keyboard_tab Cyber Resilience Act 2023/2841 CS

1.   Každý subjekt Unie pod dohledem své nejvyšší úrovně vedení bezodkladně a nejpozději do 8. září 2025 přijme odpovídající a přiměřená technická, operační a organizační opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zjištěných v rámci a k prevenci dopadů incidentů nebo jejich minimalizaci. S ohledem na nejnovější technologický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy zajistí tato opatření k řízení rizik takovou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celém prostředí IKT, která je úměrná hrozícím kybernetickým bezpečnostním rizikům. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření se náležitě zohlední míra expozice subjektu Unie kybernetickým bezpečnostním rizikům, jeho velikost, pravděpodobnost výskytu incidentů a jejich závažnost, včetně jejich společenského, hospodářského a interinstitucionálního dopadu.

2.   Subjekty Unie se při provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zaměřují alespoň na tyto oblasti:

a)	politiku kybernetické bezpečnosti, včetně opatření potřebných k dosažení cílů a priorit uvedených v čl. 6 odst. 3 tohoto článku;

b)	politiku analýzy kybernetických bezpečnostních rizik a politiku bezpečnosti informačních systémů;

c)	cíle politiky týkající se využívání služeb cloud computingu;

d)	případně audit kybernetické bezpečnosti, který může zahrnovat posouzení kybernetických bezpečnostních rizik, zranitelností a kybernetických hrozeb a pravidelné penetrační testování prováděné důvěryhodným soukromým poskytovatelem;

e)	provádění doporučení vyplývajících z auditů kybernetické bezpečnosti uvedených v písmenu d) prostřednictvím aktualizace systému a politiky kybernetické bezpečnosti;

f)	organizaci systému kybernetické bezpečnosti, včetně vymezení úloh a odpovědnosti;

g)	správu aktiv, včetně seznamu aktiv v oblasti IKT a mapování sítí IKT;

h)	bezpečnost lidských zdrojů a kontrolu přístupu;

i)	bezpečnost operací;

j)	bezpečnost komunikací;

k)	akvizici, vývoj a údržbu systému, včetně politiky zveřejňování informací o zranitelností a jejich řešení;

l)	případné politiky v oblasti transparentnosti zdrojového kódu;

m)	bezpečnost dodavatelského řetězce včetně aspektů souvisejících s bezpečností, které se týkají vztahů mezi každým subjektem Unie a jeho přímými dodavateli nebo poskytovateli služeb;

n)	řešení incidentů a spolupráci se CERT-EU, jako je zajištění bezpečnostního monitorování a vedení protokolů bezpečnosti;

o)	řízení kontinuity provozu, jako je správa zálohování a obnova provozu po havárii, a krizové řízení a

p)	podporu a rozvoj vzdělávání, dovedností, zvyšování povědomí, cvičebních programů a programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Pro účely prvního pododstavce písm. m) subjekty Unie zohlední zranitelnosti specifické pro každého přímého dodavatele a poskytovatele služeb a celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti svých dodavatelů a poskytovatelů služeb, včetně jejich postupů bezpečného vývoje.

3.   Subjekty Unie přijmou alespoň tato konkrétní opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik:

a)	technická opatření umožňující a podporující práci z domova;

b)	konkrétní kroky pro přechod k zásadám nulové důvěry;

c)	používání vícefaktorového ověřování jako normy u sítí a informačních systémů;

d)	používání kryptografie a šifrování, a zejména šifrování mezi koncovými body, a bezpečného digitálního podpis

e)	případné zavedení zabezpečené hlasové, obrazové a textové komunikace a zabezpečených systémů tísňové komunikace v rámci subjektu Unie;

f)	proaktivní opatření pro odhalování a odstraňování malwaru a špionážního softwaru;

g)	zabezpečení softwarového dodavatelského řetězce prostřednictvím kritérií pro bezpečný vývoj a hodnocení softwaru;

h)	vytvoření a zavedení programů odborné přípravy v oblasti kybernetické bezpečnosti odpovídajících úkolům a předpokládaným schopnostem nejvyšší úrovně vedení a zaměstnanců subjektu Unie pověřených zajištěním účinného provádění tohoto nařízení;

i)	pravidelné školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti;

j)	v příslušných případech účast na analýzách rizik vzájemného propojení mezi subjekty Unie;

k)

posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem usnadnit dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti prostřednictvím: i) odstranění smluvních překážek, které omezují sdílení informací ohledně incidentů, zranitelností a kybernetických hrozeb obdržených od poskytovatelů služeb IKT se CERT-EU, ii) smluvní povinnosti hlásit incidenty, zranitelnosti a kybernetické hrozby a disponovat vhodnými mechanismy reakce na incidenty a jejich monitorování.

1.   Zřizuje se interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „výbor IICB“).

2.   Výbor IICB je povinen:

a)	sledovat a podporovat provádění tohoto nařízení subjekty Unie;

b)	dohlížet na plnění obecných priorit a cílů CERT-EU a poskytovat CERT-EU strategické řízení.

