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů vzor společného loga s cílem zajistit, aby byli poskytovatelé služeb zprostředkování dat uznaní v Unii snadno identifikovatelní v celé Unii. Poskytovatelé služeb zprostředkování dat uznaní v Unii jasně uvedou společné logo v každém materiálu zveřejněném online i offline, který se týká jejich činností v oblasti zprostředkování dat.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 33 odst. 2.

10. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat neprodleně oznámí Komisi elektronickými prostředky o každém novém oznámení. Komise vede a pravidelně aktualizuje veřejný rejstřík všech poskytovatelů služeb zprostředkování dat poskytujících služby v Unii. V tomto rejstříku se zveřejnují informace uvedené v odst. 6 písm. a), b), c), d), f) a g).

11. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat může účtovat poplatky za oznámení v souladu s vnitrostátním právem. Tyto poplatky musí být přiměřené a objektivní a zakládají se na administrativních nákladech souvisejících se sledováním souladu a jinými činnostmi příslušného orgánu pro služby zprostředkování dat v oblasti kontroly trhu ve vztahu k oznámením služeb zprostředkování dat. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat může malým a středním podnikům a začínajícím podnikům účtovat snížené poplatky nebo povolit bezplatné oznamování.

12. Poskytovatelé služeb zprostředkování dat oznámí příslušnému orgánu pro služby zprostředkování dat veškeré změny informací poskytnutých podle odstavce 6 do 14 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

13. Pokud poskytovatel služeb zprostředkování dat svou činnost ukončí, oznámí to do patnácti dnů příslušnému orgánu pro služby zprostředkování dat určenému podle odstavců 1, 2 a 3.

14. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat elektronickými prostředky neprodleně oznámí Komisi každé oznámení uvedené v odstavcích 12 a 13. Komise odpovídajícím způsobem aktualizuje veřejný rejstřík poskytovatelů služeb zprostředkování dat v Unii.

Článek 14

Sledování souladu

1. Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat sledují a kontrolují dodržování požadavků stanovených v této kapitole poskytovateli služeb zprostředkování dat. Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat mohou sledovat a kontrolovat dodržování těchto požadavků poskytovateli služeb zprostředkování dat rovněž na žádost fyzických nebo právnických osob.

2. Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat jsou oprávněny vyžádat si od poskytovatelů služeb zprostředkování dat nebo jejich právních zástupců veškeré informace, které jsou nezbytné k ověření souladu s požadavky stanovenými v této kapitole. Každá žádost o informace musí být přiměřená plnění příslušného úkolu a musí být odůvodněna.

3. Pokud příslušný orgán pro služby zprostředkování dat zjistí, že poskytovatel služeb zprostředkování dat nedodržuje jeden či více požadavků stanovených v této kapitole, sdělí tato zjištění dotyčnému poskytovateli služeb zprostředkování dat a umožní mu, aby se do 30 dnů od obdržení sdělení vyjádřil.

4. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat je oprávněn vyžadovat, aby dotyčný poskytovatel porušování podmínek uvedené v odstavci 3 ukončil buď v přiměřené lhůtě, nebo v případě závažného porušování okamžitě, a přijme vhodná a přiměřená opatření s cílem zajistit soulad. V této souvislosti je příslušný orgán pro služby zprostředkování dat oprávněn případně:

a)	uložit prostřednictvím správních řízení odrazující finanční sankce, které mohou zahrnovat periodické sankce a sankce se zpětným účinkem, zahájit soudní řízení o uložení pokut, nebo obojí;

b)	požadovat odklad zahájení nebo pozastavení poskytování služby zprostředkování dat do doby, než dojde ke změně podmínek požadovaných příslušným orgánem pro služby zprostředkování dat; nebo

c)	požadovat ukončení poskytování služby zprostředkování dat v případě, že závažná nebo opakovaná porušení nebyla napravena navzdory předchozímu oznámení podle odstavce 3.

Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat požádá Komisi, aby poskytovatele služby zprostředkování dat vymazala z rejstříku poskytovatelů služeb zprostředkování dat, jakmile nařídí ukončení poskytování služby zprostředkování dat podle prvního pododstavce písm. c).

