keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

1.   Každý subjekt Unie pod dohledem své nejvyšší úrovně vedení bezodkladně a nejpozději do 8. září 2025 přijme odpovídající a přiměřená technická, operační a organizační opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zjištěných v rámci a k prevenci dopadů incidentů nebo jejich minimalizaci. S ohledem na nejnovější technologický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy zajistí tato opatření k řízení rizik takovou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celém prostředí IKT, která je úměrná hrozícím kybernetickým bezpečnostním rizikům. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření se náležitě zohlední míra expozice subjektu Unie kybernetickým bezpečnostním rizikům, jeho velikost, pravděpodobnost výskytu incidentů a jejich závažnost, včetně jejich společenského, hospodářského a interinstitucionálního dopadu.

2.   Subjekty Unie se při provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zaměřují alespoň na tyto oblasti:

a)	politiku kybernetické bezpečnosti, včetně opatření potřebných k dosažení cílů a priorit uvedených v čl. 6 odst. 3 tohoto článku;

b)	politiku analýzy kybernetických bezpečnostních rizik a politiku bezpečnosti informačních systémů;

c)	cíle politiky týkající se využívání služeb cloud computingu;

d)	případně audit kybernetické bezpečnosti, který může zahrnovat posouzení kybernetických bezpečnostních rizik, zranitelností a kybernetických hrozeb a pravidelné penetrační testování prováděné důvěryhodným soukromým poskytovatelem;

e)	provádění doporučení vyplývajících z auditů kybernetické bezpečnosti uvedených v písmenu d) prostřednictvím aktualizace systému a politiky kybernetické bezpečnosti;

f)	organizaci systému kybernetické bezpečnosti, včetně vymezení úloh a odpovědnosti;

g)	správu aktiv, včetně seznamu aktiv v oblasti IKT a mapování sítí IKT;

h)	bezpečnost lidských zdrojů a kontrolu přístupu;

i)	bezpečnost operací;

j)	bezpečnost komunikací;

k)	akvizici, vývoj a údržbu systému, včetně politiky zveřejňování informací o zranitelností a jejich řešení;

l)	případné politiky v oblasti transparentnosti zdrojového kódu;

m)	bezpečnost dodavatelského řetězce včetně aspektů souvisejících s bezpečností, které se týkají vztahů mezi každým subjektem Unie a jeho přímými dodavateli nebo poskytovateli služeb;

n)	řešení incidentů a spolupráci se CERT-EU, jako je zajištění bezpečnostního monitorování a vedení protokolů bezpečnosti;

o)	řízení kontinuity provozu, jako je správa zálohování a obnova provozu po havárii, a krizové řízení a

p)	podporu a rozvoj vzdělávání, dovedností, zvyšování povědomí, cvičebních programů a programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Pro účely prvního pododstavce písm. m) subjekty Unie zohlední zranitelnosti specifické pro každého přímého dodavatele a poskytovatele služeb a celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti svých dodavatelů a poskytovatelů služeb, včetně jejich postupů bezpečného vývoje.

3.   Subjekty Unie přijmou alespoň tato konkrétní opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik:

a)	technická opatření umožňující a podporující práci z domova;

b)	konkrétní kroky pro přechod k zásadám nulové důvěry;

c)	používání vícefaktorového ověřování jako normy u sítí a informačních systémů;

d)	používání kryptografie a šifrování, a zejména šifrování mezi koncovými body, a bezpečného digitálního podpis

e)	případné zavedení zabezpečené hlasové, obrazové a textové komunikace a zabezpečených systémů tísňové komunikace v rámci subjektu Unie;

f)	proaktivní opatření pro odhalování a odstraňování malwaru a špionážního softwaru;

g)	zabezpečení softwarového dodavatelského řetězce prostřednictvím kritérií pro bezpečný vývoj a hodnocení softwaru;

h)	vytvoření a zavedení programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti odpovídajících úkolům a předpokládaným schopnostem nejvyšší úrovně vedení a zaměstnanců subjektu Unie pověřených zajištěním účinného provádění tohoto nařízení;

i)	pravidelné školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti;

j)	v příslušných případech účast na analýzách rizik vzájemného propojení mezi subjekty Unie;

k)

posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem usnadnit dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti prostřednictvím: i) odstranění smluvních překážek, které omezují sdílení informací ohledně incidentů, zranitelností a kybernetických hrozeb obdržených od poskytovatelů služeb IKT se CERT-EU, ii) smluvní povinnosti hlásit incidenty, zranitelnosti a kybernetické hrozby a disponovat vhodnými mechanismy reakce na incidenty a jejich monitorování.

1.   Komise po obdržení souhlasu dvoutřetinové většiny výboru IICB jmenuje vedoucího CERT-EU. Výbor IICB je konzultován ve všech fázích postupu jmenování, zejména při vypracovávání oznámení o volném pracovním místě, posuzování žádostí a jmenování výběrových komisí v souvislosti s tímto pracovním místem. Výběrové řízení, včetně konečného užšího seznamu kandidátů, z nichž má být vedoucí CERT-EU vybrán, zajistí spravedlivé genderové zastoupení ve vztahu k předloženým kandidaturám.

2.   Vedoucí CERT-EU je odpovědný za řádné fungování CERT-EU a jedná v rámci svých úkolů pod vedením výboru IICB. Vedoucí CERT-EU pravidelně podává zprávy předsedovi výboru IICB a na požádání předkládá výboru IICB zprávy vypracované ad hoc.

