search

keyboard_tab Digital Governance Act 2022/0868 CS

 BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/0868 CS cercato: 'fyzických' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index fyzických:


whereas fyzických:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1102

 

Článek 5

Podmínky opakovaného použití

1.   Subjekty veřejného sektoru, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů příslušné k udělení či zamítnutí přístupu pro opakované použití jedné či více kategorií dat uvedených v čl. 3 odst. 1, zveřejní podmínky pro umožnění takovéhoto opakovaného použití a postup pro podání žádosti o opakované použití prostřednictvím jednotného informačního místa uvedeného v článku 8. Pokud udělují nebo zamítají přístup k opakovanému použití, mohou jim být nápomocny příslušné subjekty uvedené v čl. 7 odst. 1.

Členské státy zajistí, aby subjekty veřejného sektoru byly vybaveny nezbytnými zdroji pro účely dodržování tohoto článku.

2.   Podmínky pro opakované použití musí být nediskriminační, transparentní, přiměřené a objektivně odůvodněné s ohledem na kategorie dat a účely opakovaného použití a povahu dat, u nichž je opakované použití přípustné. Tyto podmínky nesmí být využity k omezení hospodářské soutěže.

3.   Subjekty veřejného sektoru v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy zajistí, aby byla zachována chráněná povaha údajů. Mohou stanovit následující požadavky:

a)

udělit přístup k opakovanému použití údajů pouze tehdy, pokud subjekt veřejného sektoru nebo příslušný subjekt na základě žádosti o opakované použití zajistily, že údaje byly:

i)

anonymizovány v případě osobních údajů; a

ii)

změněny, sloučeny nebo zpracovány jakoukoli jinou metodou kontroly zpřístupnění v případě důvěrných obchodních informací, včetně obchodních tajemství nebo obsahu chráněného právy duševního vlastnictví;

b)

mít přístup k datům a jejich opakovanému použití na dálku v bezpečném zpracovatelském prostředí poskytovaném nebo kontrolovaném subjektem veřejného sektoru;

c)

mít přístup k datům a jejich opakovanému použití ve fyzických prostorách, v nichž se nachází bezpečné zpracovatelské prostředí v souladu s přísnými bezpečnostními normami, pokud nelze povolit vzdálený přístup, aniž by byla ohrožena práva a zájmy třetích stran.

4.   V případě opakovaného použití přípustného podle odst. 3 písm. b) a c) stanoví subjekty veřejného sektoru podmínky pro zachování integrity fungování technických systémů použitého bezpečného zpracovatelského prostředí. Subjekt veřejného sektoru si vyhrazuje právo ověřit postup, prostředky a veškeré výsledky zpracování dat, jež provedl další uživatel, za účelem zachování integrity ochrany údajů a vyhrazuje si právo zakázat použití výsledků, které obsahují informace ohrožující práva a zájmy třetích stran. Rozhodnutí o zákazu použití výsledků musí být pro dalšího uživatele srozumitelné a transparentní.

5.   Pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví zvláštní záruky týkající se příslušných povinností zachovávat důvěrnost, jde-li o opakované použití dat, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 1, podmíní subjekt veřejného sektoru použití údajů poskytnutých v souladu s odstavcem 3 tohoto článku tím, že další uživatel dodrží povinnost zachovávat důvěrnost, která zakazuje zveřejnění jakýchkoli informací, jež ohrožují práva a zájmy třetích stran, které další uživatel mohl získat navzdory zavedeným zárukám. Dalším uživatelům se zakazuje opětovná identifikace jakéhokoli subjektu údajů, jehož se údaje týkají, a další uživatelé přijmou technická a provozní opatření s cílem zabránit opětovné identifikaci a oznámit subjektu veřejného sektoru jakékoli porušení ochrany údajů vedoucí k opětovné identifikaci dotčených subjektů údajů. V případě neoprávněného opakovaného použití neosobních údajů informuje další uživatel bezodkladně, případně s pomocí subjektu veřejného sektoru, právnické osoby, jejichž práva a zájmy mohou být dotčeny.

