keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS
BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf
- 1 Článek 3 Definice
- 2 Článek 8 Opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik
- 1 Článek 11 Úkoly výboru IICB
- 1 Článek 13 Poslání a úkoly CERT-EU
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA II
OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ VYSOKÉ SPOLEČNÉ ÚROVNĚ KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI
KAPITOLA III
INTERINSTITUCIONÁLNÍ VÝBOR PRO KYBERNETICKOU BEZPEČNOST
KAPITOLA IV
CERT-EU
KAPITOLA V
POVINNOSTI V OBLASTI SPOLUPRÁCE A OZNAMOVACÍ POVINNOSTI
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
- unie 54
- bezpečnosti 27
- cert-eu 25
- kybernetické 24
- subjekty 19
- nebo 17
- eu / 17
- v oblasti 16
- čl 15
- opatření 14
- subjektů 14
- služeb 14
- směrnice 13
- kybernetických 13
- nařízení 13
- smyslu 12
- bezpečnost 11
- cert-eu 11
- základě 11
- tohoto 11
- včetně 11
- incidentů 10
- rizik 10
- informací 9
- subjektu 9
- provádění 9
- iicb 9
- informace 9
- podle 9
- úrovni 8
- bodu 8
- řešení 8
- které 8
- při 8
- jejich 8
- incidenty 8
- bezpečnostních 8
- systémů 7
- uvedených 7
- schvaluje 7
- může 7
- sítí 7
- a informačních 7
- služby 7
- odst 7
- jako 6
- prostřednictvím 6
- úrovně 6
- návrhu 6
- řízení 6
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na subjekty Unie, na interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost zřízený podle článku 10 a na CERT-EU.
2. Tímto nařízením není dotčena institucionální autonomie podle smluv.
3. S výjimkou čl. 13 odst. 8 se toto nařízení nevztahuje na sítě a informační systémy, které nakládají s utajovanými informacemi EU (EUCI).
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) | „subjekty Unie“ orgány, instituce, a jiné subjekty zřízené Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii nebo na základě uvedených smluv; |
2) | „sítí a informačním systémem“ síť a informační systémy ve smyslu čl. 6 bodu 1 směrnice (EU) 2022/2555; |
3) | „bezpečností sítí a informačních systémů“ bezpečnost sítí a informačních systémů ve smyslu čl. 6 bodu 2 směrnice (EU) 2022/2555; |
4) | „kybernetickou bezpečností“ kybernetická bezpečnost ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2019/881; |
5) | „nejvyšší úrovní vedení“ vedoucí, vedoucí orgán nebo koordinační orgán a orgán dohledu odpovědný za fungování subjektu Unie na nejvyšší správní úrovni, který má pravomoc přijímat nebo schvalovat rozhodnutí v souladu s opatřeními pro řízení na vysoké úrovni uvedeného subjektu Unie, aniž je dotčena formální odpovědnost jiných úrovní vedení za dodržování pravidel a řízení kybernetických rizik v jejich příslušných oblastech působnosti; |
6) | „významnou událostí“ významná událost ve smyslu čl. 6 bodu 5 směrnice (EU) 2022/2555; |
7) | „incidentem“ incident ve smyslu čl. 6 bodu 6 směrnice (EU) 2022/2555; |
8) | „závažným incidentem“ incident, který způsobí míru narušení, která přesahuje schopnost subjektu Unie a CERT-EU reagovat na tento incident, nebo který má významný dopad na nejméně dva subjekty Unie; |
9) | „rozsáhlým kybernetickým bezpečnostním incidentem“ rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident ve smyslu čl. 6 bodu 7 směrnice (EU) 2022/2555; |
10) | „řešením incidentu“ řešení incidentu ve smyslu čl. 6 bodu 8 směrnice (EU) 2022/2555; |
11) | „kybernetickou hrozbou“ kybernetická hrozba ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2019/881; |
12) | „významnou kybernetickou hrozbou“ významná kybernetická hrozba ve smyslu čl. 6 bodu 11 směrnice (EU) 2022/2555; |
(13) | „zranitelností“ zranitelnost ve smyslu čl. 6 bodu 15 směrnice (EU) 2022/2555; |
14) | „kybernetickým bezpečnostním rizikem“ riziko ve smyslu čl. 6 bodu 9 směrnice (EU) 2022/2555; |
15) | „službou cloud computingu“ služba cloud computingu ve smyslu čl. 6 bodu 30 směrnice (EU) 2022/2555. |
Článek 8
Opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik
1. Každý subjekt Unie pod dohledem své nejvyšší úrovně vedení bezodkladně a nejpozději do 8. září 2025 přijme odpovídající a přiměřená technická, operační a organizační opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zjištěných v rámci a k prevenci dopadů incidentů nebo jejich minimalizaci. S ohledem na nejnovější technologický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy zajistí tato opatření k řízení rizik takovou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celém prostředí IKT, která je úměrná hrozícím kybernetickým bezpečnostním rizikům. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření se náležitě zohlední míra expozice subjektu Unie kybernetickým bezpečnostním rizikům, jeho velikost, pravděpodobnost výskytu incidentů a jejich závažnost, včetně jejich společenského, hospodářského a interinstitucionálního dopadu.