3.   Vedoucí CERT-EU je nápomocen příslušné pověřené schvalující osobě při vypracovávání každoroční zprávy o činnosti obsahující finanční a manažerské informace, včetně výsledků kontrol, vypracované v souladu s čl. 74 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9), a tuto pověřenou schvalující osobu pravidelně informuje o provádění opatření, u nichž byla pravomoc přenesena na vedoucího CERT-EU.

4.   Vedoucí CERT-EU vypracuje každoročně finanční plán správních příjmů a výdajů na své činnosti, návrh ročního pracovního programu, návrh katalogu služeb CERT-EU, navrhované revize katalogu služeb, návrh ujednání pro smlouvy o poskytování služeb a návrh klíčových ukazatelů výkonnosti pro CERT-EU, které v souladu s článkem 11 schvaluje výbor IICB. Při revizi seznamu služeb v katalogu služeb CERT-EU zohlední vedoucí CERT-EU zdroje, které jsou CERT-EU přiděleny.

5.   Vedoucí CERT-EU předkládá nejméně jednou ročně výboru IICB a předsedovi výboru IICB zprávy o činnostech a výsledcích CERT-EU během referenčního období, včetně zpráv o plnění rozpočtu, uzavřených smlouvách o poskytování služeb a písemných dohodách, spolupráci s protějšky a partnery a o misích podniknutých jeho zaměstnanci, včetně zpráv podle článku 11. Tyto zprávy obsahují pracovní program na následující období, finanční plánování příjmů a výdajů, včetně personálního obsazení, plánované aktualizace katalogu služeb CERT-EU a posouzení očekávaného dopadu, který tyto aktualizace mohou mít na finanční a lidské zdroje.

1.   CERT-EU, která působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty, usnadňuje výměnu informací o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech mezi:

a)	subjekty Unie;

b)	protějšky uvedenými v článcích 17 a 18.

2.   CERT-EU, případně v úzké spolupráci s ENISA, usnadňuje koordinaci reakcí subjektů Unie na incidenty, včetně:

a)	přispívání k jednotné vnější komunikaci;

b)	vzájemné podpory, jako je sdílení informací relevantních pro subjekty Unie nebo poskytování pomoci, je-li to relevantní, přímo na místě;

c)	optimálního využití operativních zdrojů;

d)	koordinace s dalšími mechanismy reakce na krizové situace na úrovni Unie.

3.   CERT-EU v úzké spolupráci s ENISA podporuje subjekty Unie v oblasti situačního povědomí o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech, jakož i ve sdílení relevantního vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

4.   Výbor IICB do 8. ledna 2025 přijme na základě návrhu CERT-EU pokyny nebo doporučení pro koordinaci reakcí na incidenty a pro spolupráci při významných incidentech. Pokud existuje podezření, že incident má povahu trestného činu, poskytne CERT-EU bez zbytečného odkladu poradenství k tomu, jak oznámit tento incident donucovacím orgánům.

5.   Na základě konkrétní žádosti členského státu a se souhlasem dotčených subjektů Unie může CERT-EU vyzvat odborníky ze seznamu uvedeného v čl. 23 odst. 4, aby přispěli k reakci na závažný incident, který má v daném členském státě dopad, nebo na rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. g) směrnice (EU) 2022/2555. Zvláštní pravidla pro přístup k technickým odborníkům ze subjektů Unie a jejich využívání schvaluje výbor IICB na základě návrhu CERT-EU.

1.   S cílem podpořit koordinované řešení závažných incidentů na operační úrovni, které mají dopad na subjekty Unie, a přispět k pravidelné výměně relevantních informací mezi subjekty Unie a s členskými státy vypracuje výbor IICB v úzké spolupráci se CERT-EU a ENISA plán řešení kybernetické krize na základě činností uvedených v čl. 22 odst. 2. Plán řešení kybernetické krize obsahuje alespoň tyto prvky:

a)	postupy týkající se koordinace a toku informací mezi subjekty Unie za účelem řešení závažných incidentů na operační úrovni;

b)	společné standardní operační postupy (SOP);

c)	společné názvosloví pro závažnost závažných incidentů a spouštěcí body krize;

d)	pravidelná cvičení;

e)	zabezpečené komunikační kanály, jež mají být používány.

2.   Na základě plánu řešení kybernetické krize vypracovaného podle odstavce 1 tohoto článku, a aniž je dotčen čl. 16 odst. 2 první pododstavec směrnice (EU) 2022/2555, je zástupce Komise ve výboru IICB kontaktním místem pro sdílení příslušných informací týkajících se závažných incidentů se sítí EU-CyCLONe.

3.   CERT-CE koordinuje subjekty Unie při řešení závažných incidentů. Vede seznam dostupných technických odborných znalostí, které by v případě závažných incidentů byly potřebné pro reakci, a pomáhá výboru IICB při koordinaci plánů subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí v případě závažných incidentů uvedených v čl. 9 odst. 2.

4.   Subjekty Unie přispívají k seznamu technických odborných znalostí tím, že poskytují každoročně aktualizovaný seznam odborníků, kteří jsou k dispozici v rámci jejich příslušných organizací, s podrobným uvedením jejich konkrétních technických dovedností.