6.   Pokud opakované použití dat nelze umožnit v souladu s povinnostmi stanovenými v odstavcích 3 a 4 tohoto článku a neexistuje žádný právní základ pro předání dat podle nařízení (EU) 2016/679, vynaloží subjekt veřejného sektoru veškeré úsilí v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy, aby dalším potenciálním uživatelům žádajícím o souhlas subjektů údajů nebo svolení držitelů dat, jejichž práva a zájmy mohou být tímto opakovaným použitím dotčeny, je-li to proveditelné bez nepřiměřené zátěže pro subjekt veřejného sektoru, poskytl pomoc. Pokud subjekt veřejného sektoru takovou pomoc poskytne, mohou mu být nápomocny příslušné subjekty uvedené v čl. 7 odst. 1.

7.   Opakované použití dat je přípustné pouze v souladu s právy duševního vlastnictví. Subjekty veřejného sektoru nevykonávají právo pořizovatele databáze podle čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES s cílem bránit opakovanému použití dat nebo ho omezit nad rámec omezení stanovených tímto nařízením.

8.   Jestliže se požadovaná data pokládají v souladu s unijními či vnitrostátními právními předpisy o obchodním tajemství nebo statistické důvěrnosti za důvěrné údaje, subjekty veřejného sektoru zajistí, aby v důsledku umožnění opakovaného použití nedošlo k zveřejnění důvěrných údajů, pokud takové opakované použití není umožněno v souladu s odstavcem 6.

9.   Pokud má další uživatel v úmyslu předat neosobní údaje chráněné z důvodů uvedených v čl. 3 odst. 1 do třetí země, informuje subjekt veřejného sektoru o svém záměru i o účelu předání těchto údajů v době podání žádosti o jejich opakované použití. V případě opakovaného použití v souladu s odstavcem 6 tohoto článku informuje další uživatel, případně s pomocí subjektu veřejného sektoru, o tomto záměru, účelu a vhodných zárukách právnickou osobu, jejíž práva a zájmy mohou být dotčeny. Subjekt veřejného sektoru opakované použití nepovolí, pokud k takovému předání právnická osoba nedá svolení.

10.   Subjekty veřejného sektoru předají neosobní důvěrné údaje nebo data chráněná právy duševního vlastnictví dalšímu uživateli, který má v úmyslu předat tyto údaje nebo data do jiné třetí země, než je země určená v souladu s odstavcem 12, pouze tehdy, pokud se další uživatel smluvně zaváže:

a)

dodržovat povinnosti uložené podle odstavců7 a 8 i po předání údajů a dat do třetí země a

b)

uznat příslušnost soudů členského státu předávajícího subjektu veřejného sektoru, pokud jde o spory týkající se dodržování odstavců 7 a 8.

11.   Subjekty veřejného sektoru poskytují ve vhodných případech a v míře, která to odpovídá jejich možnostem, dalším uživatelům pokyny a pomoc při plnění povinností uvedených v odstavci 10 tohoto článku.

S cílem poskytnout pomoc subjektům veřejného sektoru a dalších uživatelů může Komise přijmout prováděcí akty, kterými vytvoří vzorová smluvní ustanovení pro splnění povinností uvedených v odstavci 10 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 3.

12.   Je-li to odůvodněno značným počtem žádostí v celé Unii týkajících se opakovaného použití neosobních údajů v konkrétních třetích zemích, může Komise přijmout prováděcí akty, v nichž prohlásí, že právní, dozorové a vynucovací předpisy třetí země:

a)

zajišťují ochranu duševního vlastnictví a obchodních tajemství způsobem, který v zásadě odpovídá ochraně zajištěné podle práva Unie;

b)

jsou účinně uplatňovány a prosazovány a

c)

poskytují účinné prostředky nápravy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 3.

13.   Zvláštní legislativní akty Unie mohou považovat určité kategorie neosobních údajů v držení subjektů veřejného sektoru za vysoce citlivé pro účely tohoto článku, pokud jejich předání do třetích zemí může ohrozit cíle veřejné politiky Unie, jako je bezpečnost a veřejné zdraví, nebo může vést k riziku opětovné identifikace neosobních anonymizovaných údajů. Je-li takový legislativní akt přijat, přijme Komise v souladu s článkem 31 akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní stanovením zvláštních podmínek vztahujících se na předávání těchto údajů do třetích zemí.

