keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

1.   Každý subjekt Unie pod dohledem své nejvyšší úrovně vedení bezodkladně a nejpozději do 8. září 2025 přijme odpovídající a přiměřená technická, operační a organizační opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zjištěných v rámci a k prevenci dopadů incidentů nebo jejich minimalizaci. S ohledem na nejnovější technologický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy zajistí tato opatření k řízení rizik takovou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celém prostředí IKT, která je úměrná hrozícím kybernetickým bezpečnostním rizikům. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření se náležitě zohlední míra expozice subjektu Unie kybernetickým bezpečnostním rizikům, jeho velikost, pravděpodobnost výskytu incidentů a jejich závažnost, včetně jejich společenského, hospodářského a interinstitucionálního dopadu.

2.   Subjekty Unie se při provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zaměřují alespoň na tyto oblasti:

a)	politiku kybernetické bezpečnosti, včetně opatření potřebných k dosažení cílů a priorit uvedených v čl. 6 odst. 3 tohoto článku;

b)	politiku analýzy kybernetických bezpečnostních rizik a politiku bezpečnosti informačních systémů;

c)	cíle politiky týkající se využívání služeb cloud computingu;

d)	případně audit kybernetické bezpečnosti, který může zahrnovat posouzení kybernetických bezpečnostních rizik, zranitelností a kybernetických hrozeb a pravidelné penetrační testování prováděné důvěryhodným soukromým poskytovatelem;

e)	provádění doporučení vyplývajících z auditů kybernetické bezpečnosti uvedených v písmenu d) prostřednictvím aktualizace systému a politiky kybernetické bezpečnosti;

f)	organizaci systému kybernetické bezpečnosti, včetně vymezení úloh a odpovědnosti;

g)	správu aktiv, včetně seznamu aktiv v oblasti IKT a mapování sítí IKT;

h)	bezpečnost lidských zdrojů a kontrolu přístupu;

i)	bezpečnost operací;

j)	bezpečnost komunikací;

k)	akvizici, vývoj a údržbu systému, včetně politiky zveřejňování informací o zranitelností a jejich řešení;

l)	případné politiky v oblasti transparentnosti zdrojového kódu;

m)	bezpečnost dodavatelského řetězce včetně aspektů souvisejících s bezpečností, které se týkají vztahů mezi každým subjektem Unie a jeho přímými dodavateli nebo poskytovateli služeb;

n)	řešení incidentů a spolupráci se CERT-EU, jako je zajištění bezpečnostního monitorování a vedení protokolů bezpečnosti;

o)	řízení kontinuity provozu, jako je správa zálohování a obnova provozu po havárii, a krizové řízení a

p)	podporu a rozvoj vzdělávání, dovedností, zvyšování povědomí, cvičebních programů a programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Pro účely prvního pododstavce písm. m) subjekty Unie zohlední zranitelnosti specifické pro každého přímého dodavatele a poskytovatele služeb a celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti svých dodavatelů a poskytovatelů služeb, včetně jejich postupů bezpečného vývoje.

3.   Subjekty Unie přijmou alespoň tato konkrétní opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik:

a)	technická opatření umožňující a podporující práci z domova;

b)	konkrétní kroky pro přechod k zásadám nulové důvěry;

c)	používání vícefaktorového ověřování jako normy u sítí a informačních systémů;

d)	používání kryptografie a šifrování, a zejména šifrování mezi koncovými body, a bezpečného digitálního podpis

e)	případné zavedení zabezpečené hlasové, obrazové a textové komunikace a zabezpečených systémů tísňové komunikace v rámci subjektu Unie;

f)	proaktivní opatření pro odhalování a odstraňování malwaru a špionážního softwaru;

g)	zabezpečení softwarového dodavatelského řetězce prostřednictvím kritérií pro bezpečný vývoj a hodnocení softwaru;

h)	vytvoření a zavedení programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti odpovídajících úkolům a předpokládaným schopnostem nejvyšší úrovně vedení a zaměstnanců subjektu Unie pověřených zajištěním účinného provádění tohoto nařízení;

i)	pravidelné školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti;

j)	v příslušných případech účast na analýzách rizik vzájemného propojení mezi subjekty Unie;

k)

posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem usnadnit dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti prostřednictvím: i) odstranění smluvních překážek, které omezují sdílení informací ohledně incidentů, zranitelností a kybernetických hrozeb obdržených od poskytovatelů služeb IKT se CERT-EU, ii) smluvní povinnosti hlásit incidenty, zranitelnosti a kybernetické hrozby a disponovat vhodnými mechanismy reakce na incidenty a jejich monitorování.