3.   Výbor IICB sestává z:

a)

jednoho zástupce jmenovaného každým z těchto subjektů: i) Evropský parlament; ii) Evropská rada; iii) Rada Evropské unie; iv) Komise; v) Soudní dvůr Evropské unie; vi) Evropská centrální banka; vii) Účetní dvůr; viii) Evropská služba pro vnější činnost; ix) Evropský hospodářský a sociální výbor; x) Evropský výbor regionů; xi) Evropská investiční banka; xii) Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost; xiii) ENISA; xiv) Evropský inspektor ochrany údajů; xv) Agentura Evropské unie pro kosmický program;

b)	tří zástupců jmenovaných sítí agentur EU (EUAN) na návrh jejího poradního výboru pro IKT, aby zastupovali zájmy orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, které provozují své vlastní prostředí IKT a které nejsou uvedeny v písmenu a).

Subjekty Unie zastoupené ve výboru IICB usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů mezi jmenovanými zástupci.

4.   Členům výboru IICB mohou být nápomocni náhradníci. Další zástupci subjektů Unie uvedených v odstavci 3 nebo jiných subjektů Unie mohou být předsedou pozváni k účasti na zasedáních výboru IICB bez hlasovacích práv.

5.   Vedoucí CERT-EU a předsedové skupiny pro spolupráci, sítě týmů CSIRT a sítě EU-CyCLONe zřízených podle článků 14, 15 a 16 směrnice (EU) 2022/2555 nebo jejich náhradníci se mohou zasedání výboru IICB účastnit jako pozorovatelé. Ve výjimečných případech a v souladu se svým jednacím řádem může výbor IICB rozhodnout jinak.

6.   Výbor IICB přijímá svůj jednací řád.

7.   Výbor IICB v souladu s jednacím řádem určuje z řad svých členů předsedu na období tří let. Náhradník předsedy se na stejnou dobu stává plným členem výboru IICB.

8.   Výbor IICB se schází alespoň třikrát za rok z podnětu svého předsedy, na žádost CERT-EU nebo na žádost kteréhokoli ze svých členů.

9.   Každý člen výboru IICB má jeden hlas. Rozhodnutí výboru IICB se přijímají prostou většinou, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak. Předseda výboru IICB nehlasuje, kromě případů rovnosti hlasů, kdy může odevzdat rozhodující hlas.

10.   Výbor IICB může jednat zjednodušeným písemným postupem zahájeným v souladu se svým jednacím řádem. Na základě tohoto postupu se příslušné rozhodnutí považuje za schválené ve lhůtě stanovené předsedou, s výjimkou případů, kdy některý z členů vznese námitku.

11.   Funkci sekretariátu výboru IICB zajišťuje Komise a sekretariát je odpovědný předsedovi výboru IICB.

12.   Zástupci nominovaní sítí EUAN předávají rozhodnutí výboru IICB členům sítě EUAN. Jakýkoli člen sítě EUAN je oprávněn se obrátit na tyto zástupce nebo předsedu výboru IICB s jakoukoli záležitostí, o níž se domnívají, že by na ni výbor IICB měl být upozorněn.

13.   Výbor IICB může zřídit výkonný výbor, aby mu pomáhal v jeho práci, a přenést na něj některé své úkoly a pravomoci. Výbor IICB stanoví jednací řád výkonného výboru, včetně jeho úkolů a pravomocí a funkčního období jeho členů.

14.   Do 8. ledna 2025 a poté každoročně předkládá výbor IICB Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž je podrobně popsán pokrok dosažený při provádění tohoto nařízení, a zejména upřesněn rozsah spolupráce CERT-EU s jeho vnitrostátními protějšky v jednotlivých členských státech. Tato zpráva je podkladem pro dvouletou zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Unii přijatou podle článku 18 směrnice (EU) 2022/2555.

1.   S cílem podpořit koordinované řešení závažných incidentů na operační úrovni, které mají dopad na subjekty Unie, a přispět k pravidelné výměně relevantních informací mezi subjekty Unie a s členskými státy vypracuje výbor IICB v úzké spolupráci se CERT-EU a ENISA plán řešení kybernetické krize na základě činností uvedených v čl. 22 odst. 2. Plán řešení kybernetické krize obsahuje alespoň tyto prvky:

a)	postupy týkající se koordinace a toku informací mezi subjekty Unie za účelem řešení závažných incidentů na operační úrovni;

b)	společné standardní operační postupy (SOP);

c)	společné názvosloví pro závažnost závažných incidentů a spouštěcí body krize;

d)	pravidelná cvičení;

e)	zabezpečené komunikační kanály, jež mají být používány.

2.   Na základě plánu řešení kybernetické krize vypracovaného podle odstavce 1 tohoto článku, a aniž je dotčen čl. 16 odst. 2 první pododstavec směrnice (EU) 2022/2555, je zástupce Komise ve výboru IICB kontaktním místem pro sdílení příslušných informací týkajících se závažných incidentů se sítí EU-CyCLONe.

3.   CERT-CE koordinuje subjekty Unie při řešení závažných incidentů. Vede seznam dostupných technických odborných znalostí, které by v případě závažných incidentů byly potřebné pro reakci, a pomáhá výboru IICB při koordinaci plánů subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí v případě závažných incidentů uvedených v čl. 9 odst. 2.

4.   Subjekty Unie přispívají k seznamu technických odborných znalostí tím, že poskytují každoročně aktualizovaný seznam odborníků, kteří jsou k dispozici v rámci jejich příslušných organizací, s podrobným uvedením jejich konkrétních technických dovedností.