Tyto zvláštní podmínky musí vycházet z povahy kategorií neosobních údajů určených ve zvláštním legislativním aktu Unie a z důvodů, pro které jsou považovány tyto kategorie údajů za vysoce citlivé, a zohledňovat na rizika opětovné identifikace neosobních anonymizovaných údajů, Tyto podmínky musí být nediskriminační a omezovat se na to, co je nezbytné k dosažení cílů veřejné politiky Unie stanovených v daném legislativním aktu a být v souladu s mezinárodními závazky Unie.

Vyžadují-li to konkrétní legislativní akty Unie podle prvního pododstavce, mohou tyto podmínky zahrnovat požadavky vztahující se na předání nebo technická ujednání v tomto ohledu, omezení týkající se opakovaného použití dat ve třetích zemích nebo kategorií osob, které jsou oprávněny předávat tato data do třetích zemí, nebo výjimečně omezení týkající se předání do třetích zemí.

14.   Fyzická nebo právnická osoba, jíž bylo uděleno právo na opakované použití neosobních údajů, může tyto údaje předat pouze do těch třetích zemí, u nichž jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 10, 12 a 13.

Článek 14

Sledování souladu

1.   Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat sledují a kontrolují dodržování požadavků stanovených v této kapitole poskytovateli služeb zprostředkování dat. Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat mohou sledovat a kontrolovat dodržování těchto požadavků poskytovateli služeb zprostředkování dat rovněž na žádost fyzických nebo právnických osob.

2.   Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat jsou oprávněny vyžádat si od poskytovatelů služeb zprostředkování dat nebo jejich právních zástupců veškeré informace, které jsou nezbytné k ověření souladu s požadavky stanovenými v této kapitole. Každá žádost o informace musí být přiměřená plnění příslušného úkolu a musí být odůvodněna.

3.   Pokud příslušný orgán pro služby zprostředkování dat zjistí, že poskytovatel služeb zprostředkování dat nedodržuje jeden či více požadavků stanovených v této kapitole, sdělí tato zjištění dotyčnému poskytovateli služeb zprostředkování dat a umožní mu, aby se do 30 dnů od obdržení sdělení vyjádřil.

4.   Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat je oprávněn vyžadovat, aby dotyčný poskytovatel porušování podmínek uvedené v odstavci 3 ukončil buď v přiměřené lhůtě, nebo v případě závažného porušování okamžitě, a přijme vhodná a přiměřená opatření s cílem zajistit soulad. V této souvislosti je příslušný orgán pro služby zprostředkování dat oprávněn případně:

a)

uložit prostřednictvím správních řízení odrazující finanční sankce, které mohou zahrnovat periodické sankce a sankce se zpětným účinkem, zahájit soudní řízení o uložení pokut, nebo obojí;

b)

požadovat odklad zahájení nebo pozastavení poskytování služby zprostředkování dat do doby, než dojde ke změně podmínek požadovaných příslušným orgánem pro služby zprostředkování dat; nebo

c)

požadovat ukončení poskytování služby zprostředkování dat v případě, že závažná nebo opakovaná porušení nebyla napravena navzdory předchozímu oznámení podle odstavce 3.

Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat požádá Komisi, aby poskytovatele služby zprostředkování dat vymazala z rejstříku poskytovatelů služeb zprostředkování dat, jakmile nařídí ukončení poskytování služby zprostředkování dat podle prvního pododstavce písm. c).

Pokud poskytovatel služby zprostředkování dat porušení napraví, tuto skutečnost znovu oznámí příslušnému orgánu pro služby zprostředkování dat. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat o každém novém opakovaném oznámení informuje Komisi.

5.   Pokud poskytovatel služeb zprostředkování dat, který není usazen v Unii, nejmenuje právního zástupce nebo jeho právní zástupce na žádost příslušného orgánu pro služby zprostředkování dat neposkytne nezbytné informace, které komplexně prokazují soulad s tímto nařízením, je příslušný orgán pro služby zprostředkování dat oprávněn odložit zahájení poskytování služby zprostředkování dat nebo jej pozastavit, dokud není právní zástupce jmenován nebo nejsou poskytnuty nezbytné informace.