1.   CERT-EU bez zbytečného odkladu spolupracuje s protějšky z členských států, zejména týmy CSIRT určenými nebo zřízenými podle článku 10 směrnice (EU) 2022/2555, nebo případně s příslušnými orgány a jednotnými kontaktními místy určenými nebo zřízenými podle článku 8 uvedené směrnice a vyměňuje si s nimi informace ohledně incidentů, kybernetických hrozeb, zranitelností, významných událostí, možných protiopatření, jakož i o osvědčených postupech, a o veškerých záležitostech, které mají význam pro zlepšení ochrany prostředí IKT subjektů Unie, a to i prostřednictvím sítě týmů CSIRT zřízené podle článku 15 směrnice (EU) 2022/2555. CERT-EU podporuje Komisi v rámci sítě EU-CyCLONe zřízené podle článku 16 o koordinovaném řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí ve směrnici (EU) 2022/2555.

2.   Pokud se CERT-EU dozví o významném incidentu, k němuž dojde na území členského státu, neprodleně informuje všechny příslušné protějšky v daném členském státě v souladu s odstavcem 1.

3.   Je-li v souladu s právem Unie na ochranu osobních údajů zajištěna ochrana osobních údajů, CERT-EU si s vnitrostátními protějšky v členských státech bez zbytečného odkladu vymění příslušné informace týkající se konkrétních incidentů, které mohou usnadnit odhalování obdobných kybernetických hrozeb nebo incidentů nebo přispět k analýze incidentu, a to bez povolení dotčeného subjektu Unie. CERT-EU vyměňuje informace týkající se konkrétních incidentů, které odhalují totožnost cíle kybernetického bezpečnostního incidentu, pouze pokud nastane některý u z těchto případů:

a)	dotčený subjekt Unie udělil svůj souhlas;

b)	dotčený subjekt Unie neudělil svůj souhlas, jak je stanoveno v písmenu a), ale zveřejnění totožnosti dotčeného subjektu Unie by zvýšilo pravděpodobnost, že se zabrání incidentům v jiných oblastech nebo se zmírní jejich následky;

c)	dotčený subjekt Unie již zveřejnil, že byl obětí incidentu.

Rozhodnutí o výměně informací týkajících se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost cíle incidentu podle prvního pododstavce písm. b), schvaluje vedoucí CERT-EU. Před vydáním takového rozhodnutí kontaktuje CERT-EU dotčený subjekt Unie písemně a jasně vysvětlí, jak by zveřejnění jeho totožnosti pomohlo zabránit incidentům v jiných oblastech nebo je zmírnit. Vedoucí CERT-EU poskytne vysvětlení a výslovně požádá subjekt Unie, aby ve stanovené lhůtě uvedl, zda souhlasí. Vedoucí CERT-EU rovněž informuje subjekt Unie o tom, že si s ohledem na poskytnuté vysvětlení vyhrazuje právo informace zveřejnit i bez souhlasu. Dotčený subjekt Unie je informován před zveřejněním informací.