2. Subjekty Unie se při provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zaměřují alespoň na tyto oblasti:
a) | politiku kybernetické bezpečnosti, včetně opatření potřebných k dosažení cílů a priorit uvedených v čl. 6 odst. 3 tohoto článku; |
b) | politiku analýzy kybernetických bezpečnostních rizik a politiku bezpečnosti informačních systémů; |
c) | cíle politiky týkající se využívání služeb cloud computingu; |
d) | případně audit kybernetické bezpečnosti, který může zahrnovat posouzení kybernetických bezpečnostních rizik, zranitelností a kybernetických hrozeb a pravidelné penetrační testování prováděné důvěryhodným soukromým poskytovatelem; |
e) | provádění doporučení vyplývajících z auditů kybernetické bezpečnosti uvedených v písmenu d) prostřednictvím aktualizace systému a politiky kybernetické bezpečnosti; |
f) | organizaci systému kybernetické bezpečnosti, včetně vymezení úloh a odpovědnosti; |
g) | správu aktiv, včetně seznamu aktiv v oblasti IKT a mapování sítí IKT; |
h) | bezpečnost lidských zdrojů a kontrolu přístupu; |
i) | bezpečnost operací; |
j) | bezpečnost komunikací; |
k) | akvizici, vývoj a údržbu systému, včetně politiky zveřejňování informací o zranitelností a jejich řešení; |
l) | případné politiky v oblasti transparentnosti zdrojového kódu; |
m) | bezpečnost dodavatelského řetězce včetně aspektů souvisejících s bezpečností, které se týkají vztahů mezi každým subjektem Unie a jeho přímými dodavateli nebo poskytovateli služeb; |
n) | řešení incidentů a spolupráci se CERT-EU, jako je zajištění bezpečnostního monitorování a vedení protokolů bezpečnosti; |
o) | řízení kontinuity provozu, jako je správa zálohování a obnova provozu po havárii, a krizové řízení a |
p) | podporu a rozvoj vzdělávání, dovedností, zvyšování povědomí, cvičebních programů a programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti. |
Pro účely prvního pododstavce písm. m) subjekty Unie zohlední zranitelnosti specifické pro každého přímého dodavatele a poskytovatele služeb a celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti svých dodavatelů a poskytovatelů služeb, včetně jejich postupů bezpečného vývoje.
3. Subjekty Unie přijmou alespoň tato konkrétní opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik:
a) | technická opatření umožňující a podporující práci z domova; |
b) | konkrétní kroky pro přechod k zásadám nulové důvěry; |
c) | používání vícefaktorového ověřování jako normy u sítí a informačních systémů; |
d) | používání kryptografie a šifrování, a zejména šifrování mezi koncovými body, a bezpečného digitálního podpis |
e) | případné zavedení zabezpečené hlasové, obrazové a textové komunikace a zabezpečených systémů tísňové komunikace v rámci subjektu Unie; |
f) | proaktivní opatření pro odhalování a odstraňování malwaru a špionážního softwaru; |
g) | zabezpečení softwarového dodavatelského řetězce prostřednictvím kritérií pro bezpečný vývoj a hodnocení softwaru; |
h) | vytvoření a zavedení programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti odpovídajících úkolům a předpokládaným schopnostem nejvyšší úrovně vedení a zaměstnanců subjektu Unie pověřených zajištěním účinného provádění tohoto nařízení; |
i) | pravidelné školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti; |
j) | v příslušných případech účast na analýzách rizik vzájemného propojení mezi subjekty Unie; |
k) | posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem usnadnit dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti prostřednictvím:
|
Článek 11
Úkoly výboru IICB
Při výkonu svých povinností výbor IICB zejména:
a) | poskytuje strategické pokyny vedoucímu CERT-EU; |
b) | účinně sleduje a dohlíží na provádění tohoto nařízení a podporuje subjekty Unie při posilování jejich kybernetické bezpečnosti, a případně v této souvislosti také požaduje od subjektů Unie a CERT-EU zprávy ad hoc; |
c) | v návaznosti na strategickou diskusi přijímá víceletou strategii pro zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti v subjektech Unie, pravidelně, v každém případě však jednou za pět let, tuto strategii posuzuje a v případě potřeby tuto strategii upravuje; |