6.   Příslušné orgány pro služby zprostředkování dat neprodleně dotyčnému poskytovateli služeb zprostředkování dat oznámí opatření uložená podle odstavců 4 a 5 a důvody, na nichž se tato opatření zakládají, jakož i nezbytné kroky, které je třeba učinit k nápravě příslušných nedostatků, a stanoví přiměřenou lhůtu nepřesahující 30 dnů, v níž má poskytovatel služeb zprostředkování dat tato opatření provést.

7.   Pokud má poskytovatel služeb zprostředkování dat hlavní provozovnu nebo právního zástupce v jednom členském státě, avšak služby poskytuje v jiných členských státech, příslušný orgán pro služby zprostředkování dat členského státu, v němž se nachází hlavní provozovna nebo v němž se nachází jeho právní zástupce, a příslušné orgány pro služby zprostředkování dat těchto jiných členských států spolupracují a poskytují si vzájemně pomoc. Taková pomoc a spolupráce může zahrnovat výměny informací mezi dotčenými příslušnými orgány pro služby zprostředkování dat pro účely jejich úkolů podle tohoto nařízení a odůvodněné žádosti o přijetí opatření uvedených v tomto článku.

Pokud chce příslušný orgán pro služby zprostředkování dat jednoho členského státu požádat o pomoc příslušný orgán pro služby zprostředkování dat jiného členského státu, předloží odůvodněnou žádost. Příslušný orgán pro služby zprostředkování dat poskytne na základě této žádosti odpověď bezodkladně a ve lhůtě přiměřené naléhavosti žádosti.

Veškeré informace vyměňované v souvislosti s pomocí, o kterou bylo požádáno a která byla poskytnuta podle tohoto odstavce, se použijí pouze v souvislosti se záležitostí, v níž bylo o pomoc požádáno.

Článek 20

Požadavky na transparentnost

1.   Uznaná organizace pro datový altruismus uchovává úplné a přesné záznamy týkající se:

a)

všech fyzických nebo právnických osob, jimž bylo umožněno zpracovávat data v držení dotyčné uznané organizace pro datový altruismus, a jejich kontaktní údaje;

b)

data nebo doby trvání tohoto zpracování osobních údajů nebo použití neosobních údajů;

c)

účelu tohoto zpracování nahlášeného fyzickou či právnickou osobou, jíž bylo zpracování umožněno;

d)

případných poplatků hrazených fyzickými nebo právnickými osobami zpracovávajícími údaje.

2.   Uznaná organizace pro datový altruismus vyhotoví a předá příslušnému orgánu pro registraci organizací pro datový altruismus výroční zprávu o činnosti, která obsahuje alespoň tyto informace:

a)

informace o činnostech uznané organizace pro datový altruismus;

b)

popis způsobu, jakým byly během daného rozpočtového roku podporovány cíle obecného zájmu, pro něž byly údaje shromažďovány;

c)

seznam všech fyzických a právnických osob, kterým bylo povoleno zpracovat data, která má v držení, obsahující souhrnný popis cílů obecného zájmu sledovaných zpracováním dat a popis technických prostředků, jež byly přitom použity, včetně popisu metod použitých k zachování soukromí a ochraně údajů;

d)

případně shrnutí výsledků zpracování dat povolených uznanou organizací pro datový altruismus;

e)

informace o zdrojích příjmů uznané organizace pro datový altruismus, zejména veškerých příjmů plynoucích z povolení přístupu k datům, a o výdajích.

Článek 24

Sledování souladu

1.   Příslušné orgány pro registraci organizací pro datový altruismus sledují a kontrolují dodržování požadavků stanovených v této kapitole uznanými organizacemi pro datový altruismus. Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus může sledovat a kontrolovat dodržování těchto požadavků těmito uznanými organizacemi pro datový altruismus rovněž na žádost fyzických nebo právnických osob.

2.   Příslušné orgány pro registraci organizací pro datový altruismus je oprávněn vyžádat si od uznaných organizací pro datový altruismus informace, které jsou nezbytné k ověření dodržování požadavků stanovených v této kapitole. Každá žádost o informace musí být přiměřená plnění příslušného úkolu a musí být odůvodněna.