1.   CERT-EU může spolupracovat s protějšky v Unii, jež nejsou uvedeny v článku 17 a na něž se vztahují požadavky Unie na kybernetickou bezpečnost, včetně protějšků zaměřených na konkrétní průmyslová odvětví, v záležitostech týkajících se nástrojů a metod, jako například techniky, taktiky, postupů a osvědčených postupů, jakož i kybernetických hrozeb a zranitelností. Pro účely jakékoliv spolupráce s těmito protějšky požádá CERT-EU výbor IICB o předchozí souhlas pro každý jednotlivý případ. Pokud CERT-EU s těmito protějšky naváže spolupráci, informuje o tom všechny příslušné protějšky členských států uvedené v čl. 17 odst. 1 v členském státě, v němž se protějšek nachází. Ve vhodných a náležitých případech se tato spolupráce a její podmínky, a to i pokud jde o kybernetickou bezpečnost, ochranu údajů a nakládání s informacemi, stanoví ve výslovných ujednáních o zachování důvěrnosti, jako jsou smlouvy nebo správní ujednání. Ujednání o zachování důvěrnosti nevyžadují předchozí souhlas výboru IICB, předseda výboru IICB je však informován. V případě naléhavé a bezprostřední potřeby výměny informací o kybernetické bezpečnosti v zájmu subjektů Unie nebo jiné strany může CERT-EU tímto způsobem postupovat se subjektem, jehož zvláštní způsobilost, kapacita a odborné znalosti jsou důvodně vyžadovány na pomoc v této situaci naléhavé a bezprostřední potřeby, a to i v případě, že CERT-EU s tímto subjektem nemá uzavřenu dohodu o zachování důvěrnosti. V takových případech CERT-EU neprodleně informuje předsedu výboru IICB a výbor IICB informuje prostřednictvím pravidelných zpráv nebo zasedání.

2.   CERT-EU může v zájmu shromažďování informací o obecných a konkrétních kybernetických hrozbách, významných událostech, zranitelnostech a možných protiopatřeních spolupracovat s partnery, jako jsou komerční subjekty, včetně subjektů zaměřených na konkrétní průmyslová odvětví, mezinárodní organizace, vnitrostátní subjekty zemí mimo Unii nebo jednotliví odborníci. Pro účely širší spolupráce s těmito partnery požádá CERT-EU výbor IICB o předchozí souhlas pro každý jednotlivý případ.

3.   CERT-EU může se souhlasem subjektu Unie dotčeného incidentem a za předpokladu, že s příslušným protějškem nebo partnerem je uzavřeno ujednání nebo smlouva o mlčenlivosti, poskytnout informace týkající se konkrétního incidentu protějškům nebo partnerům uvedeným v odstavcích 1 a 2, a to výhradně za účelem přispění k jeho analýze.

1.   Subjekty Unie mohou dobrovolně oznamovat CERT-EU incidenty, kybernetické hrozby, významné události a zranitelnosti, které se jich týkají, a poskytovat o nich informace. CERT-EU zajistí, aby v zájmu usnadnění sdílení informací se subjekty Unie byly k dispozici účinné komunikační prostředky s vysokou úrovní sledovatelnosti, důvěrnosti a spolehlivosti. Při zpracování oznámení může CERT-EU upřednostnit zpracování povinných oznámení před dobrovolnými oznámeními. Aniž je dotčen článek 12, při dobrovolném oznámení nemohou být oznamujícímu subjektu Unie uloženy žádné další povinnosti než ty, které by mu byly uloženy, kdyby toto oznámení neučinil.

2.   K plnění svého poslání a úkolů svěřených podle článku 13 může CERT-EU požádat subjekty Unie o poskytnutí informací z příslušných soupisů jejich systémů IKT, včetně informací o kybernetických hrozbách, významných událostech, zranitelnostech, indikátorech narušení, varováních při ohrožení kybernetické bezpečnosti a doporučeních týkajících se konfigurace nástrojů kybernetické bezpečnosti určených k odhalování kybernetických incidentů. Dožádaný subjekt Unie bez zbytečného odkladu předá požadované informace a všechny jejich následné aktualizace.

3.   CERT-EU si může se subjekty Unie vyměňovat informace týkající se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost subjektu Unie, jehož se incident týká, pouze se souhlasem tohoto subjektu. Pokud subjekt Unie odmítne udělit svůj souhlas, poskytne CERT-EU důvody svého rozhodnutí.

4.   Subjekty Unie na požádání sdílejí s Evropským parlamentem a Radou informace o dokončení plánů kybernetické bezpečnosti.