Pokud poskytovatel služby zprostředkování dat porušení napraví, tuto skutečnost znovu oznámí příslušnému orgánu pro služby zprostředkování dat. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat o každém novém opakovaném oznámení informuje Komisi.

5. Pokud poskytovatel služeb zprostředkování dat, který není usazen v Unii, nejmenuje právního zástupce nebo jeho právní zástupce na žádost příslušného orgánu pro služby zprostředkování dat neposkytne nezbytné informace, které komplexně prokazují soulad s tímto nařízením, je příslušný orgán pro služby zprostředkování dat oprávněn odložit zahájení poskytování služby zprostředkování dat nebo jej pozastavit, dokud není právní zástupce jmenován nebo nejsou poskytnuty nezbytné informace.

6. Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat neprodleně dotyčnému poskytovateli služeb zprostředkování dat oznámí opatření uložená podle odstavců 4 a 5 a důvody, na nichž se tato opatření zakládají, jakož i nezbytné kroky, které je třeba učinit k nápravě příslušných nedostatků, a stanoví přiměřenou lhůtu nepřesahující 30 dnů, v níž má poskytovatel služeb zprostředkování dat tato opatření provést.

7. Pokud má poskytovatel služeb zprostředkování dat hlavní provozovnu nebo právního zástupce v jednom členském státě, avšak služby poskytuje v jiných členských státech, příslušný orgán pro služby zprostředkování dat členského státu, v němž se nachází hlavní provozovna nebo v němž se nachází jeho právní zástupce, a příslušné orgány pro služby zprostředkování dat těchto jiných členských států spolupracují a poskytují si vzájemně pomoc. Taková pomoc a spolupráce může zahrnovat výměny informací mezi dotčenými příslušnými orgány pro služby zprostředkování dat pro účely jejich úkolů podle tohoto nařízení a odůvodněné žádosti o přijetí opatření uvedených v tomto článku.

Pokud chce příslušný orgán pro služby zprostředkování dat jednoho členského státu požádat o pomoc příslušný orgán pro služby zprostředkování dat jiného členského státu, předloží odůvodněnou žádost. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat poskytne na základě této žádosti odpověď bezodkladně a ve lhůtě přiměřené naléhavosti žádosti.

Veškeré informace vyměňované v souvislosti s pomocí, o kterou bylo požádáno a která byla poskytnuta podle tohoto odstavce, se použijí pouze v souvislosti se záležitostí, v níž bylo o pomoc požádáno.

Článek 19

Registrace uznaných organizací pro datový altruismus

1. Subjekt, který splňuje požadavky uvedené v článku 18, může podat žádost o registraci ve veřejném vnitrostátním rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus v členském státě, v němž je usazen.

2. Subjekt, který splňuje požadavky článku 18 a má provozovny ve více než jednom členském státě, může podat žádost o registraci ve veřejném vnitrostátním rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus v členském státě, v němž se nachází jeho hlavní provozovna.

3. Subjekt, který splňuje požadavky uvedené v článku 18, avšak který není usazen v Unii, jmenuje právního zástupce v jednom z členských států, v nichž jsou služby datového altruismu nabízeny.

Za účelem zajištění souladu s tímto nařízením pověří subjekt tohoto právního zástupce, aby se na něj buď spolu se subjektem, nebo namísto něj obracely příslušné orgány pro registraci organizací pro datový altruismus nebo subjekty údajů a držitelé dat ve všech otázkách týkajících se těchto subjektů. Právní zástupce spolupracuje s příslušnými orgány pro registraci organizací pro datový altruismus a na požádání jim komplexně prokáže opatření a ustanovení přijatá subjektem k zajištění souladu s tímto nařízením.

Má se za to, že subjekt spadá do pravomoci členského státu, v němž se nachází právní zástupce. Tento subjekt může požádat o zápis do veřejného vnitrostátního rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus v daném členském státě. Tím, že subjekt jmenuje svého právního zástupce, nejsou dotčeny právní kroky, které by mohly být podniknuty proti subjektu samotnému.