3.   Pokud příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus zjistí, že uznaná organizace pro datový altruismus nedodržuje jeden či více požadavků stanovených v této kapitole, oznámí tato zjištění dotyčné uznané organizaci pro datový altruismus a umožní jí, aby se do 30 dnů od obdržení oznámení vyjádřila.

4.   Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus je oprávněn vyžadovat ukončení nedodržování požadavků uvedené v odstavci 3 buď okamžitě, nebo v přiměřené lhůtě, a přijme vhodná a přiměřená opatření s cílem zajistit soulad.

5.   Pokud uznaná organizace pro datový altruismus nesplňuje jeden či více požadavků uvedených v této kapitole ani po oznámení příslušným orgánem pro registraci organizací pro datový altruismus podle odstavce 3, tato uznaná organizace pro datový altruismus:

a)

ztrácí právo používat v písemné a ústní komunikaci označení „organizace pro datový altruismus uznaná v Unii“;

b)

je vymazána z příslušného veřejného vnitrostátního rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus a z veřejného rejstříku Unie obsahujícího uznané organizace pro datový altruismus.

Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus zveřejní každé rozhodnutí o odnětí práva používat označení „organizace pro datový altruismus uznaná v Unii“ podle prvního pododstavce písm. a).

6.   Pokud má uznaná organizace pro datový altruismus hlavní provozovnu nebo právního zástupce v jednom členském státě, avšak působí v jiných členských státech, příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus členského státu, v němž se nachází hlavní provozovna nebo právní zástupce, a příslušné orgány pro registraci organizací pro datový altruismus těchto jiných členských států spolupracují a poskytují si vzájemně pomoc. Taková pomoc a spolupráce může zahrnovat výměny informací mezi dotčenými příslušnými orgány pro registraci organizací pro datový altruismus pro účely plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, jakož i odůvodněné žádosti o přijetí opatření uvedených v tomto článku.

Pokud chce příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus jednoho členského státu požádat o pomoc příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus jiného členského státu, předloží odůvodněnou žádost. Příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus na tuto žádost poskytne odpověď bezodkladně a ve lhůtě přiměřené naléhavosti žádosti.

Veškeré informace vyměňované v souvislosti s pomocí, o kterou bylo požádáno a která byla poskytnuta podle tohoto odstavce, se použijí pouze v souvislosti se záležitostí, v níž bylo o pomoc požádáno.

Článek 28

Právo na účinnou soudní ochranu

1.   Bez ohledu na jakékoli správní nebo jiné mimosoudní opravné prostředky mají dotčené fyzické a právnické osoby právo na účinnou soudní ochranu, pokud jde o právně závazná rozhodnutí uvedená v článku 14 přijatá příslušnými orgány pro služby zprostředkování dat v rámci řízení, kontroly a prosazování režimu oznamování vztahujícího se na poskytovatele služeb zprostředkování dat a právně závazná rozhodnutí uvedená v článcích 19 a 24, přijatá příslušnými orgány pro registraci organizací pro datový altruismus v rámci sledování uznaných organizací pro datový altruismus.

2.   Řízení podle tohoto článku se zahajuje u soudů členského státu, v němž se nachází příslušný orgán pro služby zprostředkování dat nebo příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus, vůči kterému opravný prostředek směřuje, a to jednotlivě nebo případně kolektivně prostřednictvím zástupců jedné nebo více fyzických nebo právnických osob.

3.   Pokud příslušný orgán pro služby zprostředkování dat nebo příslušný orgán pro registraci organizací pro datový altruismus nereaguje na stížnost, má každá dotčená fyzická nebo právnická osoba v souladu s vnitrostátním právem buď právo na účinnou soudní ochranu, nebo právo na přezkum nestranným orgánem s příslušnými odbornými znalostmi.

KAPITOLA VI

Evropský sbor pro datové inovace

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 24. září 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

B. LE MAIRE

(1)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 38.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. května 2022.

(3)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 64).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 ze dne 15. července 2020 o elektronických informacích o nákladní dopravě (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 33).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(25)  Nařízení Komise (EU) č. 557/2013 ze dne 17. června 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 o evropské statistice, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 831/2002 (Úř. věst. L 164, 18.6.2013, s. 16).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(30)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).


whereas
keyboard_arrow_down