5.   Výbor IICB nebo případně CERT-EU na požádání sdílí s Evropským parlamentem a Radou pokyny, doporučení a výzvy k přijetí opatření.

6.   Povinnosti související se sdílením informací stanovené v tomto článku se nevztahují na:

a)	utajované informace EU;

b)	informace, jejichž další šíření bylo vyloučeno viditelným označením, pokud jejich sdílení se CERT-EU nebylo výslovně povoleno..

1.   CERT-EU, která působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty, usnadňuje výměnu informací o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech mezi:

a)	subjekty Unie;

b)	protějšky uvedenými v článcích 17 a 18.

2.   CERT-EU, případně v úzké spolupráci s ENISA, usnadňuje koordinaci reakcí subjektů Unie na incidenty, včetně:

a)	přispívání k jednotné vnější komunikaci;

b)	vzájemné podpory, jako je sdílení informací relevantních pro subjekty Unie nebo poskytování pomoci, je-li to relevantní, přímo na místě;

c)	optimálního využití operativních zdrojů;

d)	koordinace s dalšími mechanismy reakce na krizové situace na úrovni Unie.

3.   CERT-EU v úzké spolupráci s ENISA podporuje subjekty Unie v oblasti situačního povědomí o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech, jakož i ve sdílení relevantního vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

4.   Výbor IICB do 8. ledna 2025 přijme na základě návrhu CERT-EU pokyny nebo doporučení pro koordinaci reakcí na incidenty a pro spolupráci při významných incidentech. Pokud existuje podezření, že incident má povahu trestného činu, poskytne CERT-EU bez zbytečného odkladu poradenství k tomu, jak oznámit tento incident donucovacím orgánům.

5.   Na základě konkrétní žádosti členského státu a se souhlasem dotčených subjektů Unie může CERT-EU vyzvat odborníky ze seznamu uvedeného v čl. 23 odst. 4, aby přispěli k reakci na závažný incident, který má v daném členském státě dopad, nebo na rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. g) směrnice (EU) 2022/2555. Zvláštní pravidla pro přístup k technickým odborníkům ze subjektů Unie a jejich využívání schvaluje výbor IICB na základě návrhu CERT-EU.

1.   S cílem podpořit koordinované řešení závažných incidentů na operační úrovni, které mají dopad na subjekty Unie, a přispět k pravidelné výměně relevantních informací mezi subjekty Unie a s členskými státy vypracuje výbor IICB v úzké spolupráci se CERT-EU a ENISA plán řešení kybernetické krize na základě činností uvedených v čl. 22 odst. 2. Plán řešení kybernetické krize obsahuje alespoň tyto prvky:

a)	postupy týkající se koordinace a toku informací mezi subjekty Unie za účelem řešení závažných incidentů na operační úrovni;

b)	společné standardní operační postupy (SOP);

c)	společné názvosloví pro závažnost závažných incidentů a spouštěcí body krize;

d)	pravidelná cvičení;

e)	zabezpečené komunikační kanály, jež mají být používány.

2.   Na základě plánu řešení kybernetické krize vypracovaného podle odstavce 1 tohoto článku, a aniž je dotčen čl. 16 odst. 2 první pododstavec směrnice (EU) 2022/2555, je zástupce Komise ve výboru IICB kontaktním místem pro sdílení příslušných informací týkajících se závažných incidentů se sítí EU-CyCLONe.

3.   CERT-CE koordinuje subjekty Unie při řešení závažných incidentů. Vede seznam dostupných technických odborných znalostí, které by v případě závažných incidentů byly potřebné pro reakci, a pomáhá výboru IICB při koordinaci plánů subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí v případě závažných incidentů uvedených v čl. 9 odst. 2.

4.   Subjekty Unie přispívají k seznamu technických odborných znalostí tím, že poskytují každoročně aktualizovaný seznam odborníků, kteří jsou k dispozici v rámci jejich příslušných organizací, s podrobným uvedením jejich konkrétních technických dovedností.