4. Žádosti o registraci uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 musí obsahovat tyto informace:

a)	název subjektu;

b)	právní postavení a právní formu subjektu a, je-li registrován ve veřejném vnitrostátním rejstříku, jeho registrační číslo;

c)	případně stanovy subjektu;

d)	zdroje příjmů subjektu;

e)	adresu hlavní provozovny subjektu v Unii, pokud existuje, a případně i jakékoli vedlejší pobočky v jiném členském státě nebo právního zástupce;

f)	veřejné internetové stránky, na nichž jsou uvedeny úplné a aktuální informace o subjektu a jeho činnosti, včetně alespoň informací uvedených v písmenech a), b), d), e) a h);

g)	kontaktní osoby a kontaktní údaje subjektu;

h)	cíle obecného zájmu, které má v úmyslu při sběru údajů podporovat;

i)	povahu údajů, které hodlá subjekt kontrolovat nebo zpracovávat, a v případě osobních údajů uvedení kategorií osobních údajů;

j)	jakékoli jiné dokumenty, které prokazují splnění požadavků uvedených v článku 18.

5. Pokud subjekt poskytl veškeré potřebné informace podle odstavce 4 a poté, kdy příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus posoudil žádost a dospěl k závěru, že dotyčný subjekt splňuje požadavky stanovené v článku 18, zaregistruje jej ve veřejném vnitrostátním rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus do 12 týdnů ode dne obdržení žádosti o registraci. Registrace je platná ve všech členských státech.

Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus oznámí každou registraci Komisi. Komise tuto registraci zanese do veřejného rejstříku Unie obsahujícího uznané organizace pro datový altruismus.

6. Informace uvedené v odst. 4 písm. a), b), f), g) a h) se zveřejní v příslušném veřejném vnitrostátním rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus.

7. Uznaná organizace pro datový altruismus oznámí relevantnímu příslušnému orgánu pro registraci organizací pro datový altruismus veškeré změny informací poskytnutých podle odstavce 4 do 14dnů ode dne, kdy ke změně dojde.

Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus neprodleně oznámí Komisi elektronickými prostředky každé takové oznámení. Na základě tohoto oznámení Komise neprodleně aktualizuje veřejný rejstřík Unie obsahující uznané organizace pro datový altruismus.

Článek 30

Úkoly Evropského sboru pro datové inovace

Evropský sbor pro datové inovace plní tyto úkoly:

a)	poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně rozvíjení ustálené praxe subjektů veřejného sektoru a příslušných subjektů uvedených v čl. 7 odst. 1 při vyřizování žádostí o opakované použití kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1;

b)	poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně rozvíjení ustálené praxe pro datový altruismus v celé Unii;

poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně rozvíjení ustálené praxe příslušných orgánů pro služby zprostředkování dat a příslušných orgánů pro registraci organizací pro datový altruismus při uplatňování požadavků vztahujících se na poskytovatele služeb zprostředkování dat a uznané organizace pro datový altruismus;

poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně vypracovávání jednotných pokynů, jak nejlépe chránit v souvislosti s tímto nařízením obchodně citlivé údaje neosobní povahy, zejména obchodní tajemství, ale také neosobní údaje, které představují obsah chráněný právy duševního vlastnictví, před protiprávním přístupem, jenž může vést ke krádeži duševního vlastnictví nebo průmyslové špionáži;

e)	poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně vypracovávání jednotných pokynů k požadavkům na kybernetickou bezpečnost pro výměnu a uchovávání dat;

poskytuje poradenství Komisi, zejména s přihlédnutím k podnětům normalizačních organizací, při stanovování priorit meziodvětvových norem, které se mají používat a které jsou vypracovány pro použití dat a meziodvětvové sdílení dat mezi novými společnými evropskými datovými prostory, meziodvětvové srovnání a výměnu osvědčených postupů, pokud jde o odvětvové požadavky na bezpečnost a postupy přístupu, přičemž jsou zohledněny odvětvové činnosti v oblasti normalizace, zejména při objasňování a rozlišování toho, které normy a postupy jsou meziodvětvové a které jsou odvětvové;

je Komisi nápomocen, zejména s přihlédnutím k podnětům normalizačních organizací, při řešení roztříštěnosti vnitřního trhu a ekonomiky založené na datech na vnitřním trhu prostřednictvím zvyšování přeshraniční a meziodvětvové interoperability dat a služeb sdílení dat mezi jednotlivými odvětvími a oblastmi, a to v návaznosti na stávající evropské, mezinárodní nebo vnitrostátní normy, mimo jiné s cílem podpořit vytváření společných evropských datových prostorů;