d) | stanovuje metodiku a organizační aspekty pro provádění dobrovolných vzájemných hodnocení subjekty Unie s cílem čerpat ze sdílených zkušeností, posílit vzájemnou důvěru, dosáhnout vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti a posílit schopnosti subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž zajistí, aby tato vzájemná hodnocení prováděli odborníci na kybernetickou bezpečnost jmenovaní jiným subjektem Unie, než je subjekt Unie, který je předmětem přezkumu, a aby tato metodika vycházela z článku 19 směrnice (EU) 2022/2555 a byla případně subjektům Unie přizpůsobena; |
e) | na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční pracovní program CERT-EU a sleduje jeho provádění; |
f) | na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje katalog služeb CERT-EU a všechny jeho aktualizace; |
g) | na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje roční finanční plán příjmů a výdajů, včetně personálního obsazení, pro činnosti CERT-EU; |
h) | na základě návrhu vedoucího CERT-EU schvaluje postupy pro uzavírání smluv o poskytování služeb; |
i) | přezkoumává a schvaluje roční zprávu vypracovanou vedoucím CERT-EU, jež se zabývá činností CERT-EU a řízením jejích finančních prostředků; |
j) | schvaluje a sleduje klíčové ukazatele výkonnosti pro CERT-EU stanovené na základě návrhu vedoucího CERT-EU; |
k) | schvaluje ujednání o spolupráci, smlouvy o poskytování služeb nebo smlouvy mezi CERT-EU a dalšími subjekty podle článku 18; |
l) | přijímá pokyny a doporučení na základě návrhu CERT-EU v souladu s článkem 14 a ukládá CERT-EU, aby vydala, stáhla nebo upravila návrh pokynů nebo doporučení nebo výzvu k přijetí opatření; |
m) | zřizuje technické poradní skupiny se zvláštními úkoly na podporu činnosti výboru IICB, schvaluje jejich mandát a určuje jejich předsedy; |
n) | přijímá a posuzuje dokumenty a zprávy předložené subjekty Unie podle tohoto nařízení, jako jsou hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti; |
o) | za účelem výměny osvědčených postupů a informací v souvislosti s prováděním tohoto nařízení usnadňuje zřízení neformální skupiny místních referentů pro kybernetickou bezpečnost subjektů Unie, podporované ENISA; |
p) | s ohledem na informace o zjištěných kybernetických bezpečnostních rizicích a poznatky poskytnuté CERT-EU sleduje přiměřenost opatření týkajících se propojení mezi prostředími IKT subjektů Unie a poskytuje poradenství ohledně možných zlepšení; no, myslí se tím propojenost na technické úrovni; |
q) | vypracuje plán řešení kybernetických krizí s cílem podpořit na operativní úrovni koordinované řízení závažných incidentů s dopadem na subjekty Unie a přispět k pravidelné výměně příslušných informací, zejména pokud jde o dopady a závažnost závažných incidentů a možné způsoby jejich zmírnění; |
r) | koordinuje přijímání plánů jednotlivých subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí uvedených v čl. 9 odst. 2; |
s) | s ohledem na výsledky koordinovaného posouzení rizik kritických dodavatelských řetězců na úrovni Unie uvedených v článku 22 směrnice (EU) 2022/2555 přijímá doporučení v oblasti bezpečnosti dodavatelského řetězce podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. m) na podporu subjektů Unie při přijímání účinných a přiměřených opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik. |
Článek 13
Poslání a úkoly CERT-EU
1. Posláním CERT-EU je přispívat k bezpečnosti neutajovaného IKT prostředí všech subjektů Unie, a to tak, že jim poskytuje poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti, pomáhá jim předcházet incidentům, odhalovat incidenty, řešit incidenty, zmírňovat incidenty, reagovat na incidenty a zotavovat se z incidentů a působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty.
2. CERT-EU shromažďuje, spravuje, analyzuje a sdílí se subjekty Unie informace o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a incidentech týkajících se infrastruktury IKT pro neutajované informace. Koordinuje reakce na incidenty na interinstitucionální úrovni a na úrovni jednotlivých subjektů Unie, a to i poskytováním specializované operativní pomoci či koordinací jejího poskytování.