navrhuje pokyny pro společné evropské datové prostory, a sice pro účelově či odvětvově specifické nebo meziodvětvové interoperabilní rámce společných norem a postupů pro sdílení nebo společné zpracování dat, mimo jiné pro vývoj nových produktů a služeb, vědecký výzkum nebo iniciativy občanské společnosti; tyto společné normy a postupy zohledňují stávající normy, jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže a zajišťují nediskriminační přístup pro všechny účastníky za účelem usnadnění sdílení údajů v Unii a využití potenciálu stávajících a budoucích datových prostorů; a zaměřuje se mimo jiné na:

meziodvětvové normy, které se mají používat a které jsou vypracovány pro použití dat a meziodvětvové sdílení dat, meziodvětvové srovnání a výměnu osvědčených postupů, pokud jde o odvětvové požadavky na bezpečnost, a postupy přístupu, přičemž jsou zohledněny odvětvové činnosti v oblasti normalizace, zejména při objasňování a rozlišování toho, které normy a postupy jsou meziodvětvové a které jsou odvětvové;

ii)	požadavky týkající se boje proti překážkám vstupu na trh a zabránění efektu závislosti na jednom poskytovateli za účelem zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a interoperability;

iii)	odpovídající ochranu pro oprávněné předávání údajů do třetích zemí, včetně záruk proti jakémukoli předání, jež je podle práva Unie zakázáno;

iv)	přiměřené a nediskriminační zastoupení příslušných zúčastněných stran při správě společných evropských datových prostorů;

v)	dodržování požadavků na kybernetickou bezpečnost v souladu s právem Unie;

i)	usnadňuje spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o stanovení harmonizovaných podmínek umožňujících opakované použití kategorií údajů uvedených v čl. 3 odst. 1 v držení subjektů veřejného sektoru na celém vnitřním trhu;

usnadňuje spolupráci mezi příslušnými orgány pro služby zprostředkování dat a příslušnými orgány pro registraci organizací pro datový altruismus prostřednictvím budování kapacit a výměny informací, zejména stanovením metod účinné výměny informací týkajících se postupu pro oznamování poskytovateli služeb zprostředkování dat a registrace a sledování uznaných organizací pro datový altruismus, včetně koordinace, pokud jde o stanovení poplatků nebo sankcí, a rovněž usnadňuje spolupráci mezi příslušnými orgány pro služby zprostředkování dat a příslušnými orgány pro registraci organizací pro datový altruismus, pokud jde o mezinárodní přístup a předávání dat;

k)	poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně hodnocení toho, zda mají být přijaty prováděcí akty uvedené v čl. 5 odst. 11 a 12;

l)	poskytuje poradenství a napomáhá Komisi ohledně vypracovávání evropského formuláře souhlasu s datovým altruismem v souladu s čl. 25 odst. 1;

m)	poskytuje poradenství Komisi, jak zlepšovat mezinárodní regulační prostředí pro neosobní údaje, včetně normalizace.

KAPITOLA VII

Mezinárodní přístup a předávání

Článek 35

Hodnocení a přezkum

Do 24. září 2025 provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních plynoucích z tohoto hodnocení Evropskému parlamentu a Radě, jakož i Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Ke zprávě v případě potřeby přiloží legislativní návrhy.

Toto hodnocení posoudí zejména:

a)	uplatňování a fungování pravidel týkajících se sankcí stanovených členskými státy podle článku 34;

b)	úroveň souladu právních zástupců poskytovatelů služeb zprostředkování dat a uznaných organizací pro datový altruismus, kteří nejsou usazeni v Unii, s tímto nařízením a úroveň vymahatelnosti sankcí uložených vůči těmto poskytovatelům a organizacím;

c)	typ organizací pro datový altruismus registrovaných podle kapitoly IV a přehled účelů obecného zájmu, pro něž jsou údaje sdíleny, s cílem stanovit v tomto ohledu jasná kritéria.

Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování této zprávy.

whereas

keyboard_tab Digital Governance Act 2022/0868 CS

Digital Governance Act 2022/0868 CS