3. CERT-EU vykonává pro subjekty Unie tyto úkoly:
a) | podporuje je při provádění tohoto nařízení a přispívá ke koordinaci provádění tohoto nařízení prostřednictvím opatření uvedených v čl. 14 odst. 1 nebo prostřednictvím ad hoc zpráv vyžádaných výborem IICB; |
b) | nabízí standardní služby týmu CSIRT všem subjektům Unie prostřednictvím souboru služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti popsaných v jeho katalogu služeb (dále jen „základní služby“); |
c) | udržuje vzájemnou a partnerskou síť pro podporu služeb popsaných v článcích 17 a 18; |
d) | upozorňuje výbor IICB na jakýkoli problém týkající se provádění tohoto nařízení a provádění pokynů, doporučení a výzev k přijetí opatření; |
e) | na základě informací uvedených v odstavci 2 přispívá v úzké spolupráci s ENISA k informovanosti Unie o aktuální kybernetické situaci; |
f) | koordinuje řízení závažných incidentů; |
g) | jedná jako specializovaný koordinátor subjektů Unie pro účely koordinovaného zpřístupňování informací o zranitelností podle čl. 12 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555; |
h) | na žádost subjektu Unie poskytuje proaktivní a nerušivé skenování veřejně přístupných sítí a informačních systémů daného subjektu Unie. |
Informace uvedené v prvním pododstavci písm. e) se v případě potřeby sdílejí s výborem IICB, sítí týmů CSIRT a Střediskem Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN), a to při dodržování patřičných podmínek zachování důvěrnosti.
4. CERT-EU může v souladu s článkem 17 nebo případně 18 spolupracovat s příslušnými komunitami v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii a jejích členských státech, mimo jiné v těchto oblastech:
a) | připravenost, koordinace při řešení incidentů, výměna informací a reakce na krize na technické úrovni v případech souvisejících se subjekty Unie; |
b) | operativní spolupráce týkající se sítě týmů CSIRT, včetně vzájemné pomoci; |
c) | zpravodajské informace o kybernetických hrozbách, včetně informovanosti o aktuální situaci; |
d) | ohledně jakéhokoli tématu vyžadujícího technické odborné znalosti CERT-EU v oblasti kybernetické bezpečnosti. |
5. CERT-EU se v rámci své působnosti zapojuje do strukturované spolupráce s ENISA v oblasti budování kapacit, operativní spolupráce a dlouhodobých strategických analýz kybernetických hrozeb v souladu s nařízením (EU) 2019/881. CERT-EU může spolupracovat a vyměňovat si informace s Evropským centrem Europolu pro boj proti kyberkriminalitě.
6. CERT-EU může poskytovat tyto služby, které nejsou popsány v jejím katalogu služeb (dále jen „zpoplatněné služby“):
a) | služby, které podporují kybernetickou bezpečnost prostředí IKT subjektů Unie, jiné než služby uvedené v odstavci 3, na základě smluv o poskytování služeb a s výhradou dostupných zdrojů, zejména širokospektrální monitorování sítě, včetně nepřetržitého monitorování v první linii v případě vysoce rizikových kybernetických hrozeb; |
b) | služby, které podporují operace nebo projekty subjektů Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, jiné než služby na ochranu jejich prostředí IKT, na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB; |
c) | na požádání proaktivní skenování sítí a informačních systémů dotčeného subjektu Unie s cílem odhalit zranitelnosti s potenciálním významným dopadem; |
d) | služby, které podporují bezpečnost prostředí IKT jiných organizací než subjektů Unie, které úzce spolupracují se subjekty Unie například tak, že jim byly uloženy úkoly nebo povinnosti podle práva Unie, a to na základě písemných dohod a po předchozím schválení výborem IICB. |
S ohledem na první pododstavec písm. d) může CERT-EU ve výjimečných případech s předchozím souhlasem výboru IICB uzavřít smlouvy o poskytování služeb s jinými subjekty než se subjekty Unie.
7. CERT-EU organizuje, a může se účastnit cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo doporučovat účast na stávajících cvičeních, a to případně v úzké spolupráci s ENISA, za účelem testování úrovně kybernetické bezpečnosti subjektů Unie.
8. CERT-EU může poskytovat pomoc subjektům Unie v souvislosti s incidenty v sítích a informačních systémech nakládajících s utajovanými informacemi EU, pokud o to dotyčné subjekty Unie výslovně požádají, v souladu s jejich příslušnými postupy. Poskytnutím pomoci CERT-EU podle tohoto odstavce nejsou dotčena platná pravidla týkající se ochrany utajovaných informací.
9. CERT-EU informuje subjekty Unie o svých postupech a procesech pro řešení incidentů.
10. CERT-EU poskytne s vysokou úrovní důvěrnosti a spolehlivosti prostřednictvím vhodných mechanismů spolupráce a oznamování relevantní a anonymizované informace o závažných incidentech a o způsobu, jakým byly řešeny. Tyto informace se zahrnou do zprávy uvedené v čl. 10 odst. 14.
11. CERT-EU ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů podpoří dotčené subjekty Unie při řešení incidentů, v jejichž důsledku došlo k porušení ochrany osobních údajů, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly tohoto inspektora podle nařízení (EU) 2018/1725.
12. CERT-EU může v případě, že jej o to výslovně požádají odborné sekce subjektů Unie, poskytovat technické poradenství nebo informace týkající se příslušné oblasti.
whereas